Brazílie: Na summitu Rio+20 nepůjde jen o životní prostředí, ale i o boj s chudobou

Není možné soustředit se jen na ochranu životního prostředí. Musíme se věnovat i rozvoji společnosti a ekonomiky. Mezi hlavní úkoly patří zejména vymýcení chudoby. Na pondělní debatě o obřím summitu Rio+20, jenž se bude konat v červnu v brazilském Riu de Janeiru, to v pražském centru OSN uvedl brazilský velvyslanec George Monteiro Prata.

„Na konferenci v Riu nepůjde pouze o životní prostředí, ale o udržitelný rozvoj,“ opakovaně zdůraznil velvyslanec George Monteiro Prata, jenž patřil mezi tři hlavní řečníky panelové debaty. Jak dodal, Brazílie je pro hostování konference, na níž se má podle OSN rozhodovat o budoucnosti celé planety na několik desetiletí, mimořádně vhodná. Společně s Čínou nebo Indií totiž bývá řazena do skupiny zemí, v nichž se životní podmínky díky ekonomickému růstu zlepšují. Země tak stojí jakoby na rozhraní mezi bohatstvím rozvinutých zemí a chudobou rozvojového světa. "Jsme v situaci, kdy dokážeme rozumět jak rozvinutým, tak teprve rozvíjejícím se zemím," argumentoval George Monteiro Prata.

Vedle brazilského velvyslance, jenž zastupoval hostitelskou zemi konference, byli dalšími řečníky ředitel Centra pro otázky životního prostředí UK a zároveň místopředseda přípravného výboru Rio+20 Bedřich Moldan a také dánský velvyslanec v České republice Ole E. Moesby, jenž zastupoval současnou předsednickou zemi EU. Debatu moderoval Michal Broža z pražského centra OSN. „Konference Rio+20 je opravdu výjimečná. Bude se na ní totiž diskutovat o budoucnosti, v jaké chceme žít, ovšem ne jen o budoucnosti naší, ale i o budoucnosti našich dětí,“ uvedl ve své úvodní řeči Michal Broža.

Summit v Riu letos v červnu se bude odehrávat 20 let po tzv. Summitu Země (proto také bývá označován zkratkou Rio+20), který se konal rovněž v Riu a je považován za zásadní mezník v historii globálních snah o ochranu přírody a životního prostředí. Právě na něm byly položeny základy pro hned několik mezinárodních úmluv, známé jsou zejména ta o klimatu (UNFCCC, jejíž součástí je i tzv. Kjótský protokol o omezování skleníkových plynů) a o biodiverzitě (CBD).

40 let diskusí

Jak ale při debatě připomněl Bedřich Moldan, o udržitelném rozvoji se diskutuje nejen oněch 20 let, ale vlastně už 40 let od roku 1972, kdy se konala první velká konference o životním prostředí ve švédském Stockholmu: „Doporučuji se podívat na Stockholmskou deklaraci, protože většina současných idejí už je obsažena v tomto 40 let starém dokumentu."

"My vlastně nepotřebujeme nové myšlenky, ty už jsou na stole 40 let. Teď je potřeba je začít uskutečňovat," pokračoval Bedřich Moldan. Podle něj by mezi předpokládanými výsledky Ria+20 měl být jakýsi plán pro zelenou ekonomiku v kontextu udržitelného rozvoje, jenž by obsahoval jasné cíle a taky konkrétní data, do kdy má být cílů dosaženo. Pomoci by v tom mohla i proměna institucí OSN, které mají udržitelný rozvoj a ochranu životního prostředí na starosti.

Podle Moldana dnes už existuje skoro všeobecná shoda, že by měla být nějak posílena pozice Programu OSN pro životní prostředí. Možností je změnit ho na plnohodnotnou agenturu OSN s větším finančním zázemím. Podobně je navrhováno i posílení pozice současné Komise OSN pro udržitelný rozvoj.

