V hromadách mamutích kostí u lidských sídlišť převažují samice, zjistili vědci
30.8.2026 18:39
(ČTK)
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | Depositphotos
Studie spojila archeologickou dokumentaci s analýzou archaické DNA a porovnala nálezy z lidských sídlišť s pozůstatky přirozeně uhynulých zvířat. Výzkum zahrnoval tři moravské lokality, a to Dolní Věstonice I, Milovice I a Předmostí I.
"Výsledky této studie ukazují, jak důležité je vracet se ke starším archeologickým souborům s novými metodami. V případě Dolních Věstonic máme k dispozici materiál získávaný a dokumentovaný několika generacemi badatelů," řekl vedoucí Centra prehistorické archeologie a výzkumné základny v Dolních Věstonicích Martin Novák.
Tým analyzoval genomová data 521 mamutů srstnatých z Eurasie a Severní Ameriky. Mezi mamuty z míst bez souvislosti s lidskou činností převažovali samci – tvořili 66,5 procenta. V akumulacích spojených s lidskými sídlišti byl poměr téměř opačný: 70 procent jedinců tvořily samice. Odlišné zastoupení pohlaví podle autorů ukazuje, že rozhodující roli hrála lidská činnost a výběr zvířat, nikoli pouze přírodní procesy.
Genetická data sama nerozliší, zda byl každý mamut uloven, nebo zda lidé využili také přirozeně uhynulá zvířata. Přímý lov mamutů je sice z některých lokalit doložen hroty zbraní v kostech, autoři studie však volí širší formulaci o lidském výběru a využívání zvířat. Převahu samic lze vysvětlovat jejich menší tělesnou velikostí, ale také chováním stád. Skupiny samic s mláďaty se mohly krajinou pohybovat pravidelněji a předvídatelněji než samotářští samci.
"Rozdílný poměr samců a samic sám o sobě nevysvětluje, jak koncentrace mamutích kostí vznikly. Důležitý je až v kombinaci s archeologickými nálezy a terénní dokumentací. Díky novým metodám se tak můžeme vracet ke starým sbírkám a hledat v nich odpovědi na otázky, které dříve nebylo možné řešit," uvedla Soňa Herčíková z archeologického ústavu.
reklama
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.
Dále čtěte |
Vědci objevili díky muzejním exemplářům tři nové evoluční linie himálajské zmije
Při ražbě pražského metra objevil sběratel zkamenělin nový druh členovce z prvohor
Analýza fosilií ukázala, že v Japonsku kdysi žili lvi jeskynníOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (60)
SV
Pe
PE
Petr Elias
31.8.2026 09:38 Reaguje na PetrStačí pozorovat vývoj poznání. Místní to ale nedělají a drží se stále toho, že člověk vyhubil megafaunu...
Například takový A. Cooper dlouho zastával teorii overkill, ale pak ve své vlastní studii (Megafauna extinction: DNA evidence pins blame on climate change) zjistil, že hlavní příčinou byla prudká změna klimatu.
Nebo například takový J. Alroy, autor počítačových modelů teorie overkill, už také přešel k tomu, že hlavní příčinou byla prudká změna klimatu.
Dále například v Severní Americe (dnes tedy spíše známé pod názvem Kanada a Jižní Kanada :D :D ) se teorie o vybití kulturou Clovis také změnila. Původní verze, že Clovis vyhubila megafaunu je už prakticky vyvrácená - chybí důkazy o tom masovém vybíjení, mnoho druhů již vymíralo dlouho před příchodem člověka, Clovis se raději zaměřovali na to co bylo dostupnější k jídlu než megafauna (ryby, drobná zvěř, plody, atd.) a tuším že letos vyšla studie zkoumající kosterní naleziště a podle které velká část stop na kostech nepochází od aktivního lovu (Clovis tedy využívali uhynulá zvířata, než by je aktivně lovili).
,,Did Clovis foragers hunt megafauna, scavenge their carrion, or both – And can we tell the difference? Journal of Archaeological Science,,
Ale něco podobného je zbytečné tu psát. :D
Odpovědět
Například takový A. Cooper dlouho zastával teorii overkill, ale pak ve své vlastní studii (Megafauna extinction: DNA evidence pins blame on climate change) zjistil, že hlavní příčinou byla prudká změna klimatu.
Nebo například takový J. Alroy, autor počítačových modelů teorie overkill, už také přešel k tomu, že hlavní příčinou byla prudká změna klimatu.
Dále například v Severní Americe (dnes tedy spíše známé pod názvem Kanada a Jižní Kanada :D :D ) se teorie o vybití kulturou Clovis také změnila. Původní verze, že Clovis vyhubila megafaunu je už prakticky vyvrácená - chybí důkazy o tom masovém vybíjení, mnoho druhů již vymíralo dlouho před příchodem člověka, Clovis se raději zaměřovali na to co bylo dostupnější k jídlu než megafauna (ryby, drobná zvěř, plody, atd.) a tuším že letos vyšla studie zkoumající kosterní naleziště a podle které velká část stop na kostech nepochází od aktivního lovu (Clovis tedy využívali uhynulá zvířata, než by je aktivně lovili).
,,Did Clovis foragers hunt megafauna, scavenge their carrion, or both – And can we tell the difference? Journal of Archaeological Science,,
Ale něco podobného je zbytečné tu psát. :D
RČ
Radek Čuda
31.8.2026 12:31 Reaguje na Petr Elias" ... hlavní příčinou byla prudká změna klimatu."
Ale nemohlo být působení člověka tím pověstným posledním hřebíkem do rakve? A fakt se jen ptám, názor na to nemám, neb tomu nerozumím.
A nebýt tohoto působení, tak je otázkou, zda by nějaké zbytky nepřežily do dnešní doby, nebo by alespoň nevydržely o pár let (pár set?) déle?
Odpovědět
Ale nemohlo být působení člověka tím pověstným posledním hřebíkem do rakve? A fakt se jen ptám, názor na to nemám, neb tomu nerozumím.
A nebýt tohoto působení, tak je otázkou, zda by nějaké zbytky nepřežily do dnešní doby, nebo by alespoň nevydržely o pár let (pár set?) déle?
Karel Zvářal
31.8.2026 12:52 Reaguje na Radek ČudaTo je klasický folklór ekologistů, že "predátor nemůže" vyhubit si kořist. Za vším je "změna klimatu" a hospodaření. I u nedávno probíraného chocholouše - přitom ta změna (by byla) je v jeho prospěch (tepleji, nízké trávníky-).
Navracený převalák vzešel z posledních zachráněných, jinak by už by byl vedený též mezi "vyhynulými". P-troll zde tvrdil, že mamuty nelovili - "yak by to asi tak dokázali?" - prý se živili mrtvými (jako supi či hyeny)...
Takže výše popsaný přednostní lov mláďat a samic způsobil, že vinou nadměrného lovu byla populace vyhubena (viz též pratur, tarpan, medvěd jeskyní aj.) Tak jako na mnoha místech u nás např nedávno hojná koroptev, a to i navzdory tomu, že klade až 20 vajec a podmínky na mnoha místech jsou biotopově lepší, než tomu bylo v minulosti. U lesních kurovitých též strmý pokles, některým se pomáhá umělým odchovem.
Odpovědět
Navracený převalák vzešel z posledních zachráněných, jinak by už by byl vedený též mezi "vyhynulými". P-troll zde tvrdil, že mamuty nelovili - "yak by to asi tak dokázali?" - prý se živili mrtvými (jako supi či hyeny)...
Takže výše popsaný přednostní lov mláďat a samic způsobil, že vinou nadměrného lovu byla populace vyhubena (viz též pratur, tarpan, medvěd jeskyní aj.) Tak jako na mnoha místech u nás např nedávno hojná koroptev, a to i navzdory tomu, že klade až 20 vajec a podmínky na mnoha místech jsou biotopově lepší, než tomu bylo v minulosti. U lesních kurovitých též strmý pokles, některým se pomáhá umělým odchovem.
Pe
Petr
31.8.2026 12:59 Reaguje na Karel ZvářalNic takového jsem tu netvrdil, to si jen překrucujete podle svého. Ale já nepochybuju, že vy si to takto pamatujete. Znám vás.
A kromě toho, i v článku je zmínka o možném využívání uhynulých zvířat. Je to zcela logická možnost.
Odpovědět
A kromě toho, i v článku je zmínka o možném využívání uhynulých zvířat. Je to zcela logická možnost.
PE
Petr Elias
31.8.2026 13:01 Reaguje na PetrDoporučuji na něho nereagovat nebo se mu maximálně jen smát. Zvořálotroll tu kdysi tvrdil, že ti ekologisti schválně cpou olověné broky do plameňáků aby se prý u nich prokázala otrava olovem. Takový odborníček to je. :D :D
Odpovědět
Karel Zvářal
31.8.2026 13:44 Reaguje na Petr EliasKdyž tak do labutě, ta měla v krku násáčkovaných broků... a nikdo ani necekl, neb z fota to bylo zjevné. takto se tu běžně lže a nesmyslně a beztrestně obviňuje.
Odpovědět
Pe
RČ
Radek Čuda
31.8.2026 13:48 Reaguje na Karel ZvářalTak já si osobně myslím, že v podobných případech ... kdy se z člověka ještě nestal opravdu ultimativní megaškůdce schopný vyhubit cokoli ... se vždy jednalo o soubor řady navzájem se doplňujících příčin a faktorů a asi nemá smysl se snažit z nich mocí mermo vyčlenit nějakou tu hlavní či rozhodující.
I když ty přerostlé ještěrky by mohly vyprávět ;-)
Odpovědět
I když ty přerostlé ještěrky by mohly vyprávět ;-)
PE
Petr Elias
31.8.2026 12:52 Reaguje na Radek ČudaTehdejší podmínky byly pro megafaunu brutální. Megafauna přišla o nějakých 80-90% (u mamuta to bylo víc jak 90%) vhodných území k životu. Paleontologové jako např. Cooper, Willerslev, Barnosky a další tvrdí, že bez člověka by megafauna vydržela bez člověka jen o něco déle. Do té doby, než by změna klimatu přišla až do útočišť, ve kterých megafauna přežívala.
Odpovědět
Pe
Petr
31.8.2026 13:02 Reaguje na Petr EliasVe stejné situaci jsme i dnes. Podmínky se nám mění před očima, a tím i příroda se nám mění před očima. Smrky uschly téměř plošně...
Za pár let tu bude žít už jen málo z toho, co tu žije dnes. Asi to všechno sníme :-)
Odpovědět
Za pár let tu bude žít už jen málo z toho, co tu žije dnes. Asi to všechno sníme :-)
RČ
Radek Čuda
31.8.2026 13:45 Reaguje na Petr EliasFakt je ten, že ta má otázka byla spíše řečnická, protože to už se nikdy nedozvíme. O těch nepříznivých podmínkách vím, dokonce i já;-), ale spíš se jednalo o to, zda by bez toho lovu nějaké malé skupinky někde bůhvíkde přečkaly až do dnešní doby, nebo by to znamenalo jen to, že by vyhynuli za pár dalších generací tak jako tak.
Pravděpodobnější je asi to druhé, ale u matky přírody jeden nikdy neví ... na druhu stranu je to vlastně stejně fuk.
Odpovědět
Pravděpodobnější je asi to druhé, ale u matky přírody jeden nikdy neví ... na druhu stranu je to vlastně stejně fuk.
PE
Petr Elias
31.8.2026 13:47 Reaguje na Radek ČudaTo druhé je pravděpodobnější. Protože malé skupinky přežívaly na odlehlých ostrovech. Ale i tam jak došlo ke změně, tak megafauna vymřela.
Odpovědět
RČ
Radek Čuda
31.8.2026 13:52 Reaguje na Petr EliasTo vím, že v nějakých specifických enklávách ještě nějakou dobu dožívaly. Otázkou ale je, zda by bez toho negativního působení člověka neměly k dispozici i jiné lokality, které by pro ně byly příznivější ...
Ale jak jsem psal, to jsou všechno možná a kdyby a tak móžno i tak móžno ...
Odpovědět
Ale jak jsem psal, to jsou všechno možná a kdyby a tak móžno i tak móžno ...
Karel Zvářal
31.8.2026 14:45 Reaguje na Radek ČudaÚdajně na Wrangelově ostrově žili ještě před 6000 lety. Vyhynuli (též údajně) na zdegenerování. Ani zde bych nevyloučil vliv rodu Homo, hlad je sviňa.
Odpovědět
PE
Petr Elias
31.8.2026 15:03 Reaguje na Karel ZvářalAž na to, že dle radiokarbonového datování poslední mamut na ostrově pošel dlouho před příchodem lidí. A ani žádné stopy na kostech mamutů se nenašly ... Ale nejspíš máš lepší informace než lidé, co tam dělali výzkum... ;)
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
31.8.2026 15:08 Reaguje na Petr Elias"dle radiokarbonového datování poslední mamut na ostrově pošel dlouho před příchodem lidí" Kam??? Na Wrangelův ostrov? A co jinde?
