Obří summit OSN Rio+20: Zaveďme zelenou ekonomiku a udržitelný rozvoj

Zástupci světových vlád by se měli zavázat k „ozelenění“ ekonomiky a k posílení institucí, které ve světě prosazují udržitelný rozvoj. Vyplývá to z návrhu závěrečného dokumentu, který 10. ledna zveřejnila OSN. Politici by dokument měli schválit v červnu na mimořádném summitu v brazilském Riu de Janeiru. Do té doby se ovšem znění dokumentu může ještě výrazně změnit.

„Znovu potvrzujeme naše rozhodnutí osvobodit lidstvo od hladu a nedostatku,“ stojí hned na začátku textu, který se jmenuje Budoucnost, jakou ji chceme (The Future We Want). Zároveň se přitom ovšem má dbát na zachování a ochranu „život podporujícího systému“, tedy planety Země.

Pokrok i neúspěch

Summit v Riu letos v červnu se bude odehrávat 20 let (proto také bývá označován zkratkou Rio+20) po tzv. Summitu Země v roce 1992, který se konal rovněž v Riu a je považován za zásadní mezník v historii globálních snah o ochranu přírody a životního prostředí. Právě na něm byly položeny základy pro hned několik mezinárodních úmluv, známé jsou zejména ta o klimatu (UNFCCC, jejíž součástí je i tzv. Kjótský protokol o omezování skleníkových plynů) a o biodiverzitě (CBD).

Podle návrhu OSN by se státníci letos v červnu měli přihlásit ke všem minulým cílů, jež v oblasti udržitelného rozvoje dojednali. Mimo jiné tedy i k tzv. Rozvojovým cílům tisíciletí, na nichž se shodli v roce 2000 a které měly zejména zlepšit dostupnost potravy, pitné vody, hygieny, zdravotní péče, vzdělání a práce pro nejchudší obyvatele planety.

V současném návrhu je oceněn pokrok, který za uplynulých 20 let nastal. Nechybí však i upozornění, že „nedostatečná potravinová bezpečnost, klimatické změny a ztráta biodiverzity nepříznivě ovlivňují“ dosažené úspěchy. „Neudržitelný rozvoj zvýšil tlak na omezené přírodní zdroje a na únosné zatížení ekosystémů,“ stojí v dokumentu, jenž zdůrazňuje, že na Zemi stále žije 1,4 miliardy lidí v extrémní chudobě a šestina lidské populace trpí podvýživou.

Lékem má být zelená ekonomika

Lékem na problémy by podle OSN mohla být zelená ekonomika. Není ovšem jasné, co všechno má zelená ekonomika být. Z dokumentu vyplývá, že by nemělo jít o nějaký rigidní soubor pravidel, ale spíš o jakýsi rámec pro rozhodování, v němž by se státníci měli pohybovat. Každá země by přitom při zavádění zelené ekonomiky měla hledět na své možnosti a tomu přizpůsobit svá rozhodnutí.

V každém případě však prosazování zelené ekonomiky podle návrhu OSN nesmí znamenat nové obchodní bariéry, vznášení nových podmínek při poskytování pomoci nebo financí nebo zvětšit technologickou propast mezi rozvinutými a rozvíjejícími se zeměmi.

Co se týká změn institucí, které se o zajištění udržitelného rozvoje starají, dokument OSN nabízí například proměnu současného Programu OSN pro životní prostředí na plnohodnotnou agenturu, jako je třeba Světová zdravotnická organizace. Organizace OSN hájící životní prostředí by tím získala silnější postavení a zřejmě i stabilnější financování.

Některé organizace rovněž navrhovaly, aby se v Riu jednalo o ustanovení Mezinárodního soudu pro otázky životního prostředí (International Environment Court). Předběžný návrh OSN však nic takového neobsahuje. Zato je v něm ale návrh na zřízení jakéhosi ombudsmana pro budoucí generace, který by měl pomáhat při prosazování udržitelného rozvoje ve světě.

Zatím bez závazných cílů

Návrh dokumentu by se celkově mohl politikům zamlouvat, protože sice říká, že pro zajištění udržitelného rozvoje je potřeba stanovit si konkrétní a měřitelné cíle, zároveň ale jejich stanovení odsouvá na později. Podle dokumentu by se země měly shodnout pouze na zahájení procesu, který povede k navržení konkrétních Cílů udržitelného rozvoje (z anglického Sustainable Development Goals) do roku 2015.

Následně je specifikováno už jen to, že cíle by se mohly týkat udržitelné spotřeby a výroby, života v oceánech, potravinové bezpečnosti a udržitelného zemědělství, udržitelné energie pro všechny, přístupu k vodě a jejího dostatku, udržitelného života ve městech, zelených pracovních míst nebo omezování nebezpečí katastrof.

