Benzen podle rybářů zamořil celé jezero u místa havárie cisteren v Hustopečích
28.3.2025 17:35 | OLOMOUC
(ČTK)
Znepokojující je dnešní odběr dvou vzorků ze dna jezera. Ty potvrzují, že rozpuštěný benzen se promísil v celém objemu jezera,
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | HZS Olomouckého kraje
Mezi dosavadní sanační opatření patří například hloubení sanačních jam, ze kterých odborníci čerpají benzen, který se dostal do podzemních vod. Na místě mezi kolejištěm a jezerem jsou jich již tři desítky. "Dnes byly doplněny další metry sorpčních hadů k ochraně jezera. Vodní plochu zabezpečují nyní stovky metrů norných stěn a právě sorpčních hadů. Uniklou látku zachytáváme sorbentem," řekla ČTK mluvčí hasičů Lucie Balážová.
Rozšíření benzenu mají zamezit také larsenové stěny, tedy ocelové profily. Specializovaná firma je instaluje do hloubky sedmi metrů v úseku o délce 210 metrů. Hasiči s pracovníky České inspekce životního prostředí (ČIŽP) instalovali speciální zařízení, pomocí kterého nad hladinu jezera vytváří vodní mlhu, aby se urychlilo odpařování benzenu. Dnes k vodní nádrži přistavili velkokapacitní čerpadlo, které zajišťuje přívod vody do deseti těchto zařízení.
Pracovníci ČIŽP spolu s odborníky podle Pernického hledají další možná řešení, jak urychleně odstranit benzen z vody. "Benzen prostupuje s podzemními vodami štěrkovým podložím a objevil se také v jedné ze studní u chat na jižním břehu jezera číslo 6. Jako zcela reálné se jeví také ohrožení již tak těžce zkoušené Bečvy. Není to tedy vůbec dobré. Je nezbytné, aby se práce na prodloužení larsenové stěny a odtěžování kontaminované zeminy značně zrychlily," upozornil Pernický.
Mimořádná událost, která podle zkušeností hasičů a drážních hasičů nemá za posledních 30 let v Evropě obdoby, se stala 28. února v 11:40 ve stanici Hustopeče nad Bečvou, kdy vykolejil při jízdě nákladní vlak převážející přes tisíc tun toxického benzenu. Část cisteren následně začala hořet. Ve vlaku bylo řazeno 17 vozů, přičemž 14 z nich vykolejilo. Na likvidačních a sanačních pracích se za měsíc po nehodě v Hustopečích vystřídalo přes 2000 hasičů
reklama
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.
Dále čtěte |
Je to pocit zmaru, říká chatař od hustopečského jezera zamořeného benzenem
Hladík: Sanace území v Hustopečích potrvá měsíce, experti se na ní zatím neshodli
Hejtman Okleštěk vyhlásil kvůli šíření benzenu v okolí Hustopečí stav nebezpečíOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (28)
Karel Zvářal
28.3.2025 17:42Ten mašinfíra by měl jít bručet, to byla doslova sabotáž. Jenže to zřejmě nebude, na dráze mají podstav, dají mu školení a může pokračovat v krasojízdě...
Odpovědět
pp
pavel peregrin
28.3.2025 19:26 Reaguje na Karel ZvářalTo asi neprojde jen tak. Ale zajímala by mě jedna věc- kde přesně ty cisterny začaly hořet? Bylo tím ohněm něco dalšího ohroženo či to bylo někde, kde by vyhoření ničemu nevadilo? neví, proto se ptám. A proč se ptám?
Ptám se proto, že jsem pevně přesvědčen, že pokud by oheň neohrožoval nějak zásadně další objekty, tak v tomto případě se nemělo nic hasit a nechat vše natvrdo vyhořet.
Nic proti hasičům, ale z vlastní zkušenosti vím, že bohužel kolikrát udělají víc škody jak užitku. Kdysi na dílně chytla koudel, kouř šel skrz střechu a hasiči, místo aby zjistili, o co vlastně jde, tak první co udělali bylo, že vodním dělem rozstříleli krytinu střechy .
Dále- u rybíka hořel rákos, najeli s Tatrou přes varování a tatra zapadla a pak hasili vše okolo sebe, aby tatra neshořela.
To samé stohy- hořelo u nás dvakrát a doslova jsem je musel sprdnout, aby stoh nechali vyhořet, protože spálená prolitá sláma je naprosto k ničemu.
Takže to jen pro ilustraci a proto také má otázka. Mě to totiž přijde, zda právě tím hašením se tomu výrazně nepomohlo.
Odpovědět
Ptám se proto, že jsem pevně přesvědčen, že pokud by oheň neohrožoval nějak zásadně další objekty, tak v tomto případě se nemělo nic hasit a nechat vše natvrdo vyhořet.
Nic proti hasičům, ale z vlastní zkušenosti vím, že bohužel kolikrát udělají víc škody jak užitku. Kdysi na dílně chytla koudel, kouř šel skrz střechu a hasiči, místo aby zjistili, o co vlastně jde, tak první co udělali bylo, že vodním dělem rozstříleli krytinu střechy .
Dále- u rybíka hořel rákos, najeli s Tatrou přes varování a tatra zapadla a pak hasili vše okolo sebe, aby tatra neshořela.
To samé stohy- hořelo u nás dvakrát a doslova jsem je musel sprdnout, aby stoh nechali vyhořet, protože spálená prolitá sláma je naprosto k ničemu.
Takže to jen pro ilustraci a proto také má otázka. Mě to totiž přijde, zda právě tím hašením se tomu výrazně nepomohlo.
Karel Zvářal
28.3.2025 19:52 Reaguje na pavel peregrinS tím se dá i souhlasit, co neshořelo, šlo do spodních vod-/ Prostě reagovali bleskově, o důsledcích nepřemýšleli. Nikdo z kompetentních se mobilem neozval, po bitvě je každý generál - i ten, co nakázal vyhlásit "stav nebezpečí"... Tak to u nás chodí...
Odpovědět
Karel Zvářal
28.3.2025 20:29 Reaguje na Karel ZvářalSe divím, že tady tu "bezzásahovost" nikdo nevzpomněl. Dnešní vyhlášení stavu nebezpečí je platný jak pověstný zimník.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
28.3.2025 20:53 Reaguje na Karel ZvářalJasně že to šlo do spodních vod! Právě proto se to mělo nechat vyhořet. Se divím, že takovou jednoduchou věc profíci nevědí. A v tomto případě nelze se řídit tím, že mají příkaz hasit za každou cenu. Holt to by musel mít někdo trochu rozumu a to je dnes vzácné zboží.
Odpovědět
Karel Zvářal
28.3.2025 21:10 Reaguje na pavel peregrinVíte, oni ti hasiči jsou chlapi poctiví, makáči, ale chemika mezi nimi asi nenajdete. Prostě stalo se, a já když dnes vidím tu pohodovou tvářičku, jak nakazuje "stav nebezpečí", tak si říkám Dobré ráno, Moravo!... Ve studni ten chlupatý šestiúhelník už našli, ale ryby stále odolávají. Zafajčíme a uvidíme.-)
Odpovědět
RP
Radim Polášek
28.3.2025 21:19 Reaguje na pavel peregrinJá si myslím, že v normální půdě by se třeba s tím hašením nic nebo skoro nic nestalo.
Že průšvih je hodně právě v tom, že tam je štěrkovité podloží. Já to znám tady z oblasti místní řeky, kde říční niva je v podzemí tvořena hrubým pro vodu velmi dobře prostupným štěrkem, který kdysi nanesla řeka z Beskyd při povodních mnohonásobně převyšujících tisíciletou vodu v roce 1997. A pouze poslední půlmetr až metr na povrchu je běžná půda. Znám takovou plochu u řeky, která je zastavěna rodinnými domky a tam ve studnách jim voda skrz ten štěrk přesně kopíruje výšku vody v půl kilometru až kilometr vzdálené řece. V některých místech je tak úplně běžné, že část řeky teče viditelně v korytu řeky a část řeky teče pod zemí skrz tu štěrkovitou vrstvu.
A ta havárka vypadá, že ten benzen unikl právě do takové podzemní štěrkovité vrstvy. A s prouděním vody postupuje v podzemí benzenová skvrna paralelně s tokem řeky. A napájená dalším benzenem, který je pořád nasáklý v té vrstvě běžné půdy v místě havárky.
Odpovědět
Že průšvih je hodně právě v tom, že tam je štěrkovité podloží. Já to znám tady z oblasti místní řeky, kde říční niva je v podzemí tvořena hrubým pro vodu velmi dobře prostupným štěrkem, který kdysi nanesla řeka z Beskyd při povodních mnohonásobně převyšujících tisíciletou vodu v roce 1997. A pouze poslední půlmetr až metr na povrchu je běžná půda. Znám takovou plochu u řeky, která je zastavěna rodinnými domky a tam ve studnách jim voda skrz ten štěrk přesně kopíruje výšku vody v půl kilometru až kilometr vzdálené řece. V některých místech je tak úplně běžné, že část řeky teče viditelně v korytu řeky a část řeky teče pod zemí skrz tu štěrkovitou vrstvu.
