Běžně používané pesticidy způsobují, že včely jsou „vybíravé“ a nemluví spolu
Biologové ve svém experimentu vystavili včely malé dávce pesticidu imidacloprid. Ten je v některých evropských zemích zakázaný, v USA je běžně používaný, byť jeho vliv je stále pod drobnohledem vědců. „V roce 2006 byl imidacloprid šestý nejprodávanější pesticid v Kalifornii,“ říká James Nieh, který spolu se svým studentem experiment vedl. Z něho vyplynulo, že včely ztrácejí chuť na běžně dostupný nektar.
„Jinými slovy se včely stávají vybíravými a chtějí jíst jen sladký nektar a ten méně sladký ignorují,“ říká student Daren Eiri. To pak má velký vliv na výživu celého roje. Jednotlivé včely, které se snaží najít jen velmi sladký nektar, nakonec přinesou zpět do úlu méně potravy.
„Pesticid také způsobuje, že jemu vystavené včely prostřednictvím včelího tance méně předávají informace o zajímavých zdrojích potravy. Některé včely dokonce přestaly tancovat zcela,“ vysvětluje Eiri. Tím, že včely spolu „nemluví“, se přísun potravy do úlu ještě zmenší.
"I velmi malé množství pesticidu, které se považuje za bezpečné, negativně ovlivňuje zdraví včelstev,“ konstatuje Nieh. Článek o výsledcích jejich výzkumu byl zveřejněn v časopise Journal of Experimental Biology.
Od roku 2006 přišli včelaři v Evropě a Severní Americe o zhruba jednu třetinu svých včelstev každý rok. Tento jev je označován jako syndrom hromadného vymírání včelstev. Přesné příčiny známy nejsou, vědci se domnívají, že právě pesticidy mohou hrát důležitou roli.
reklama
Dále čtěte |
Samice šimpanzů bonobo podle vědců utvářejí skupiny, aby se ubránily samcům
Po útocích kosatek zmizeli z jihoafrického zálivu žraloci bílí
Dva tučňáčí samci společně odchovali ve dvorské zoo mláděOnline diskuse
Včelky Máji - 25. 5. 2012 - Aleš1) tento přípravek je tzv. insekticid , používá se k moření semen , třeba slunečnice, ne k ošetření kvetoucích rostlin. Včely se s tímto přípravkem pokud není aplikován omylem fakticky nemohou přímo setkat. To že tento přípravek způsobuje dezorientaci včel je samozřejmě známo. Včely , ale nejsou myši , takže v době setí nehrabou v zemi a neodnášení si do úlu namořená semena.2) syndrom hromadného vymírání včelstev. jedná se případy kdy se z ničeho nic zhoutí jedno včelstvo na stanovišti a během týdne či dvou toto zhroucení postihne většinu včelstev. Není pravda že důvody nejsou známé , důvodem tohoto úhynu je varoa destruktor. Je to roztoč , který parazituje na včelých larvách a zabíjí je v oslabeném včelstvu ze pak rozvine virová nákaza a ve včelstvu se rozpadnou sociální vztahy. Stává se to v podletí výsledkem je , že takové včely se nebrání loupeži , takže jsou pomalu a tiše loupeni tím se virová náklaza rozšiřuje a zničí i včelstva , kde varia destruktor není tak rozšířený. Ze 100% je za takový úhyn odpovědný včelař, který zanedbal léčbu varoazy. Poškozená včelstva už není možné zachránit ani když už je rozoztoč zničen. 3) kvalita medu v obchodní síti je všeobecný problém, standartně se prodávají různé slivky pochybné kvality. nicméně lze koupit kvalitní med přímo od včelaře , bohužel prodejní ceny medu neodpovídají současným nákladům neboť výkupní cena medu je podobná , jaká byla v roce 1968 tedy směšná. Včelaři proto často prodávají med v drobném a množství včel přizpůsobují možnostem prodeje. Ani cena medu kolem 100 kč kg není zajímavá. Celý obor je zatížen značnou nerantabilitou , proto také včel dlouhodobě ubývá. Mnoho včelařů v u nás jsou lidé starší 70ti let , kteři začali včelařit právě v 60 tých letech kvůli cenové výhodnoti. Dnes tito staří lidé tvoří velkou část včelařů a i když i mladí lidé začínají včelařit jejich počet není veliký a chovají i méně včelstev , protože nejsou schopni svůj produkt prodávat jinak než přimým zákazníkům. Pokud se zásadně nezmění situace na trhu s medem bude počet včelstev na našem území dále klesat a to až do doby než se vyrovná výroba medu s jeho domácí spotřebou. |