Rok 2015 pro navržení cílů ovšem nebyl vybrán náhodně, protože právě za tři roky totiž vyprší lhůta pro nemalou část cílů, které si země světa předsevzaly v roce 2000 při stanovení tzv. Rozvojových cílů tisíciletí (Millenium Development Goals).

Pevné cíle se však netýkají ani zelené ekonomiky. V této oblasti by do roku 2015 měly vzniknout indikátory, podle nichž se zelenost ekonomiky bude posuzovat. Mimo jiné by se tak měly rozvíjet indikátory, které doplní v současnosti převažující hrubý domácí produkt a budou vyváženěji zahrnovat nejen ekonomickou, ale i sociální a environmentální dimenzi udržitelného rozvoje.

Z dosavadních náznaků OSN však vyplývá, že velkým tématem summitu by se každopádně mohla stát energetika. Ta ostatně už v návrhu jako jedna z mála oblastí obsahuje konkrétnější čísla. Do roku 2030 by tak všichni na světě měli mít přístup k „základnímu minimu moderních energetických služeb“, zároveň by se na všech úrovních mělo dbát na zvyšování energetické účinnosti s tím, že by bylo fajn ji do roku 2030 zdvojnásobit. A do třetice by se do roku 2030 měl „zdvojnásobit podíl energie z obnovitelných zdrojů na globálním energetickém mixu“.

O klimatu radši moc ne

Summit v Riu by měl být velkou konferencí, která jakoby zastřešuje všechny ostatní aktivity ve zlepšování podmínek chudých obyvatel planety a v globální ochraně životního prostředí. Aby politici v Riu vůbec došli k nějaké dohodě, budou se zřejmě poněkud vyhýbat nejkontroverznějším tématům, jako jsou třeba klimatické změny.

„Udržitelnou“ značku, radši než třeba klimatickou, má letošní summit záměrně, citovala agentura Reuters Andrea Correa do Lagoa, který vedl brazilskou delegaci na jednáních o klimatu v Durbanu a bude hlavním brazilským vyjednávačem i v Riu. „Téma klimatických změn vyvolává velký odpor v sektorech, které se budou zásadně měnit, jako je ropný průmysl,“ řekl do Lago. „To udržitelný rozvoj je něco tak jednoduchého jako přemýšlení nad tím, jak bychom chtěli žít za 10 nebo 20 let,“ dodal.

Přesto je jisté, že ke sporům dojde. Na Summitu Země, který se konal před deseti lety v Johannesburgu a měl zhodnotit, jak si země vedou při naplňování úmluv z roku 1992, se například vášnivě debatovalo o tom, zda má být hladomor zaháněn geneticky modifikovanými potravinami. Jedním z témat, která by mohla být sporná letos, je například návrh usnesení, jež vyzývá rozvinuté země, aby do roku 2015 splnily svůj letitý závazek a na pomoc chudým zemím věnovaly 0,7 % svého hrubého domácího produktu.

O první verzi dokumentu, jenž vznikl na základě stovek návrhů od vlád, zástupců byznysu, nevládních organizací a dalších institucí, se ještě povedou dlouhé debaty. První setkání proběhlo na konci minulého týdne na půdě OSN v New Yorku a ukázalo, že státy mají k textu velké množství připomínek. Jak uvedl Earth Negotiations Bulletin, spolupředsedající této schůze, Kim Sook, před delegáty poznamenal, že první dvě části dokumentu už z 2,5 stránek narostly na 31. Zjevně tedy ještě do červnového summitu dojde k významným změnám.

S Čínou o vodě

Evropskou unii v New Yorku zastupovalo Dánsko jako současná předsednická země EU. Dánsko si udržitelnost v oblasti životního prostředí zvolilo jako jednu z priorit svého předsednictví. Jeho ministryně životního prostředí Ida Aukenová podle serveru Euarctiv uvedla, že EU by se v Riu měla postavit do čela snah o udržitelný rozvoj. Konference v Riu podle ní nabízí příležitost „přijmout konkrétní a ambiciózní závazky v oblasti udržitelného rozvoje“.

Jak dále uvedla, narůstající problémy s vodou v Číně by z nejlidnatější země světa mohly udělat spojence EU. Evropské země a Čína se sice právě dostaly do sporu kvůli povolenkám na vypouštění oxidu uhličitého pro aerolinky a Čína společně s USA spíše oslabovala evropské návrhy na poslední klimatické konferenci v Durbanu, přesto je dánská ministryně přesvědčená, že téma vody by Evropu a Čínu mohlo spojit.

Dánské předsednictví minulý týden v Bruselu rovněž představilo návrhy na spolupráci s Čínou právě v oblasti ochrany povrchových vod a v protipovodňové ochraně. Spolupráce s Čínou by prý mohla napomoci tomu, aby přístup k vodě a její ochrana patřily k hlavním záležitostem, o nichž se bude v Riu jednat.

---

reklama

---