A ta havárka vypadá, že ten benzen unikl právě do takové podzemní štěrkovité vrstvy. A s prouděním vody postupuje v podzemí benzenová skvrna paralelně s tokem řeky. A napájená dalším benzenem, který je pořád nasáklý v té vrstvě běžné půdy v místě havárky.
BM
Břetislav Machaček
28.3.2025 19:23Jezero a okolní spodní vody jsou spojené nádoby s mísením benzénu. Bylo
možné zkusit jezero napustit větší výškou hladiny vody, aby z něho voda naopak proudila do okolí. Pokud je někde větší sloupec vody, tak se ta
voda zákonitě tlačí jinam a nepřijímá už vodu s nižším sloupcem z okolí.
Otázkou ale je, co s tou vodou z okolí, když je přes podloží propojena
i s řekou. Lze pouze doufat, že kontaminace bude pro ryby únosná a přehrady by se měly připravit na ředění vody v Bečvě. Při zvýšeném průtoku může být tak kontaminace podstatně nižší a neohrozit ryby na životě. Každopádně je
malér jako hrom vlítnout do čtyřicítkových výhybek více než devadesátkou
s cisternami. Jsem zvědav na výsledky šetření Drážního úřadu, který si rád
dává načas. Nechci se strojvedoucího zastávat, ale člověk je tvor chybující
a záleží na tom s čím zachází a pak schází. Ouřada si maximálně při dřímání
tužkou vypíchne oko, ale strojvedoucí udělá chybu co stojí miliony a nebo
jako zde miliardu. Každopádně jsem zastáncem přepravy nebezpečných nákladů ve zvláštním režimu co nejnižší rychlostí bez zbytečných jízd odbočkou přes výhybky. Riziko by se mělo snižovat a nikoliv zvyšovat. Kdysi jsme náklady
tahali šedesátkou, některé dokonce padesátkou a zvláštní přepravy se vozily
ještě pomaleji a nesměly se míjet v trati s osobní dopravou. Dnes se lítá
stovkou a více a při ní bude nehoda vždy fatálnější, než při šedesátce.
Staří "páraři" ( strojvedoucí parních ) lokomotiv mne kdysi učili, že u
dráhy se spěchá buď do hrobu a nebo do kriminálu a toho jsem se vždy držel,
že lépe přijet do cíle se zpožděním, než nedojet při nehodě vůbec. Držel
jsem se zásady, že přes čtyřícítkové výhybky s rizikovou zátěží je lépe
jet třicet a zpoždění dohnat jinak. Spěchej pomalu je to, čeho se držím
celý život a zatím se mi to vždy vyplatilo.
Odpovědět
možné zkusit jezero napustit větší výškou hladiny vody, aby z něho voda naopak proudila do okolí. Pokud je někde větší sloupec vody, tak se ta
voda zákonitě tlačí jinam a nepřijímá už vodu s nižším sloupcem z okolí.
Otázkou ale je, co s tou vodou z okolí, když je přes podloží propojena
i s řekou. Lze pouze doufat, že kontaminace bude pro ryby únosná a přehrady by se měly připravit na ředění vody v Bečvě. Při zvýšeném průtoku může být tak kontaminace podstatně nižší a neohrozit ryby na životě. Každopádně je
malér jako hrom vlítnout do čtyřicítkových výhybek více než devadesátkou
s cisternami. Jsem zvědav na výsledky šetření Drážního úřadu, který si rád
dává načas. Nechci se strojvedoucího zastávat, ale člověk je tvor chybující
a záleží na tom s čím zachází a pak schází. Ouřada si maximálně při dřímání
tužkou vypíchne oko, ale strojvedoucí udělá chybu co stojí miliony a nebo
jako zde miliardu. Každopádně jsem zastáncem přepravy nebezpečných nákladů ve zvláštním režimu co nejnižší rychlostí bez zbytečných jízd odbočkou přes výhybky. Riziko by se mělo snižovat a nikoliv zvyšovat. Kdysi jsme náklady
tahali šedesátkou, některé dokonce padesátkou a zvláštní přepravy se vozily
ještě pomaleji a nesměly se míjet v trati s osobní dopravou. Dnes se lítá
stovkou a více a při ní bude nehoda vždy fatálnější, než při šedesátce.
