Belgičtí veterináři čelí vyčerpání a urážkám a nutně potřebují pauzu

Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Zdroj | Depositphotos

Veterináři vládě vzkazují, že pokud se současné podmínky nezmění, budou odcházet další a žádní noví, kteří by je nahradili, nepřijdou. Dopad pravděpodobně pocítí nejen frustrovaní majitelé domácích mazlíčků. Veterináři totiž také kontrolují maso kvůli případným nemocem a jejich nedostatek by mohl ohrozit i potravinářský průmysl.

"Pokud na nás budou dál kašlat, jednoho dne už tu nebudou žádní veterináři," míní Demoulinová.

V půlce srpna zveřejnila Belgická profesní veterinární unie (UPV) průzkum týkající se duševního zdraví a profesních očekávání v tomto oboru. Studie se účastnilo 530 francouzsky mluvících belgických veterinářů. Studie zjistila, že 30 procent z nich pracuje více než 50 hodin týdně. Přibližně 80 procent jich mělo pocit, že nemá víru v dobrou budoucnost. Jiná studie z roku 2019 zjistila, že každý třetí veterinář z vlámsky hovořící části Belgie trpí syndromem profesního vyhoření.

"Profesi se nedaří dobře, protože jsme často napadání a sebevraždy jsou mezi veterináři čtyřikrát častější než je průměr," řekla Fabienne Marchandová, veterinářka a místopředsedkyně UPV. "Dřív jsme měli veterinářů nadbytek, teď je jich nedostatek," dodala. Podle průzkumu UPV nejméně čtvrtina čerstvě dostudovaných veterinářů skončí v oboru do tří let od začátku kariéry.

Vláda slíbila zakročit. V prosinci federální vláda prosadila osmiprocentní nárůst platů a zřizuje agenturu, která bude mít za úkol monitorovat pracovní podmínky a spokojenost veterinářů. Agentura, jejímiž členy budou zástupci belgických úřadů i veterinární společnosti, bude podle mluvčího ministerstva zemědělství zřízena v nadcházejících týdnech. Marchandová vstřícný krok vlády vítá, ale varuje, že pokud se situace nezlepší, začnou veterináři odcházet.

"Pokud se nic nezmění, nebude dostatek veterinářů pro poskytování péče. Když dojde k přerušení kontinuity péče, hrozí zdravotní rizika, protože lidí, kteří mají na starosti jatka a jejich kontroly, je příliš málo a nejsou dostatečně placeni," uvedla Marchandová.

Pandemie covidu-19 již tak plně vytíženým veterinářům přidala práci navíc, protože si mnoho lidí nově pořídilo domácí mazlíčky.

V Kanadě se tísnily stovky krav, jehňat a prasat několik dní na jatkách, protože neměl kdo provést hygienické kontroly.

Marchandová upozornila, že skutečná práce se velmi liší od představ, s jakými se lidé pouštějí do studia. Studenti jsou mnohdy milovníci zvířat, ale nemají představu, jak tato práce vypadá v praxi.

Její obavy potvrzuje i Demoulinová, kterou podle jejích slov ohromilo pracovní vytížení, které musí snášet, a napjaté vztahy se zákazníky, kteří volají v kteroukoli denní i noční dobu bez ohledu na to, zda má službu. Klienti navíc někdy za služby odmítají zaplatit a snaží se ji přesvědčit, že by se o zvířata měla starat z čiré dobroty srdce. A to pomíjí stres z pravidelného uspávání zvířat. "Lidé si neuvědomují, že nejsme zachránci planety," řekla Demoulinová.

Zatímco starší veterináři mohou takové podmínky akceptovat, mladší ne, domnívá se Demoulinová. "Není to jen povolání a vášeň. Je to práce. Myslím, že většina mladých lidí chce mít i osobní život a nechtějí být jen veterináři," dodává.