Benátky čeká méně bouřkových záplav – díky změnám klimatu
Australští vědci dospěli na základě svých modelů k závěru, že do konce tohoto století ve skutečnosti ubude extrémních projevů počasí, při nichž při velkých bouřkách silné větry vzdouvají hladinu moře a působí lokální záplavy.
„Mezinárodní panel pro klimatickou změnu ve svých scénářích opakovaně varuje před tím, že Benátky a okolí budou mít velké problémy s klimatickými změnami,“ konstatuje šéf vědeckého týmu Alberto Troccoli. Dle něj ovšem některé aspekty situace v okolí tohoto města vyžadují mnohem podrobnější výzkum a ne jen nekritické opakování některých varování.
„Dospěli jsme k závěru, že četnost extrémních bouřkových vzdutí hladiny moře v Benátkách se do konce 21. století zmenší o třicet procent,“ dodává. Z toho dle něj plyne, že v konečném součtu se „v kontextu klimatickým modelů pro 21. století povodňová situace nijak zvlášť nezmění“. (Tedy: hladina vody sice stoupne, ale zase ubude jevů, které ji vhánějí do města.)
Drama možná nepřijde
A co způsobí tento pokles četnosti extrémů? Tým vědců z Austrálie spolu s kolegy z Itálie a Británie použil pro své výpočty a simulace velké množství dat. Na základě nových modelů předpokládá, že očekávaná proměna klimatu povede například ke změnám v proudění vzruchu v oblasti Jaderského moře. A situace, kdy silné věty „vtlačují“ vody směrem k Benátkám, budou proto mnohem méně časté.
Vědci zdůrazňují, že obecné obavy z rostoucích hladin světových moří není možné plošně přijímat a pro konkrétní lokality je vždy třeba pracovat s komplexnějšími modely, které by vzaly v úvahu i jiné faktory – tak jako v případě Benátek.
„Naše studie přináší alternativní pohled, který může mít dalekosáhlé důsledky,“ říká Troccolli. „Vychází nám, že do konce století se navzdory stoupající hladině moře nemusí nutně zvýšit riziko záplav, což by pochopitelně bylo pro město velmi dobré."
reklama
Další informace |
Dále čtěte |
Rok 2024 byl nejteplejším rokem v historii měření, uvedla služba Copernicus i OSN
Copernicus: Průměrná globální teplota v roce 2024 poprvé překonala hodnotu 1,5 °C nad předindustriální úrovní
V názoru na Green Deal jsou Češi rozpolcení, většina se obává zdražování energiíOnline diskuse
Jde opravdu jen o Benátky a jugo, kdyby se brzy zastavilo tání ledu - 17. 6. 2011 - Jan HollanJe povzbuzující si přečist příznivou zprávu, ale český text si zasluhuje upřesnění. Především upozornění, že se netýká storm surges všude, jak by někdo mohl intepretovat pasáž:"že do konce tohoto století ve skutečnosti ubude extrémních projevů počasí, při nichž při velkých bouřkách silné větry vzdouvají hladinu moře a působí lokální záplavy." Práce Alberto Troccoli, Filippo Zambon, Kevin I. Hodges, Marco Marani. Storm surge frequency reduction in Venice under climate change. Climatic Change, 2011; DOI: 10.1007/s10584-011-0093-x se skutečně zabývá jen Benátkami, ne jinými místy po světě. Její jediný relevantní závěr je, že by mělo postupně trochu ubýt případů, kdy v zimním půlroce dlouho fouká nejsilnější jugo (široko), které zvedá v Benátkách hladinu o metr. Budoucnost Benátek tak hodnotí optimisticky. Bohužel, jejich optimismus se opírá o zcela nerealistický odhad tempa stoupání globální hladiny moře, jen extrapolující trend z 20. století, totiž že by ve století 21. hladina globálně stoupla jen o 17 cm. Ve skutečnosti je pravděpodobné, že vzestup hladiny už koncem století přesáhne jeden metr, a je jisté, že bude pokračovat ve staletích dalších. To proto, že ledu z hor, ale zejména z obrovských zásob na Grónsku a Antarktidě ubývá zrychlujícím se tempem, vlivem již dosavadního zvýšení teplot. Úbytek pevninského ledu se proto s dalším růstem teplot bude asi ještě dlouho dále zrychlovat, viz např. http://skepticalscience.com/sea-level-rise-predictions.htm nebo nověji první odkaz z komentáře http://www.columbia.edu/~jeh1/mailings/2011/20110514_PaleoAndImbalance.pdf. Proč autoři svůj zajímavý výsledek ohledně menších extrémů juga zkombinovali s ignorováním nových projekcí růstu mořské hladiny, ba i těch, které zahrnuje už Kodaňská diagnóza (http://amper.ped.muni.cz/gw/diagnosis/), to nevím. Že by proto, aby tisková zpráva vzbudila větší pozornost médií? Tím by ale přece vzdělávání veřejnosti ohledně změny klimatu spíše škodili, že... Závěrem ještě k důležitému a těžko česky uchopitelnému pojmu storm surge. Překládáme jej "vzestup hladiny za bouře" (viz http://amper.ped.muni.cz/gw/ipcc_cz/gloss_en_cz.html#storm_surge). Bouří se přitom rozumí jak výrazná tlaková níže, tak i silný vítr samotný. Aby hladina na velkém území stoupla o hodně, musí vítr foukat dlouho. Přidá-li se taková větrem přihnaná voda k nejvyššímu přílivu (kolem úplňku nebo novoluní), nastávají největší záplavy. Bouřka je naproti tomu jen lokální jev, spojený s hromy a blesky v kumulonimbech a pod nimi, samozřejmě často též se silným, ale ne dlouhodobým větrem. Anglicky se nazývá thunderstorm. J. Hollan, pracovník Centra výzkumu globální změny AV ČR |