Staří "páraři" ( strojvedoucí parních ) lokomotiv mne kdysi učili, že u
dráhy se spěchá buď do hrobu a nebo do kriminálu a toho jsem se vždy držel,
že lépe přijet do cíle se zpožděním, než nedojet při nehodě vůbec. Držel
jsem se zásady, že přes čtyřícítkové výhybky s rizikovou zátěží je lépe
jet třicet a zpoždění dohnat jinak. Spěchej pomalu je to, čeho se držím
celý život a zatím se mi to vždy vyplatilo.
MM
Milan Milan
28.3.2025 21:05Po válce každý generálem, ale hasit tak obrovské množství hořícího benzenu vodou byla zřejmě zásadní chyba. Navíc v místě je údajně propustné podloží do kterého se ta masa hasební vody vsakovala. Buď se to mělo napřed nechat maximálně vyhořet, nebo použít k hašení pěnu. Takže počátek je neodpustitelná chyba přepravce a zřejmě nezvládnutá rychlost soupravy????, ale masivní průnik do spodních vod je pravděpodobně taky důsledkem zvoleného postupu a materiálů k likvidaci požáru. Ale před nasazením a pracovitosti hasičů i dalších zasahujících klobouk dolu.
Odpovědět
RP
Radim Polášek
28.3.2025 21:25 Reaguje na Milan MilanJá myslím, že hasiči o propustnosti podloží nemohli vědět a tak hasili, jak jsou zvyklí.
A kdyby to zase nechali vyhořet, zase by potom mohl být problém se zamořením okolí kouřem, ve kterém hořící benzen zase produkoval množství jedovatých a karcinogenních sloučenin.
Ale kdoví. Možná, že kdyby o propustnosti podloží věděli, možná by skutečně nechali mnohem víc benzenu vyhořet a minimalizovali by hašení, vodou. Úplně ho nechat vyhořet asi nemohli, protože to by potom asi chytly i ty cisterny, ke kterým se oheň nedostal
Odpovědět
A kdyby to zase nechali vyhořet, zase by potom mohl být problém se zamořením okolí kouřem, ve kterém hořící benzen zase produkoval množství jedovatých a karcinogenních sloučenin.
Ale kdoví. Možná, že kdyby o propustnosti podloží věděli, možná by skutečně nechali mnohem víc benzenu vyhořet a minimalizovali by hašení, vodou. Úplně ho nechat vyhořet asi nemohli, protože to by potom asi chytly i ty cisterny, ke kterým se oheň nedostal
Karel Zvářal
28.3.2025 21:37 Reaguje na Radim PolášekDosti silně pochybuji, že ti hasiči věděli, k požáru čeho vlastně jedou. Ben Zen u nás nehoří každý den, takže se jelo k "zásahu". Je zajímavé, jak "měsíc po" je odborných poradců celé vlákno:-) Mě na tom fascinuje jiná věc - že snad nešlo najít lepší místo k ekokatastrofě, než právě u řídkopečí. A *ere mě, že pustí hned celou soupravu s takovým bordelem. Za tím určitě stojí podržtaška sv:-)))
Odpovědět
hi
28.3.2025 23:53
Pro tak nebezpečný náklady by měl platit zvláštní režim a především by měl být zpracovaný havarijní plán, kde by byl podrobný popis jak při havárii postupovat. Zásahu se od samého začátku účastnili hasiči z DEZY a ti moc dobře věděli co hoří a jsou pravidelně školeni, jak takový zásah provádět.
V DEZE jsou benzenu a dalších vysoce toxických látek tisíce tun. Pokud to nikdo pořádně neví, tak je nejvýšší čas provoz DEZY urychleně utlumit. Rizika jsou neúnosná. Hrozí totální nevratná devastace životního prostředí.
pk
pepa knotek
29.3.2025 12:08 Reaguje naV Safety Data Sheet oddíl 14. pokyny pro Pozemní přepravu (ADR/RID):
14.5 Nebezpečnost pro životní prostředí: NE
14.6 Zvláštní bezpečnostní opatření pro uživatele:
Číslo nebezpečnosti (Kemlerův kód).: 33
kód omezení pro tunely: D/E
Benzen ve vodě bohužel rozpustný je 1,77 g/l, takže hašení vodou nebylo optimální řešení, ti co o tom rozhodují by měli umět přečíst SDS Benzenu a rozumět tomu. V oddíle 5. jsou uvedena opatření pro hašení požáru např. Zabránit úniku hasební vody do kanalizace a vodních zdrojů.
Odpovědět
14.5 Nebezpečnost pro životní prostředí: NE
14.6 Zvláštní bezpečnostní opatření pro uživatele:
Číslo nebezpečnosti (Kemlerův kód).: 33
kód omezení pro tunely: D/E
Benzen ve vodě bohužel rozpustný je 1,77 g/l, takže hašení vodou nebylo optimální řešení, ti co o tom rozhodují by měli umět přečíst SDS Benzenu a rozumět tomu. V oddíle 5. jsou uvedena opatření pro hašení požáru např. Zabránit úniku hasební vody do kanalizace a vodních zdrojů.
rl
rýpal lesní
29.3.2025 12:17 Reaguje na pepa knotek1* , ovšem pěny by asi nebylo dost, proto voda + chlazení voda. Na HZS nebrblejme, dělali co mohli. Riziko výbuchů bylo enormní. Bohužel se to sešlo s místními hg a geo podmínkami + vodními plochami, v tom je to problematičtější. <rl>
Odpovědět
JO
Jarka O.
29.3.2025 15:20 Reaguje na rýpal lesníMíníte explozi neporušených vagónů? Neodčerpával se z některých benzen? Otázka asi pro p. Macháčka by byla, jestli bylo možné nezničené vagóny odpojit a odvézt nebo odtáhnout. Stav nebezpečí měl být vyhlášen ihned, ale to by nesměla vládnout ideologie. Politikaření je velmi sprosté, bohužel lidem to nevadí a do voleb na jejich ostudu a nekompetentnost zapomenou.
Mně bylo líto, že se hasilo vodou právě kvůli rozptýlení benzenu v podzemní vodě. Viděla jsem to na zasypávání pískem, chlazení vodou kolem nezničených vagónů, varování obyvatel, zákazy vstupu, a jinak dohoření, a hned po dohoření provzdušňování půdy oráním a sorpce. Počasí na to bylo výhodné. Ale nebrblám.
Odpovědět
Mně bylo líto, že se hasilo vodou právě kvůli rozptýlení benzenu v podzemní vodě. Viděla jsem to na zasypávání pískem, chlazení vodou kolem nezničených vagónů, varování obyvatel, zákazy vstupu, a jinak dohoření, a hned po dohoření provzdušňování půdy oráním a sorpce. Počasí na to bylo výhodné. Ale nebrblám.
BM
Břetislav Machaček
30.3.2025 16:46 Reaguje na Jarka O.Pokud je vagón vykolejený, tak ho lze nakolejit
na nepoškozené koleje, když tam nějaké nepoškozené
jsou. Každopádně je to práce pro odborníky znalé
konstrukce vagónů, aby nenadělali více škody neodborným zásahem. Pokud ale hrozil výbuch cisteren, tak nakolejení nebylo možné z důvodu
ohrožení životů zaměstnanců nehodového vlaku.
Vyprošťovací tanky mohou vagóny odtáhnout mimo
kolejiště, ale opět je riziko při jejich uvázání
k tanku a pokud velitel zásahu vyhodnotí riziko
možného výbuchu, tak tam nikoho nepustí. Ty dva
nevykolejené vagóny asi odtáhli po kolejích, ale
zbytek už asi pouze naložili na jiné jako šrot.
Navíc při požáru se mění struktura oceli(měkne)
a hrozí zborcení konstrukce vagonu cestou pryč.
Takové vagóny se přepravují pouze za doprovodu
nehodového vlaku sníženou rychlostí k místu jejich
opravy, či likvidace. Osobně si myslím, že vodou
to asi hasili v nouzi, když jim došla pěna a taky
použili vodu hlavně na chlazení, aby plné cisterny nevybouchly. Proto to taky hasili z bezpečné
vzdálenosti a nikdo k cisternám nešel tak blízko, aby je uvázal k odtažení mimo dosah ohně. I po
uhašení ještě cisterny dochlazovali a při úniku
benzénu hrozilo při pohybu vagónů jejich vznícení třeba jiskrou při tření. Každopádně zastávám názor,
že přeprava nebezpečných látek má být ve zvláštním
režimu a nejezdit s nimi stovkou. Spěchej pomalu platí u takových přeprav dvojnásob a poučka, že u
dráhy se spěchá buď do hrobu a nebo kriminálu platí
taky. Po návratu k ČD jsem už nešel dělat fíru,
protože považuji za riskantní jezdit na koridoru
s rychlostí 160 km/h přes úrovňové přejezdy, kde
to končí tragicky i pro strojvedoucí. Většinou
není ani čas utéci do strojovny. Je to doslova práce pro otrlé, kteří se považují za nesmrtelné
a to už jsem nebyl ochoten riskovat.
Odpovědět
na nepoškozené koleje, když tam nějaké nepoškozené
jsou. Každopádně je to práce pro odborníky znalé
konstrukce vagónů, aby nenadělali více škody neodborným zásahem. Pokud ale hrozil výbuch cisteren, tak nakolejení nebylo možné z důvodu
ohrožení životů zaměstnanců nehodového vlaku.
Vyprošťovací tanky mohou vagóny odtáhnout mimo
kolejiště, ale opět je riziko při jejich uvázání
k tanku a pokud velitel zásahu vyhodnotí riziko
možného výbuchu, tak tam nikoho nepustí. Ty dva
nevykolejené vagóny asi odtáhli po kolejích, ale
zbytek už asi pouze naložili na jiné jako šrot.
Navíc při požáru se mění struktura oceli(měkne)
a hrozí zborcení konstrukce vagonu cestou pryč.
Takové vagóny se přepravují pouze za doprovodu
nehodového vlaku sníženou rychlostí k místu jejich
opravy, či likvidace. Osobně si myslím, že vodou
to asi hasili v nouzi, když jim došla pěna a taky
použili vodu hlavně na chlazení, aby plné cisterny nevybouchly. Proto to taky hasili z bezpečné
vzdálenosti a nikdo k cisternám nešel tak blízko, aby je uvázal k odtažení mimo dosah ohně. I po
uhašení ještě cisterny dochlazovali a při úniku
benzénu hrozilo při pohybu vagónů jejich vznícení třeba jiskrou při tření. Každopádně zastávám názor,
že přeprava nebezpečných látek má být ve zvláštním
režimu a nejezdit s nimi stovkou. Spěchej pomalu platí u takových přeprav dvojnásob a poučka, že u
dráhy se spěchá buď do hrobu a nebo kriminálu platí
taky. Po návratu k ČD jsem už nešel dělat fíru,
protože považuji za riskantní jezdit na koridoru
s rychlostí 160 km/h přes úrovňové přejezdy, kde
to končí tragicky i pro strojvedoucí. Většinou
není ani čas utéci do strojovny. Je to doslova práce pro otrlé, kteří se považují za nesmrtelné
a to už jsem nebyl ochoten riskovat.
JO
Jarka O.
31.3.2025 19:11 Reaguje na Břetislav MachačekJá zatáčku neumím stovkou ani s osobákem. Mě překvapilo, že uniklo 1000 tun benzolu, a zasaženo bylo 300 kubíků hlíny. Tak mi vyšlo,že asi 3/4 benzenu shořelo. Škoda, že není doba výlovu, teď by ryby ještě nemusely být ovlivněné, tedy kůže, tuk a vnitřnosti možná, ale svalovina asi ne.
Odpovědět
pk
pepa knotek
29.3.2025 16:11 Reaguje na rýpal lesníže by nebylo na pěnu, se mi nezdá, vždyť HZS ČR má na výplatní listině 26 generálů
Odpovědět
rl
rýpal lesní
29.3.2025 23:59 Reaguje na pepa knotek:-D , i kdyby se všichni ti generálové neholili, bylo by k dispozici na místě málo pěnotvorné látky. Ovšem, plně s váma souhlasím, myslím, že by stačili v počtu 3 kusy. <rl>
Odpovědět
JO
Jarka O.
29.3.2025 15:13P. Machaček: Do toku benzol bude prosakovat postupně, ne najednou, což je spíš dobře, naštěstí část vytěká a zoxiduje v peřejích a jezech, čast sežerou aerobní baktérie.
V jezerech, která jsou a potenciálně budou zasažená, by navýšení hladiny nepomohlo. Je to postup s nejistým účinkem, k přetlačení podzemních přítoků nemusí dojít, i v závislosti na počasí, a vymytí benzolu to vlastně jen zpomalí. Ale v jezerech se dá vsadit na oxidaci na fenol, vytěkání a bakteriální odbourání, ke kterému je celkem špatné neúživné, oligotrofní, tzv.čisté prostředí jezer. Ta jezera nutně potřebují eutrofizovat odpadním roztokem z bioplynek (NH4)2SO4 a namletým dřevěným uhlím. Nebo prostě NPK. Cílem by bylo v takové polévce zvýšit teplotu a namnožit baktérie, které rozpuštěné aromáty postupně skrmí. Jezera se dají semtam provzdušňovat při nulové a záporné ceně elektriky. Sedimenty pak budou použitelné jako hnojivo na pole.
Voda ze studen a odvodňovací kanálů se dá prohánět přes filtry s uhelným prachem, nejlépe s aktivním uhlím, ale klidně i s černým či hnědým uhlím, a pouštět zpět do půdy. Použité filtry budou cenným druhotným palivem.
