Biomasakr: Jak dopadne závod mezi BMW na řepkovou bionaftu a elektrickou Teslou?
„Během našeho ročního experimentu jsme si pořídili experimentální pole, rozdělili ho na dvě poloviny a první z nich využili na produkci bionafty z řepky, druhou na produkci elektřiny z fotovoltaických panelů,” říká Vojtěch Vild, zakladatel projektu. „Takto získané palivo nakonec uplatníme v závodu turbodieselu BMW X5 a elektromobilu Tesla Model 3. Chceme tím názorně demonstrovat nejen naprosto alarmující neefektivitu biopaliv, ale také jejich negativní dopad na životní prostředí.”
„Lidé tuší, že širé lány řepky jsou špatné, ale málokdo tuší, jak moc, takže jsme se o tom rozhodli natočit 26 minutový dokumentární film," vysvětluje Vojtěch Vild. "Naším hlavním cílem je dosáhnout legislativních změn, které dají stopku biopalivům první generace a podpoří právě elektromobilitu a fotovoltaiku tak, aby byly pro běžného občana použitelnější a dostupnější,“ říká dále Vild.
Aby Česko dostálo svým závazkům pro obnovitelnou dopravu k EU, rozhodlo se jít cestou biopaliv první generace. Z toho důvodu na našich polích vídáme velké množství kukuřice a řepy cukrovky, které významně slouží pro výrobu bioethanolu, a zejména řepky olejky, ze které se vyrábí bionafta. "Bohužel se jedná o způsob, který naší peněžence, přírodě ani krajině nijak nepomáhá," říká Vojtěch Vild, podle kterého je elektromobilita nejen výhodnější, ale zejména podstatně dlouhodobě smysluplnější cestou.
Samotná myšlenka využívat přímé produkty fotosyntézy jako zdroj elektrické nebo mechanické energie je podle něho zcela bláhová, protože tuto energii dokáže produkovat fotovoltaika podstatně levněji a potřebuje k tomu jen zlomek plochy. "Přesto je v současnosti výnos z přibližně každého sedmého hektaru obdělávané orné půdy spálen někde v motoru," říká Vild s tím, že na takové orné půdě by přitom mohlo být vypěstováno jídlo. "To je v podstatě obdoba situace, kdy by každou hodinu, den co den, deset kamionů plně naložených čerstvým chlebem vysypalo celý svůj náklad do elektrárenského kotle. Je to smysluplné využití půdy?" ptá se Vild.
Snímek Biomasakr bude mít premiéru v první polovině prosince. Vznik filmu můžete podpořit v právě probíhající sbírce na crowdfundingové platformě Donio.
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (7)
Pavel Hanzl
4.6.2021 13:20 Reaguje naNormální systém evropský jsou energetické aukce, kde je zaručeno producentům, že nezbankrotují, když výkupní cena jde na nulu, ale nikdo na tom nezbohatne.
Proto se to u nás nemůže zavést, možnost by byla až s novou vládou.
Marcela Jezberová
2.6.2021 14:35Jsem zvědavá, jak autoři filmu zhodnotí ekologické dopady výroby fotovoltaických panelů a elektroaut a dopady likvidace nerecyklovatelných součástí obojího. Ale možná, že do takových detailů zacházet ani nebudou. Jinak řepka žádné plodině místo nezabírá. Zemědělci pěstují to, co prodají. Vyřaďte z osevních postupů řepku a dostanete se velmi často na osevní postup obilovina, obilovina, kukuřice, obilovina, to celé proložené meziplodinami - lze modifikovat a doplnit třeba mák nebo cukrovku podle klimatických a půdních podmínek pěstitele. Tyhle komodity totiž prodají za cenu, která aspoň uhradí náklady. To se o většině ostatních plodin bohužel tvrdit nedá, takže těm řepka místo rozhodně nezabírá.
Pavel Hanzl
4.6.2021 13:30 Reaguje na Marcela JezberováPetr Blažek
2.6.2021 17:09Pavel Hanzl
4.6.2021 13:24 Reaguje na Petr BlažekPavel Hanzl
4.6.2021 13:17To je dost zavádějící informace, protože biopaliva jsou neskutečně lukrativní byznys soudruha nejvyššího, který celý obor stoprocentně ovládá a sám sobě vypisuje miliardové dotace.