Bez ledových ker a tučných tuleňů budou lední medvědi živořit
První v terénu odpozorované údaje dávaly ledním medvědům šanci na přežití: byla zaznamenána řada případů, kdy se lední medvědi živili na bobulích zakrslých keřů nebo vybírali dostupná ptačí hnízda. „Ačkoliv jsme několikrát viděli, jak medvědi konzumují suchozemskou stravu, nejsou žádné solidní důkazy o tom, že by toto chování bylo nějak hojně rozšířené,“ říká Karyn Rodeová, výzkumnice USGS a vedoucí autorka studie.
Ve své práci představila pesimistický pohled na budoucnost ledních medvědů. „Tam, kde se medvědi přeci jen do nabídky suchozemské potravy pustili, se snižovala jejich hmotnost, celková kondice a jejich míra přežití klesala.“ Suchozemské teritorium při pobřeží moře je navíc obsazeno medvědy grizzly, a oslabení lední medvědi jim nedokáží konkurovat.
Na světě bychom narazili na celkem devatenáct izolovaných populací ledních medvědů, které jsou rozděleny do čtyř regionů. V současnosti je čtvrtina všech jedinců odkázána k pobytu a hledání potravy na pevnině. „Kolem medvědů živících se vejci ptáků bylo možná až příliš mediálního humbuku,“ říká Rodeová. „Touto soustředěnou činností se projevovalo jen něco kolem třiceti jedinců z populace, která čítá 900-2000 exemplářů.“
Nepatrný zlomek přizpůsobivých medvědů tedy celou populaci nezachrání. Jejich zažívací trakt není stavěn na trávení rostlinných složek potravy, která jim neposkytuje dostatek energie. „Lední medvědi jsou prostě fyziologicky postavení pro nárazový příjem velkého množství potravy s vysokým obsahem tuků, ideálně tuleňů,“ říká Rodeová. „Jen tak mohou maximalizovat proces ukládání podkožního tuku, a tvorbu energetických zásob.“ Fyziologické a nutriční limity prostě představují nepřekonatelnou bariéru pro přežití ledních medvědů na pevnině.
reklama
Americká vládní agentura zařadí žirafy poprvé na seznam ohrožených druhů
V Indonésii se narodilo mládě slona sumaterského, druh je na pokraji vyhynutí
Africké státy na konferenci COP16 žádají speciální financování biodiverzity