Půdu bych nechala na místě, jsou technologie na vysávání benzenu podtlakem nebo přetlakem vzduchu. Hluboké přeorávání hned po havárii by bývalo pomohlo vytěkání benzenu, protože po havárii na to bylo výhodné suché a slunečné počasí. Uhelný prach do půdy by pomohl k ředění znečištění, adsorpci, a postupnému odbourání, pohnojení půdy by zvýšilo bakteriální odbourávání.
Naštěstí se jednorázové znečištění organickou dá s pomocí člověka a přírody odbourat.
Rybího masa bych se asi nebála a určitě se bude nějakou dobu kontrolovat.
Makléřství ŽP patří za politikaření a neschopnost fuj.
Tenhle mašinfíra asi nebude nejšťastnější chlap.
Odpovědět
V jezerech, která jsou a potenciálně budou zasažená, by navýšení hladiny nepomohlo. Je to postup s nejistým účinkem, k přetlačení podzemních přítoků nemusí dojít, i v závislosti na počasí, a vymytí benzolu to vlastně jen zpomalí. Ale v jezerech se dá vsadit na oxidaci na fenol, vytěkání a bakteriální odbourání, ke kterému je celkem špatné neúživné, oligotrofní, tzv.čisté prostředí jezer. Ta jezera nutně potřebují eutrofizovat odpadním roztokem z bioplynek (NH4)2SO4 a namletým dřevěným uhlím. Nebo prostě NPK. Cílem by bylo v takové polévce zvýšit teplotu a namnožit baktérie, které rozpuštěné aromáty postupně skrmí. Jezera se dají semtam provzdušňovat při nulové a záporné ceně elektriky. Sedimenty pak budou použitelné jako hnojivo na pole.
Voda ze studen a odvodňovací kanálů se dá prohánět přes filtry s uhelným prachem, nejlépe s aktivním uhlím, ale klidně i s černým či hnědým uhlím, a pouštět zpět do půdy. Použité filtry budou cenným druhotným palivem.
Půdu bych nechala na místě, jsou technologie na vysávání benzenu podtlakem nebo přetlakem vzduchu. Hluboké přeorávání hned po havárii by bývalo pomohlo vytěkání benzenu, protože po havárii na to bylo výhodné suché a slunečné počasí. Uhelný prach do půdy by pomohl k ředění znečištění, adsorpci, a postupnému odbourání, pohnojení půdy by zvýšilo bakteriální odbourávání.
Naštěstí se jednorázové znečištění organickou dá s pomocí člověka a přírody odbourat.
Rybího masa bych se asi nebála a určitě se bude nějakou dobu kontrolovat.
Makléřství ŽP patří za politikaření a neschopnost fuj.
Tenhle mašinfíra asi nebude nejšťastnější chlap.
MM
Milan Milan
29.3.2025 22:03 Reaguje na Jarka O.Je zajímavé se dozvídat co by bylo kdyby, ale já mám pocit že v této republice už nikdi nic nerespektuje. Mašinfíra si jede jak uzná za vhodné, 15 vagonu benzenu v jedné soupravě, odborný dozor při nebezpečné přepravě asi být nemusí, dráha se všemi bezpečnostními aplikacemi nemá zřejmě přehled co se na kolejích děje, hasiči přijedou a urputně hasí vodou látku ve vodě rozpustnou a zřejmě ani neví co tím můžou způsobit za další škody, zřejmě neznají ani propustnost podloží.....a dalo by se pokračovat. Když jsme kdysi vezli barvy na bázi PCB, tak tomu předcházela důkladná příprava techniky, školení řidič, doprovodu označení vozidla atd.atd. No hlavně, že pozorné orgány regulují a zjišťují jakou emisní třídu kotlíku nesmí mít občan v kotelně, a dokážou hravě zakázat spalovat "bioodpad" na vlastní zahradě. To je zřejmě vrchol vnímání ochrany ŽP a ekologie v představě a pojetí MŽP.
Odpovědět
Karel Zvářal
30.3.2025 08:07 Reaguje na Milan Milan1* Také nechápu, jak v době prošpikované chytrými technologiemi nechají vykolejit letící vlak u jezer hned vedle řeky. (Mám v autě navigaci, ta mě při každém překročení "praští po palici" (bing!)). Zásah také zmršený, více škody, než kdyby to nechali shořet. Ano, a na kotlících se budeme hojit, ať občan vidí, že se staráme...
