Brněnská zoo se rozrostla o mládě soba polárního, nyní je zhruba tři týdny staré
Malá sobí laňka pomalu přestává pít mateřské mléko a začíná okusovat stromky. Sobi si v brněnské zoo rádi pochutnávají například na listech břízy, habru či dubu, naopak podle mluvčí nemají rádi lípu. Dostávají ale i granule s příměsí bylinek. Po Vánocích si pochutnávají i na neprodaných vánočních stromcích, chutnají jim jedličky.
Sob je jediným druhem jelenovitých, u kterého mají parohy i samice. Zatímco samec paroží shazuje na podzim, samice na jaře. Sob je dobře přizpůsobený k životu na mrazivém severu. Má dlouhou srst s hustou podsadou, která chrání tělo před chladem. Osrstěný má i čenich. Kopyta má neobvykle široká, aby se nebořil do sněhu.
Potravou sobů v přírodě je tráva, listy, pupeny dřevin, lišejníky a mechy. Při sezonní migraci za potravou mohou tito severští jelenovití přežvýkavci za rok urazit i přes 5000 kilometrů. Žijí ve velkých stádech, v lidské péči se dožívají až 20 let.
reklama