https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/bohumin-zalozil-dva-lesiky-se-170-stromy-vznikly-diky-nahradni-vysadbe
reklama
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Bohumín založil dva lesíky se 170 stromy, vznikly díky náhradní výsadbě

24.2.2024 00:20 | BOHUMÍN (ČTK)
Ilustrační foto
Ilustrační foto
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Bohumín na Karvinsku založil dva lesíky, které vznikly díky náhradní výsadbě za kácení v průmyslovém areálu jednoho z tamních podniků. V Budovatelské ulici a u rybníku Suchý stav tak přibylo 170 stromů. Jsou mezi nimi duby, lípy a jilmy, sdělila mluvčí radnice Jana Končítková.
 

Novou výsadbu umožnila investice jedné z firem, která ve svém areálu postavila na nevyužité ploše fotovoltaiku. Nejprve však musela pokácet desítky dřevin, které v prostoru během let vyrostly a nikdo je neudržoval. Městský úřad proto průmyslovému podniku nařídil, že za vniklou ekologickou újmu musí provést náhradní výsadbu.

"Firma nás informovala, že pro ni nemá vhodné místo a požádala nás, zda bychom nevytipovali městské pozemky pro zalesnění,“ uvedl Rostislav Palán z odboru životního prostředí a služeb. Město pro vytvoření nových lesíků vybralo dvě lokality.

V Budovatelské ulici stromy zaplnily prostor, který vznikl po kácení suchých a napadených topolů. V lednu tam vysadili 50 dubů, 30 lip a 20 jilmů. Druhá výsadba rozšířila přírodní lokalitu u rybníku, v jehož blízkosti zahradníci zasadili 50 dubů a 20 lip.

"Jde o místa, kde je vysoká pravděpodobnost, že se v nich druhové složení ujme a vytvoří přírodě blízká stanoviště na periferiích Bohumína. V obou lokalitách se sázely stromky do výšky 150 centimetrů, což jsou tenké odrostky dřevin. Postupovali jsme jinak, než je běžná praxe výsadby ve městech. Menší velikost jsme volili kvůli lepší adaptaci na místní stanovištní podmínky a současně jsme potřebovali vytvořit hustý porost, který se v budoucnu bude pomocí probírek dostávat do podoby lesoparku. Proto jsou od sebe sazenice vzdáleny jen zhruba dva až 2,5 metru," doplnil Palán.

Stromy mají poskytnout úkryt nejen zvěři, ale až dorostou, budou oba lesíky mít i rekreační funkci a sloužit například k procházkám. Budovatelská ulice i okolí rybníka se zalesňuje postupně. Před dvěma lety přibylo na obou místech 60 habrů, olší a vrb. V první z lokalit pak loni radnice nechala vysadit i 90 jeřábů a 80 bříz.

"A do rozšiřování zeleně se pouštíme i jinde. V minulých měsících začaly růst mladé stromky v budoucí rodinné čtvrti Petra Cingra, v revitalizované Červené kolonii a u smuteční síně ve Starém Bohumíně. U pěchotního srubu Na Trati vznikla nová hrušňová alej, sázelo se i ve Vrbici, kde budou dřeviny plnit především izolační funkci," uvedla mluvčí. Připomněla, že město připravuje i komplexní revitalizaci parku Petra Bezruče, který je zelenou dominantou města.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (4)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Jaroslav Řezáč

24.2.2024 06:16
strom si tam roste, nikomu nepřekáží až si nějaký vořech usmyslí, že mu stíní FVE, tak jej pošle k zemi. To je příběh jak z detektivky s kriminálním podtextem.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

24.2.2024 10:35 Reaguje na Jaroslav Řezáč
Tam je spíše smutné, že je to na místě ještě nedávno prosperující
slévárny litinových kotlů a radiátorů Viadrus se stoletou tradicí,
které byly takřka nezničitelné. Dnes jsou na trhu nahrazovány
výrobky z plechu, které mnohdy nevydrží ani 10 let. Bohužel litina
končí společně s drahým koksem a černým uhlím jako palivem pro tyto kotly. Když jsem v takovém kotli topil koksem, tak si sousedi vždy
mysleli, že nejsem doma. Nad komínem se pouze tetelil horký vzduch
a nikde žádný kouř. Bohužel ani to už prý není EKO, jen nevím odkud
bude průmysl brát vedlejší produkty z výroby koksu jako dehty atd.,
když se už nebude uhlí koksovat ani pro zbytek hutí, že by dovoz?
Odpovědět
TS

Tonda Selektoda

24.2.2024 10:49
Je zajímavé, že pokácení náletových dřevin, které si samy vyrostly na soukromém firemním pozemku, léta je ani nikdo neudržoval a investice do podporované ekologické výroby elektrické energie z obnovitelného zdroje, může být úředníkem odboru životního prostředí hodnoceno i jako ekologická újma.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

25.2.2024 07:41 Reaguje na Tonda Selektoda
A víte co to bylo? V Brně roste akát a pajasan. Jako okrasa škumpa nebo pavlovie.
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist