Blokáda kácení na Šumavě nebyla projevem shromažďovacího práva

Blokáda, která měla v létě 2011 zabránit kácení stromů kvůli kůrovcové kalamitě na Šumavě, nebyla projevem shromažďovacího práva. Ústavní soud odmítl stížnost účastníka protestu a definitivně potvrdil právní názor Nejvyššího správního soudu (NSS). Pokud nešlo o projev shromažďovacího práva, nemohli se účastníci blokády s úspěchem domáhat určení, že policie shromáždění rozpustila v rozporu se zákonem.

Pisatel stížnosti, brněnský ekolog Mojmír Vlašín, podal v roce 2011 žalobu, kterou opakovaně řešil Krajský soud v Plzni. Zprvu se postavil na stranu odpůrců těžby, nakonec ale přijal názor NSS a žalobu zamítl.

Vlašín v ústavní stížnosti uvedl, že NSS vymezil znaky shromáždění a interpretoval je nad rámec zákona. Blokáda byla podle Vlašína nutná, protože jejím účelem bylo zabránit nezákonné těžbě a nenávratnému poškození chráněné přírodní oblasti.

Podle ústavních soudců NSS dospěl k logickým právním závěrům. U předem neohlášené blokády prý nebyly naplněny znaky shromáždění. "Je zjevné, že účastníci blokády se nesešli za účelem výměny informací a názorů, které by mohly následně veřejně vyjádřit, ale jejich cílem bylo fakticky zabránit těžbě dřeva v Národním parku Šumava," stojí v usnesení.

Z usnesení plyne, že aktivisté měli hledat jiné cesty k vyjádření svého postoje k těžbě. "V demokratickém právním státě je k tomuto účelu možné využít jiných prostředků ochrany veřejných subjektivních práv či veřejných zájmů, a to zejména v době, kdy je tzv. environmentálním spolkům a dotčené veřejnosti umožněno participovat na postupech a řízeních týkajících se ochrany přírody a krajiny, což ostatně tyto subjekty hojně využívají," rozhodli ústavní soudci.

V červenci a srpnu 2011 se kácelo v oblasti Ptačího potoka. Policie proti blokádě zasáhla 25. července a vyváděla její účastníky z prostoru těžby. Zásahy trvaly do 12. srpna.

---

reklama

---