BBC: Vědci loví fakta v Severním moři
Návrh bude projednán ministry na prosincovém zasedání v Bruselu. Již teď jej však označili rybáři za nerealistický a nepotřebný. Dohadování vědců s rybáři o stavu tresčí populace se stalo každoročním rituálem. Každý rok obviňují rybáři vědce, že přehánějí nebezpečí hrozící rybám, zatímco vědci je přesvědčují, že si sami pod sebou řežou větev, když ignorují jejich varování o blížícím se kolapsu populace tresky v Severním moři. Dva dny na palubě největší výzkumné rybářské lodi dánského království, jménem Dana, strávil tým pověřených vědců, kteří si připadají jako "ti zlí" v bitvě o kvóty. "Rybářů je nám líto," říká šéf týmu Henrik Degel z Dánského Institutu rybářského výzkumu (DIFR). "Ale naší prací je vypracovat nestranný vědecký podsudek. Na politicích je, aby rozhodli s ohledem na sociální situaci," dodává.
Vědci věří, že mají lepší přehled o tom, jak to vypadá pod hladinou moře než rybáři. "Protože dělají svou práci dobře," říká David Griffith z Mezinárodního koncilu pro výzkum moří (Ices), "rybáři jezdí do míst, kde je ryb hodně, takže mají dojem jejich dostatku. My zkoumáme celé oblasti včetně těch pro rybáře nezajímavých."
Na palubě lodi Dana, posádka pětkrát nebo šestkrát za den zkoumá určité místo v moři, každé minimálně 30 minut. Nezajímá se o množství úlovku, ale o reprezentativní vzorek, který ukáže věkové a druhové složení rybí populace. Ryby jsou zkoumány, váženy a pitvány přímo na palubě lodi v "mokré laboratoři". Nejdůležitější pro výzkum je šest malých kůstek, otolitů, z vnitřního ucha ryby. Otolity (ušní kamínky) jsou rybí senzory, které pomáhají rovnováze. Pro vědce jsou užitečné, protože se podle nich dá lehce určit stáří ryby. Mají totiž roční přírůstek hmoty stejně patrný jako letokruhy na stromech. Data získaná od mnoha vědeckých týmů v celé Evropě se zpracovávají jednotně a vytváří se podle nich matematický model.
Informace o jednotlivých kusech rozdělené do skupin podle věku jsou počítačově zpracovány. Model ukazuje jaké jsou každoroční úbytky stavů, ať již z příčin přírodních nebo kvůli rybolovu. Když se výpočet aplikuje na lovecké oblasti nedaleko přístavů, zjistí se, jaké množství ryb z jednotlivých druhů přežilo. Graf ukázal, že pokles populace tresky je skutečně na kritické hranici. Podle letošní zprávy Ices zůstává v Severním moři a ve vodách kolem Dánska pouze 52 000 tun tresky, jedna třetina minimálního množství potřebného pro zachování vývoje populace.
Ve vodách západně od Skotska se nachází pouze 2500 tisíce tun, zatímco by jich tam mělo být 22 000. Na základě těchto čísel, jsou vědci přesvědčeni, že by se treska neměla vůbec lovit, do té doby než se stavy vzpamatují. To může nastat poměrně rychle, protože v posledních letech se nevysvětlitelně objevilo velké množství nedospělých ryb. Ale to není cíl v který by odborníci příliš doufali, podle nich je úplné moratorium jediná možnost, jak dát rybám šanci. Vědci věří, že jejich výpočty jsou správné s odchylkou 10 - 15 %. Ve chvíli, kdy byla objektivní zpráva vypracovaná, byla otázka počtu vylovených ryb v příštím roce čistě politická.
Podle článku Angus Roxburgh BBC Online News 26. 11. 2003
reklama