No je možné, že poslední stádo zahubila bouře. Poslední hejno holuba stěhovavého taky nezabil člověk, ale bouře. Přesto je jasné že ho člověk vyhubil.
Odpovědět
No je možné, že poslední stádo zahubila bouře. Poslední hejno holuba stěhovavého taky nezabil člověk, ale bouře. Přesto je jasné že ho člověk vyhubil.
PE
va
vaber
31.8.2026 16:54 Reaguje na Slavomil VinklerKdysi se všude říkalo ,že pračlověk lovil hlavně soby.Bylo to relativně snadné. Kolik muselo být pračlověků, tedy jak veliká byla tlupa, aby se pustili do mamuta nebo jiné šelmy, která, kdyby na to přišlo, by jim snadno utekla. Kolik by ten mamut nebo šelma zabila lovců, jak dlouho by kopali nějakou past na mamuta, bez krumpáčů a lopat a Jak dlouho by čekali až tam některý hloupý spadne.Mamut byl asi velice inteligentní ,jak slon. A obyčejný hryzec je tak chytrý ,že do pasti jej nikdy nechytím a pořádně mě štve.
Pokud jde o klima předpokládá se ,že došlo k velikému teplotnímu skoku , v době po skončení doby ledové. K prudkému tání ledovců a takové Bílé útesy doverské , někdo říká , se vytvořily náhlým protržením, díky nahromaděné vodě a ledu na severu. Nám zmizely smrky za rok a stačila jen malá změna klima.
Odpovědět
Pokud jde o klima předpokládá se ,že došlo k velikému teplotnímu skoku , v době po skončení doby ledové. K prudkému tání ledovců a takové Bílé útesy doverské , někdo říká , se vytvořily náhlým protržením, díky nahromaděné vodě a ledu na severu. Nám zmizely smrky za rok a stačila jen malá změna klima.
va
vaber
1.9.2026 08:34 Reaguje na Karel ZvářalNepodceňuji jen se snažím vidět jeho reálné možnosti tehdy.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
1.9.2026 08:43 Reaguje na vaberPodceňujete člověka. Klidně tehdy měl jedy, nebo vrazil mamutovi několik oštěpů do břicha. O palavě se spekuluje, že používali strže kam je ohněm a hlukem nahnali proti kopci.
Odpovědět
va
vaber
2.9.2026 08:16 Reaguje na Slavomil VinklerNeříkam ,že nikdy neulovili mamuta ale určitě je nevyhubili ,stejně jak jiná velká zvířata a šelmy.
Odpovědět
Karel Zvářal
2.9.2026 15:57 Reaguje na vaberTak jako máme důkazy z relativně nedávné doby o vyhubení řady šelem i kopytníků, vše nasvědčuje tomu, že se tak dělo odpradávna, u velkých/"výživných" zvířat zcela určitě. Lovili, dokud bylo co. Potom kmeny mezi sebou válčily a vyskytl se i kanibalismus.
Odpovědět
Karel Zvářal
31.8.2026 16:57 Reaguje na Petr EliasBlá blá blá, nic víc neumíš. Dokonce to má být před 4 tis. lety!, to už byl člověk DÁVNO v obou Amerikách a na Sibiři též. A pokud byl schopen přežít dobu ledovou na Sibiři, proč ne v Evropě ??? No někde se jim prostě "schoval", podobně jako poslední mufloni na Korsice. Žádná zdivočelá ovce d., ale poslední přeživší genocidu. Jak prosté...
Odpovědět
PE
Petr Elias
1.9.2026 09:46 Reaguje na Karel ZvářalTo víš že jo. Pro někoho tak těžce omezeného jako jsi ty je vše pouze ,,blá blá,,. :D
Ke tvé smůle existuje hromada důkazů, že když na Wrangelův ostrov dorazili první lidé, tak mamuti už byli dávno pryč. :D
A jen tě upozorním, že Wrangelům ostrov není v Evropě, ale na severovýchodě Sibiře. :D
Odpovědět
Ke tvé smůle existuje hromada důkazů, že když na Wrangelův ostrov dorazili první lidé, tak mamuti už byli dávno pryč. :D
A jen tě upozorním, že Wrangelům ostrov není v Evropě, ale na severovýchodě Sibiře. :D
SV
Slavomil Vinkler
31.8.2026 15:10 Reaguje na Karel ZvářalNěkteří egyptologové dokonce interpretují malby některých slonů, z doby před cca 6000 lety jako mamuty.
Odpovědět
PE
Petr Elias
31.8.2026 15:17 Reaguje na Slavomil VinklerJojo - někteří egyptologové interpretují jednu malbu v hrobce Rechmireho. Většina egyptologů o tom ale pochybuje a nabízí mnohem reálnější vysvětlení - a to že se jednalo o mládě slona indického dovezeného jako dar. ;)
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
31.8.2026 14:13 Reaguje na Petr EliasJak píšete.Ano:" Ve stejné situaci jsme i dnes. Podmínky se nám mění před očima," Nejprve faunu a floru člověk sině devastoval, rozdrobil na nespojité území, fragmentoval území a při nějaké změně se poslední zbytky fauny a flory nemá jak a kam přestěhovat. Kdo za to může, člověk nebo ty poslední přežívající jedinci? A tak to bylo i např. s mamuty.
Odpovědět
Pe
Petr
31.8.2026 14:43 Reaguje na Slavomil Vinkler"Floru člověk silně devastoval" - to bude asi to vaše neustálé prosvětlování a ředění lesů, spásání a udržování lesů řídkých, lesní pastva. Konečně teď vidíte kam to vede - jedna devastace způsobí další. Naštěstí se to v oněch dobách mizemí megafauny nedělo nejprve vůbec, a poté jen na velmi omezeném území osídleném prvními zemědělci.
Sám tu stále tvrdíte, že floru si megafauna udržovala rozvolněnou a řídkou sama, tak jaká najednou devastace a fragmentace? Ta už přece podle vás byla.
A poté ji podle vás udržoval člověk - a to tu vydáváte za vzor krajiny a prosazujete návrat k tomuto stavu. Návrat ke zdevastované floře?
Odpovědět
Sám tu stále tvrdíte, že floru si megafauna udržovala rozvolněnou a řídkou sama, tak jaká najednou devastace a fragmentace? Ta už přece podle vás byla.
A poté ji podle vás udržoval člověk - a to tu vydáváte za vzor krajiny a prosazujete návrat k tomuto stavu. Návrat ke zdevastované floře?
SV
Slavomil Vinkler
31.8.2026 15:00 Reaguje na PetrOpět falešný slaměný panák do diskuse.
Lesy, které mají být přirozené, ( třeba 1. zona NP), se tedy přirozeně mají podobat přirozeným lesům minulosti, existujících už od třetihor až do předminulého století.
To se netýká lesů hodpodářských.
Odpovědět
Lesy, které mají být přirozené, ( třeba 1. zona NP), se tedy přirozeně mají podobat přirozeným lesům minulosti, existujících už od třetihor až do předminulého století.
To se netýká lesů hodpodářských.
Pe
Petr
31.8.2026 15:34 Reaguje na Slavomil VinklerSlaměné názory sem sypete vy. Od třetihor se toho mnoho změnilo, Asi jste si jen nevšimml. Nebo spíš vidět nechcete, realita vašim slaměným názorům nedělá dobře. To víme oba.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
31.8.2026 15:05 Reaguje na Petr"že floru si megafauna udržovala rozvolněnou a řídkou sama, tak jaká najednou devastace a fragmentace?" Zaměňujete záměrně pestrou mozaiku za fragmentaci. Megafauna v třetihorách a před přemnožením lidí si po pestré, mozaikové krajině, kterou si tvořila taky chodila všude jak potřebovala.
Odpovědět
Pe
Petr
31.8.2026 16:20 Reaguje na Slavomil VinklerTakže lidská fragmentace flory je opravdu silně devastující, děkuji za potvrzení. Pak tedy nechápu proč se k ní vracet, jak tu stále navrhujete.
Samozřejmě v době, o které se bavíme, tedy o době mizení megafauny, nemůže být o jakékoliv lidské fragmentaci flóry řeč, to je jasné. Jen se mi líbí to uznání, že lidská fragmentace flóry je silně devastující. S tím souhlasím, v dnešní době je to dovedeno do extrému, i s příslušnými následky.
Odpovědět
Samozřejmě v době, o které se bavíme, tedy o době mizení megafauny, nemůže být o jakékoliv lidské fragmentaci flóry řeč, to je jasné. Jen se mi líbí to uznání, že lidská fragmentace flóry je silně devastující. S tím souhlasím, v dnešní době je to dovedeno do extrému, i s příslušnými následky.
SV
Slavomil Vinkler
31.8.2026 19:35 Reaguje na PetrProč flory? Zase slaměný panák. Rozdělili lovem mamuty na vzdálená malá stáda, tedy pod hranici udržitelnosti výměnou genů.
Jinak k té floře a fauně (hlavně hmyzu) se stavíte obvykle ale naprosto opačně a prosazujete její ještě větší devastaci bezzásahem a zakrytí náletem dřevin. Plácáte co se vám zrovna hodí.
Odpovědět
Jinak k té floře a fauně (hlavně hmyzu) se stavíte obvykle ale naprosto opačně a prosazujete její ještě větší devastaci bezzásahem a zakrytí náletem dřevin. Plácáte co se vám zrovna hodí.
Pe
Petr
31.8.2026 22:09 Reaguje na Slavomil VinklerTo vy jste mluvil o fragmentaci a devastaci flory lidmi. A já s tím souhlasím. Lidé floru zdevastovali tak, že přestala fungovat. Já jí jen chci vrátit její prostor a dát jí volnost k prosperitě. A že jsou to u nás zrovna dřeviny přece není moje vina ani přání, je to souborem našich místních podmínek, hlavně klimatických. Jiné podmínky jinde vedly k převaze jiných forem. Vám se to ale příčí a chcete to navzdory přírodním podmínkám míchat jako Pejsek s Kočičkou, když vařili dort - a dali tam všechno. Tak to ale přece nejde. Nemůžete všechno naplácat do sebe jen proto, že to tak chcete, nebo že to tak vytvořil někdo před námi. Přírodu musíte respektovat, ne ji deformovat.
Odpovědět
PE
va
vaber
31.8.2026 16:31 Reaguje na Slavomil VinklerSlávo, u nás jsou hromady mamutích kostí. Už jsi někdy ty hromady mamutích kostí viděl? Kde jsou,zase je zakopali.
Hromady mamutích kostí se nacházejí na Sibiři v permafrostu co dnes taje a nacházeli tam tolik klů ,že je vozili do Číny na zpracování.
Zajímavé je ,že zmizely všechny druhy velkých zvířat,býložravci i šelmy. Kde jsou ty hromady kostí od velkých šelem. Dokonce i o některých vyhynulých zvířatech v Austrálii se říká ,že žili před několika tisíci lety. No a v Austrálii skoro nikdo nežil, kdo by je mohl vybít.
Odpovědět
Hromady mamutích kostí se nacházejí na Sibiři v permafrostu co dnes taje a nacházeli tam tolik klů ,že je vozili do Číny na zpracování.
Zajímavé je ,že zmizely všechny druhy velkých zvířat,býložravci i šelmy. Kde jsou ty hromady kostí od velkých šelem. Dokonce i o některých vyhynulých zvířatech v Austrálii se říká ,že žili před několika tisíci lety. No a v Austrálii skoro nikdo nežil, kdo by je mohl vybít.
SV
Slavomil Vinkler
31.8.2026 19:45 Reaguje na vaberJsou k dispozici fotky např. z předmostí(tam kosti vytěžili na špongium do cukrovaru a je tam paneláky) z kostěnki na ukrajině, kolem palavy... Na sibiři byli taky lovci, jen se permafrost blbě archeologicky zpracovává. Austrálci (dle Wiki: Podle nejnovějších archeologických a genetických výzkumů osídlili původní obyvatelé, čili Aboridžinci, australský kontinent před cca 65 000 lety. Jejich způsob života, jakým bylo vypalování porostů (a lov), mohl vést k vyhubení australské megafauny. V roce 1770 v Austrálii žilo až 1 milion Austrálců) Jihoameričani asi 35 tisíc let a i severoameričani asi 25 tisíc let.
Odpovědět
PE
Petr Elias
1.9.2026 11:40 Reaguje na Slavomil VinklerŠkoda, že v tom není zmínka o tom, že například v té Austrálii vykopávky prokázali, že v době příchodu lidí byla druhová rozmanitost i stavy megafauny silně oslabené. Ono se není čemu divit, když cca před 150-60 tisíci lety došlo v Austrálii k brutálnímu vysušení krajiny...
Odpovědět
Pe
Petr
31.8.2026 22:15 Reaguje na vaberVětší množství kostí se klidně najít mohlo, proč ne. Jestli někde lidé žili třeba několik tisíc let... Kdyby tam přitáhli jednu kost ročně, tak za tisíc let je to tisíc kostí.
Odpovědět
Karel Zvářal
1.9.2026 18:35 Reaguje na PetrNaprosto mylná interpretace. Mamut je velké zvíře, na místě jsou kosti z těch, kteří byli uloveni blízko. Ulovenému dále od jeskyně bylo odřezáno maso a odneseno do skrýše, i třeba mimo hlavní jeskyni.
Nalezené množství kostí představuje je menší část jejich úlovků, znám to z rozborů hnízdních koláčů. Po samicích- bordelářkách tam je až 60 položek na mládě, u čistotných jen vyšší jednotky! Nejde z toho dělat jednoznačné závěry či teoretické propočty, liší se to kus od kusu.
Kosti jim určitě na místě překážely, proto je většinou vynosili ven ke spálení, či odhození jinam - což dnes už je dávno zazemněné. Určitě je tam neskladovali jako "vzkaz budoucím generacím".
Odpovědět
Nalezené množství kostí představuje je menší část jejich úlovků, znám to z rozborů hnízdních koláčů. Po samicích- bordelářkách tam je až 60 položek na mládě, u čistotných jen vyšší jednotky! Nejde z toho dělat jednoznačné závěry či teoretické propočty, liší se to kus od kusu.
Kosti jim určitě na místě překážely, proto je většinou vynosili ven ke spálení, či odhození jinam - což dnes už je dávno zazemněné. Určitě je tam neskladovali jako "vzkaz budoucím generacím".
Karel Zvářal
30.8.2026 20:20Důvod může být i tento: Dominantní samec si hlídal stádo, se kterým vůdčí samice pochodovala na jih kvůli choulostivějším mláďatům. Samci tvoří menší skupiny či zůstávají sami na jiných pastvinách, severněji položených. Dovedli sníh odhrabat, nepochodováním šetřili energií, podobně jako např zimující samci pěnkavy.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
31.8.2026 07:36 Reaguje na Karel ZvářalNo i to, ale hlavně že menší samice a mláďata se lovili snadněji.
V severní americe zkoumali kly jedné samice z konce období mamutů. Údajně na trvale rostoucích klech lze vyčíst porod a délku laktace. U tohoto exempláře vyhodnotili asi 5 mláďat, ale žádné nedovodila do dospělosti.
Odpovědět
V severní americe zkoumali kly jedné samice z konce období mamutů. Údajně na trvale rostoucích klech lze vyčíst porod a délku laktace. U tohoto exempláře vyhodnotili asi 5 mláďat, ale žádné nedovodila do dospělosti.
BM
Břetislav Machaček
31.8.2026 08:48 Reaguje na Slavomil VinklerJako člověk loví i predátoři snáze ulovitelnou kořist.
Vlci raději loví mláďata spárkaté a březí samice, než riskovat úraz při lovu parohatých samců. Jsou tak schopni místně zdecimovat nové potomstvo a vytvořit nepoměr mezi samci a samicemi s výpadkem části mladé generace. Jejich
opěvování jako lékařů likvidujících nemocnou a starou
zvěř tím padá, pokud tedy ochranáři nechtějí prohlásit březost a mládi za nemoc. Ono se jim totiž nehodí do
toho opěvování vlků před laickou veřejností říci, že
loví přednostně mláďata a březí kusy. To by se laikům
nelíbilo tak, jak se jim líbí lov nemocných a starých.
Lež je pro současné ochranáře standardem, což naše
generace odsuzuje, protože jsme mluvili o přírodě vždy
pravdu bez příkras a vyložených účelových lží !
Odpovědět
Vlci raději loví mláďata spárkaté a březí samice, než riskovat úraz při lovu parohatých samců. Jsou tak schopni místně zdecimovat nové potomstvo a vytvořit nepoměr mezi samci a samicemi s výpadkem části mladé generace. Jejich
opěvování jako lékařů likvidujících nemocnou a starou
zvěř tím padá, pokud tedy ochranáři nechtějí prohlásit březost a mládi za nemoc. Ono se jim totiž nehodí do
toho opěvování vlků před laickou veřejností říci, že
loví přednostně mláďata a březí kusy. To by se laikům
nelíbilo tak, jak se jim líbí lov nemocných a starých.
