Brněnští vědci zkoumají Pando, největší žijící organismus na světě
Topol osikovitý se obecně vyznačuje převážně vegetativním způsobem rozmnožování, kdy dokáže pomocí kořenových výmladků tvořit skupiny stromů i rozsáhlé kolonie. Les Pando zaujímá plochu 43 hektarů a zahrnuje více než 47 000 kořeny vzájemně propojených kmenů. Jeho rozloha se ale snižuje, příčinou chřadnutí je především pastva dobytka, nedostatečná regulace jelenů a nevhodné zásahy ze strany člověka.
Označení Pando, vychází z latinského „rozšiřovat se". „Pando se tak stal symbolem komplexního propojení, konají se zde například setkání potomků původních obyvatel Ameriky, náboženských skupin různých vyznání nebo svatby. Právě i díky popularitě klonu Pando se topol osikovitý stal národním stromem Utahu, točí se zde dokumentární filmy, Pando má svou vlastní poštovní známku a les přitahuje zájemce z celého světa," uvedl Jan Šebesta z Mendelovy univerzity v Brně, který se přímo v USA spolu s dalšími vědci snaží objasnit historii vývoje klonu Pando.
O věku klonu se odborníci dohadují a mnohdy se ani řádově neshodnou. Podle některých může mít několik set let, podle jiných i 80 000 let. „Zajímá nás, jak dlouho se klon vyvíjí bez přimíšení dalších dřevin, které se obvykle vyskytují na podobných stanovištích. Řešíme také, jestli předcházelo jeho současnému rozšíření bezlesí nebo les a jaké případně měla zájmová oblast druhové složení stromů," uvedl Šebesta.
Vědci se spoléhají na metodu pedoantrakologie. Pomocí ní lze získat představu o historickém druhovém složení lesa na stanovišti současného klonu s časovým údajem získaným radiokarbonovým datováním uhlíků pocházejících ze zbytků dávných požárů získaných z půdy.
„Znalost historie, rozšíření a ekologie klonu Pando by mohla napomoci k efektivní ochraně a obnově tohoto unikátního organismu. V poslední době se na stránky nejvýznačnějších světových, ale i českých médií dostala zpráva o chřadnutí klonu, který se bohužel už nezšiřuje a není schopen se efektivně obnovovat. Jeho rozloha a počty kmenů se stále zmenšují, v poslední době ovšem zvýšenou rychlostí. Příčinou chřadnutí je především pastva dobytka, nedostatečná regulace jelenů a nevhodné zásahy ze strany člověka," uvedl Šebesta, který aktuálně působí na Utah State University v týmu Paula Rogerse, který je ředitelem nadace Western Aspen Alliance a ekologií topolu osikovitého a klonem Pando se zabývá řadu let. V loňském roce působil a přednášel i na Mendelově univerzitě jako expert Fulbrightovy nadace.
reklama
Nechat přírodu vydělávat? Nový Zéland ukazuje stejné chyby jako Česko
Vzácné velryby černé mají tuto sezonu více mláďat, stále ale mohou vyhynout
Záplavy na Sumatře mohly podle vědců zabít až desetinu ohrožených orangutanů