Odpovědět
pp
pavel peregrin
30.3.2025 19:48 Reaguje na Karel ZvářalKdysi bylo povolání strojvůdce prestižní a papíry na lokomotivu neudělal každý. Dnes to asi již neplatí.
Odpovědět
Karel Zvářal
31.3.2025 11:55 Reaguje na pavel peregrinVždyť je to vidět všude - minimální zájem o tradiční profese, některé obory už ani neotevírají (2-3 žáci). Úplně jiná mentalita, zájmy, morálka... Dělat rukama se ikomu nechce.
Dnes už to nedávají, ale dojímalo mě zpravodajtví zkraje devadesátek: co nového drogové scéně? Z medií to už stáhli, ale podle zhabaných zásilek si dělám představu, čím dnešní (nejen) mládež žije.
Odpovědět
Dnes už to nedávají, ale dojímalo mě zpravodajtví zkraje devadesátek: co nového drogové scéně? Z medií to už stáhli, ale podle zhabaných zásilek si dělám představu, čím dnešní (nejen) mládež žije.
JO
Jarka O.
31.3.2025 19:17 Reaguje na Milan MilanJasně, že na přepravu nebezpečného materiálu se pravidelně dělají školení.
MŽP myslím je divné jméno, strašit, koukat do kuchyně, komína, popelnice, na zahradu, a antibabiš umí, ale domácímu publiku tím neprospívá... I zde MV nebo MŽP mohly hned vyzvat k vyhlášení stavu nebezpečí jako u záplav a ne měsíc ignorovat.
Odpovědět
MŽP myslím je divné jméno, strašit, koukat do kuchyně, komína, popelnice, na zahradu, a antibabiš umí, ale domácímu publiku tím neprospívá... I zde MV nebo MŽP mohly hned vyzvat k vyhlášení stavu nebezpečí jako u záplav a ne měsíc ignorovat.
hi
29.3.2025 22:02
Bezpečnostní list - ODDÍL 5: Opatření pro hašení požáru
5.1 Hasiva
Vhodná hasiva
opatření pro hašení požáru
vodní sprcha, pěna odolná vůči alkoholu, suchý hasicí prášek, BC-prášek, oxid uhličitý (CO₂)
Nevhodná hasiva
vodní proud
5.2 Zvláštní nebezpečnost vyplývající z látky nebo směsi
Hořlavé. V případě nedostatečného větrání a/nebo při používání může vytvářet hořlavou/výbušnou
směs par se vzduchem. Páry rozpouštědel jsou těžší než vzduch a mohou se šířit nad podlahou. Místa
která nejsou větrané, např.nevětraný prostor pod úrovní země: například příkopy, potrubí a šachty
jsou obzvláště náchylné na přítomnost hořlavých látek nebo směsí. Páry jsou těžší než vzduch, šíří se
při zemi a vytvářejí se vzduchem výbušné směsi. Páry mohou tvořit výbušnou směs se vzduchem.
Nebezpečné zplodiny hoření
V případě požáru mohou vznikat: Oxid uhelnatý (CO), Oxid uhličitý (CO₂)
5.3 Pokyny pro hasiče
V případě požáru nebo výbuchu nevdechujte dýmy. Nedovolte, aby voda použitá k hašení pronikla do
kanalizací nebo vodních toků. Haste pomocí běžných preventivních opatření z přiměřené vzdálenosti.
Použijte samostatný dýchací přístroj.
ODDÍL 6: Opatření v případě náh
MM
Milan Milan
30.3.2025 23:12 Reaguje naSkvělé, ale k čemu všechny ty stohy pokynů, když je asi nikdo v reálu a krizové situaci nerespektuje?? V době "mraků" aplikaci na kdejakou pitominu mi nikdo nevysvětlí jak to, že nebylo zhodnoceno nebezpečí při použití vody a nebyla použita jiná hasební látka, nebo písek, což v tomto případě určitě není voda, nebo nebyla prodloužena doba samovolného vyhoření, když podle prvních měření a informací v médiích prý vzniklý kouř příliš ohrožující ani blízké okolí nebyl....??? Veliteli zásahu všechna čest a uznání, byl jistě v časové a možná i informační tísni, ale někdy je špatné rozhodnutí je horší než žádné.
Odpovědět
hi
31.3.2025 07:45
Jak by takovou havárii řešili v DEZE???
Měli by tam dost pěny ??
Nechali by DEZU vyhořet??
Co se ještě musí stát, aby DEZU zavřeli??
Odpovědět
Měli by tam dost pěny ??
Nechali by DEZU vyhořet??
Co se ještě musí stát, aby DEZU zavřeli??
