https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/brnenska-vedkyne-zjistovala-toleranci-odrud-psenice-k-suchu
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Brněnská vědkyně zjišťovala toleranci odrůd pšenice k suchu

1.9.2023 11:30 | BRNO (ČTK)
"Obecně se v současnosti pro suchá stanoviště doporučují rané odrůdy, které dozrávají dřív. V našem experimentu se ale potvrdil pravý opak. Může to být způsobené tím, že u nás sucho přichází už na jaře. Ranější odrůdy jsou ve vývoji více dopředu, a mohou tak být do jisté míry citlivější než odrůdy pozdní, které ještě čekají na vhodnější podmínky," vysvětlila Frantová.
"Obecně se v současnosti pro suchá stanoviště doporučují rané odrůdy, které dozrávají dřív. V našem experimentu se ale potvrdil pravý opak. Může to být způsobené tím, že u nás sucho přichází už na jaře. Ranější odrůdy jsou ve vývoji více dopředu, a mohou tak být do jisté míry citlivější než odrůdy pozdní, které ještě čekají na vhodnější podmínky," vysvětlila Frantová.
Foto | CropShot / Flickr.com
Odrůdy ozimé pšenice, které dozrávají později, jsou k suchu patrně tolerantnější než odrůdy, které dozrávají dříve. Ukazuje to experiment, na kterém tři roky pracovala doktorandka z Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně Nicole Frantová. Dosud přitom výzkumy tvrdily opak. Výsledek může být způsobený tím, že v Česku přichází sucho v důsledku klimatické změny obvykle už na jaře, a nikoliv až v létě, uvedla Frantová.
 

Zemědělci i vědci v souvislosti s klimatickou změnou, častějšími a delšími obdobími sucha stále hledají vhodné odrůdy a snaží se šlechtit nové, aby se vystavovali co nejmenšímu riziku, že jim úrodu zhatí meteorologické a klimatické podmínky.

"Obecně se v současnosti pro suchá stanoviště doporučují rané odrůdy, které dozrávají dřív. V našem experimentu se ale potvrdil pravý opak. Může to být způsobené tím, že u nás sucho přichází už na jaře. Ranější odrůdy jsou ve vývoji více dopředu, a mohou tak být do jisté míry citlivější než odrůdy pozdní, které ještě čekají na vhodnější podmínky. Období sucha se prodlužují a ranější odrůdy tak ztrácejí svoji výhodu. Jejich rychlejší vývoj je už před suchem, které nastupuje dříve, tolik neochrání," vysvětlila Frantová.

Odrůdy ozimé pšenice se pro výzkumné účely pěstují na dvou stanovištích univerzitní Polní pokusné stanice v Žabčicích. "Máme jedno kontrolní a druhé extrémně suché stanoviště. Výzkum na nich děláme už tři roky. Každý rok je úplně jiný, ale společným znakem je dlouhodobě mírná zima. Analýzy také ukazují, že sezona 2021/2022 byla v porovnání s předchozími lety výrazněji sušší, a rozdíly mezi stanovišti byly proto nižší," zhodnotila Frantová.

Při výzkumu sledovala také reakce pšenic z pohledu morfologie klasu i molekulární biologie. "Díváme se na to z pohledu exprese genů. Zajímá nás, jestli má stres vliv také na geny, které aktivují kvetení pšenice. A zjišťujeme, že určité geny zapojené do dráhy kvetení opravdu na stres suchem reagují," uvedla Frantová. Pokud dokončí doktorát, ráda by ve výzkumu pokračovala. "Ráda bych se dál věnovala abiotickému stresu, především reakci polních plodin na sucho," dodala.

K pšenicím letos doktorandka přidala také kukuřici a čirok, přičemž druhá jmenovaná plodina patří k těm, které jsou k suchu nejtolerantnější.

Univerzální návod však podle ní zemědělci nebudou mít nikdy. "Do hry kromě počasí vstupují také choroby nebo škůdci, jejichž vliv převyšuje samotnou genetiku podílející se na tvorbě výnosu rostliny. Díky novým poznatkům ale můžeme zemědělcům alespoň lokálně doporučovat, pro jaká stanoviště se která odrůda hodí," uvedla Frantová.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (3)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

pp

pavel peregrin

1.9.2023 14:26
Paní doktorandka má pravdu, univerální návod nebude nikdy, protože podmínky pro pěstování pšenice jsou v ČR natolik rozdílné, že jeden rok v suchých oblastech může vyjít raná odrůda a v těch samých oblastech druhý rok polopozdní či pozdní odrůda. Do hry vstupuje více proměnných, které nejsou dopředu známé. Proto se také sejí rané, polorané, polopozdní a pozdní odrůdy, kdy jedna v tom kterém roce nahrazuje výpadek té druhé.
Odpovědět
Anyr

Anyr

2.9.2023 12:32
Vzhledem k tomu, jak brutálně přibývá lidí s různou intolerancí na lepek, případně lidí, kteří lepek nekonzumují dobrovolně... lidi by měli pěstovat a jíst více vovsa :P Je odolnější a chutnější a český chleba je zlo :*
Odpovědět
pp

pavel peregrin

2.9.2023 20:09 Reaguje na Anyr
Nejíst lepek se stalo módou, nic jiného v tom není a lidé, kteří nemají zjištěnu skutečnou intoleranci na lepek, a není jich tak moc, jak se uvádí, nedobře činí. Nic proti ovsu, ale český chléb nemá ve světě konkurenci. Jen aby ho bylo vždy dost.
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist