Britové mají plán na záchranu biologické diverzity. Pomoci mají developeři a stavební firmy

Dobrý plán, špatné načasování, nepromyšlené provedení. Zhruba tak lze postihnout popis aktuálního záměru britské vlády, která se pokouší investicemi do nové infrastruktury pozvednout ekonomiku země po pandemii covid-19, a spolu s tím zlepšit i stav biodiverzity. Upozorňují na to ekologové univerzit v Kentu a Oxfordu.

Britská vláda uvolnila balík 27 miliard liber, z něhož hodlá financovat obnovu své postpandemické ekonomiky. Peníze mají být vydány na stavební úpravy, rozšíření infrastruktury, výstavbu až 300 000 domů ročně. Pozitivní je, že pro velkolepé strategie na budování nebyla opomenuta ani příroda. Součástí onoho štědře dotovaného záměru je i ambiciózní plán na zastavení současného úbytku divoké přírody, zvrácení trendu poklesu biodiverzity. Loni schválený a v roce 2023 v platnost vcházející Zákon o životním prostředí totiž přímo požaduje, aby nové projekty developerů závazně dosáhly „čistého zisku biologické rozmanitosti“.

Aby tu bylo pro přírodu lépe než předtím

Jinými slovy, aby na tom místa po výstavbě byla z hlediska svých přírodních hodnot lépe, než před výstavbou. Milé je vlastně už jen to, že britská vláda na krizi biodiverzity nějak reaguje. Vynikající je, že tak činí skrze oblast způsobující tradičně spíše úbytek biologické diverzity a snaží se tudy protlačit změnu k lepšímu. Že jde v principu o dobrý plán, se shodují napříč názorovým spektrem ekologové z britských univerzit. Pokud jde ale o formu provedení, takovou jednotu už neprojevují.

V praxi by to mělo vypadat tak, že aby developer získal potřebná stavební povolení a mohl vůbec zahájit plánovací fázi projektu, musí nejprve nechat provést zhodnocení biologické diverzity stavbou dotčeného pozemku. A navrhnout taková opatření, která v místě hotového stavebního díla zvýší biodiverzitu nejméně o 10 %. Pokud například existuje záměr na výstavbu bytového komplexu na zelené louce, po dokončení musí být přírodní stav lokality lepší než před zahájením stavby.

Teoreticky s tím mohou pomoci zelené střechy, vegetační stěny, parky a modro-zelená prostranství, lemy cest osázené luční směsí. A když náhodou developer vyhodnotí, že to možné není, musí zajistit, že příroda a biodiverzita bude podpořena jinde. Formou offsetového řešení, podobně jako u „odpustků“ za produkci uhlíkových emisí. Vznik parku, louky nebo lesa musí podpořit jinde, aby kompenzoval svůj zásah do krajiny.

Drhne to víc než trochu

Jak ale upozorňují ekologové z univerzit v Kentu a Oxfordu, tahle dobrá myšlenka tím ztrácí na síle. Třeba právě proto, že se potenciálně hodnotná přírodní lokalita může obětovat výstavbě jen za slib, že se někde vytvoří jiná. Vládní záměr, daný zákonem, se tak snadno může minout účinkem. Protože vůbec nemusí podporovat biodiverzitu v místě, jak by bylo žádoucí. Kompenzační opatření také zatím nemusí nastoupit dříve, než vlastní stavební zásah. Takže okamžitým výsledkem může být jen okamžitá ztráta biodiverzity, s nejistým příslibem zlepšení někde v budoucnu a jinde.

Nepromyšleností pak je, jak by ono „čisté navýšení“ biodiverzity mělo vypadat. Rekreační prostor mezi domy a zeleň u parkoviště funkčně přírodu ne vždy nahradí, ne každá zeleň je všude a za všech okolností prospěšná. V současnosti také nikdo není schopen garantovat, co bude s developerem, který v projektu přislíbí zlepšení biodiverzity zastavované lokality, ale nenaplní jej. Bude projekt pozastaven, developer pokutován? To už se pochopitelně ozývají radnice dotčených měst a vesnic, které si možná přírody také váží, ale nestojí o to, aby nějaké zelené nuance blokovaly výstavbu jejich bytů, domů, silnic.

Po praktické stránce je pak zádrhel v tom, že jen asi pětina všech velkých stavebních firem v Británii je dnes schopna zajistit onu odbornou expertizu biologického zhodnocení lokality, a nastavit stavební projekt směrem k navýšení biodiverzity jich dokáže ještě méně z nich. Takoví odborníci pak chybí i ve státní administrativě, minimálně tedy v dostatečné kapacitě pro kontrolu nad všemi vznikajícími projekty. Z toho se dá odvodit buď výrazné zdržení schvalování nových realizací (což by netěšilo developery ani klienty), anebo nenaplnění záměru na ochranu přírody, kvůli nevymahatelnosti zákona.

Ekologové z univerzit nyní v otevřeném dopise naléhají na britskou vládu, aby tento dobrý plán uchovala v chodu i nadále, ale zlepšila jeho načasování a především podle jejich doporučení zlepšila ono poněkud zmatečné provedení.

---

reklama

---