Brouk z barmského jantaru s unikátními tykadly mění pohled na vývoj světlušek

Mezinárodní tým vědců objevil v barmském jantaru téměř 99 milionů let starého fosilního brouka z doby dinosaurů, jehož mimořádně zachované tělo přináší nové poznatky o vývoji komunikačních systémů u světélkujícího hmyzu. Na výzkumu se podílel zoolog Robin Kundrata z Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci (UP). Nově popsaný druh Icaroramus perisi byl vybaven světelným orgánem na zadečku i mimořádně složitými tykadly, která mu sloužila jako jakýsi chemický radar, informovali zástupci UP. "Objevený fosilní brouk je pozoruhodný tím, že spojuje dva způsoby komunikace, které jsou u dnešních světlušek a jejich příbuzných klíčové. Jsou to chemické signály a světlo. Díky výjimečnému zachování v jantaru můžeme studovat tak neobvyklou kombinaci znaků v hluboké evoluční minulosti," uvedl hlavní autor studie Jen-Ta Li.

Nový druh světélkujícího brouka vědci našli v barmském jantaru, který uchovává mimořádně jemné anatomické detaily hmyzu z období střední křídy. Díky tomu mohli studovat nejen celkový tvar těla, ale také složitou stavbu tykadel a struktury na zadečku. Podle vědců mají tykadla nového druhu 12 článků a na většině z nich vyrůstají dva odlišné páry dlouhých výběžků. Taková stavba dosud nebyla popsána u žádného žijícího ani fosilního brouka.

Podle autorů studie pravděpodobně výrazně zvětšovala smyslovou plochu tykadel a umožňovala velmi citlivé vnímání chemických signálů, zejména pohlavních feromonů. "U dnešních světlušek a příbuzných skupin často vidíme úzkou souvislost mezi tvarem tykadel a způsobem komunikace. Samci druhů, které spoléhají na feromony, mívají složitě větvená tykadla schopná zachytit i velmi slabé chemické signály. U Icaroramus perisi je tato specializace dovedena do zcela mimořádné podoby," vysvětlil Kundrata.

Současně měl brouk podle vědců na zadečku strukturu považovanou za světelný orgán. To však podle autorů studie neznamená, že světlo využíval především při rozmnožování, jak je tomu u dnešních světlušek. Domnívají se, že hledání partnera bylo založené hlavně na chemické komunikaci prostřednictvím feromonů, zatímco světlo mohlo sloužit především jako varovný signál odrazující predátory. Výzkum podle autorů naznačuje, že vývoj světélkování u této skupiny brouků byl složitější, než se dosud předpokládalo.

---

reklama

---