Jako třetí velká oblast, o níž se bude v Riu rokovat, se pak podle Bedřicha Moldana ukazuje stanovení tzv. Cílů udržitelného rozvoje. Jak uvedl, s tímto návrhem přišly teprve nedávno Kolumbie a Guatemala na přípravném setkání latinskoamerické oblasti. Nápad se ale rychle ujal a dnes se o něm diskutuje už i na nejvyšší politické úrovni. Podle Moldana je ovšem krajně nepravděpodobné, že by se v Riu nějaké konkrétní cíle udržitelného rozvoje podařilo prosadit. Spíš očekává, že se dohodne časový harmonogram pro jejich vytvoření tak, aby mohly v roce 2015 navázat na tzv. Rozvojové cíle tisíciletí, které mají být většinou splněny právě k roku 2015.

Brazilský velvyslanec zdůraznil, že pro jeho zemi je důležité, aby červnová konference neskončila žádnými ústupky z už uzavřených dohod. Co víc, výsledná dohoda by měla zároveň zajistit, aby všechny země byly schopné výsledky konference splnit. To konkrétněji znamená, že by měl být pro všechny země zajištěn přístup k finančním a technologickým zdrojům, které splnění výsledků konference umožní. Co se týká konkrétnějších cílů, velvyslanec zprostředkoval pohled Brazílie, podle níž by významným cílem při dosahování udržitelného rozvoje mělo být především vymýcení bídy a zajištění dostatku potravin.

Kdo pojede za ČR?

Podle brazilského velvyslance dosud přislíbilo účast na konferenci víc než sto hlav států, což dánský velvyslanec Ole E. Moesby označil za potěšující číslo. Potvrdil, že Dánsko jako v současnosti předsednickou zemi Evropské unie bude zastupovat ministerská předsedkyně Helle Thorning-Schmidtová. Jak to bude s českou delegací, je zatím nejasné. Úřad vlády ani prezidenta se k možné účasti nejvyšších představitelů státu na konferenci v Riu zatím nevyjádřily. Jak při debatě uvedl Přemysl Šrámek z ministerstva životního prostředí, o složení delegace dosud nebylo rozhodnuto, nicméně ministr životního prostředí Tomáš Chalupa (ODS) má v úmyslu do Ria odcestovat.

Přemysl Šrámek rovněž odpověděl na dotaz Petra Patočky z organizace Glopolis, zda ČR připravuje nějakou svou pozici pro konferenci. Podle Šrámka se připravují pro delegaci základní instrukce, jak ale dodal Bedřich Moldan, ČR nepočítá s tím, že by prosazovala nějakou svou pozici, spíš se snaží aktivně přispívat k formulování společné pozice Evropské unie. Dánský velvyslanec k tomu dodal, že by nepovažoval za šťastné, kdyby chtěla každá země EU vystupovat sama za sebe. Síla evropských zemí podle něj spočívá spíše ve společně prosazovaných cílech.

V závěrečné debatě zazněl z publika i dotaz, jak to že ani jeden z přítomných ve svém projevu nezmínil biodiverzitu. "Co se týká ochrany biodiverzity, v OSN běží vlastní oddělený proces. Biodiverzita bude v závěrečném dokumentu určitě zmíněna, ale nebude hlavním tématem," vysvětlil Bedřich Moldan. Brazilský velvyslanec pak zopakoval, že lidé se při diskusích o konferenci Rio+20 hrozně soustředí na životní prostředí, ale konference se týká udržitelného rozvoje. "Když nebudeme klást stejný důraz jak na environmentální, tak i na sociální a ekonomickou oblast, bude obtížné udržitelného rozvoje dosáhnout," řekl George Monteiro Prata.

Dánský velvyslanec k tomu doplnil, že nepovažuje za vhodné poměřovat, jak vysoko v dokumentu jaké téma je. Na doplňující otázku, zda jsou tedy aspoň ve společné pozici EU zahrnuty ohledy na environmentální meze, které lidstvu poskytuje planeta Země a v kterých je nutné se držet, dánský velvyslanec odpověděl, že to v tuto chvíli neví. Bedřich Moldan pak dodal, že nic takového zatím v pozici EU není, ale "tvrdě se na tom pracuje".

---

reklama

---