Lež je pro současné ochranáře standardem, což naše
generace odsuzuje, protože jsme mluvili o přírodě vždy
pravdu bez příkras a vyložených účelových lží !
Karel Zvářal
31.8.2026 08:56 Reaguje na Slavomil VinklerNebo možná měli nějaký "tajný kód"/fígeľ, jak plodit více jedinců F pohlaví. Dnes to letí u chovatelů, kteří se specializují na mléčný skot a přejí si mít jen jalovičky. Spermie se rozdělí laboratorně, inseminátor aplikuje jen ty správné. Celkem to funguje.
Jako zootechnik jsem míval období, kdy se rodily samé FF (třeba 12 po sobě), jindy 11 MM po sobě. Většinou se to ale střídalo pravidelně cca 1:1. Nelze ale vyloučit výše uvedené, tedy nějakou vnitrodruhovou reprodukční regulaci (dle fází Měsíce ap.).
U těch mláďat nemusel lovit jen člověk, těch zájemců/predátorů bylo ve stepi více, vlky počínajíc.
Odpovědět
Jako zootechnik jsem míval období, kdy se rodily samé FF (třeba 12 po sobě), jindy 11 MM po sobě. Většinou se to ale střídalo pravidelně cca 1:1. Nelze ale vyloučit výše uvedené, tedy nějakou vnitrodruhovou reprodukční regulaci (dle fází Měsíce ap.).
U těch mláďat nemusel lovit jen člověk, těch zájemců/predátorů bylo ve stepi více, vlky počínajíc.
Peter
31.8.2026 13:38 Reaguje na Karel ZvářalLabáky ešte nemali, najímali japonských sexátorov.
Na salašoch košarovali pokojnejšie a menšie mamutky.
Odpovědět
Na salašoch košarovali pokojnejšie a menšie mamutky.
Pe
Petr
31.8.2026 10:31 Reaguje na Slavomil VinklerNedovodila do dospělosti? C je to za myšlenku? A jak se k ní došlo? Mám tušení, že si tu vymýšlíte.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
31.8.2026 14:15 Reaguje na PetrPokud čtete tak jsem to napsal. Ze zubů šlo určit porod a délku laktace.
Odpovědět
Pe
Petr
31.8.2026 14:48 Reaguje na Slavomil VinklerTak z délky laktace přece nijak nepoznáte jakého věku se mládě dožilo, ani jestli dospělo, prostě z toho nepoznáte vůbec nic.
Laktace je jen "kojenecký věk", netrvá přece až do dospělosti. Nepřehánějte svoji snahu podsouvat vaše názory. Dobře víte jak moc plavou na vodě.
Odpovědět
Laktace je jen "kojenecký věk", netrvá přece až do dospělosti. Nepřehánějte svoji snahu podsouvat vaše názory. Dobře víte jak moc plavou na vodě.
SV
Slavomil Vinkler
31.8.2026 14:57 Reaguje na PetrAno, to se jmenuje slaměný panák diskuse. Délku dožití nepoznáte, ale pokud se nedožije ani průměrného konce laktace...
Odpovědět
Pe
Petr
31.8.2026 14:59 Reaguje na Slavomil VinklerPrůměrný konec laktace není dovedení do dospělosti, jak jste psal.
Takovýmito závěry zbytečně škodíte nejen svým teoriím, ale i sám sobě.
Odpovědět
Takovýmito závěry zbytečně škodíte nejen svým teoriím, ale i sám sobě.
Pe
Petr
31.8.2026 15:02 Reaguje na Slavomil VinklerA z nedokončené laktace opět nelze vyvodit žádný konkrétní důvod.
Odpovědět
Pe
Petr
31.8.2026 15:04 Reaguje na Slavomil VinklerA žádné slaměné panáky nevytvářím. Jen reaguji na vaše tvrzení. Jestli se vám vlastní tvrzení zdají slaměná, tak s tím něco dělejte. Já přece nemůžu za to, že jdou tak snadno rozcupovat.
Odpovědět
Pe
Karel Zvářal
31.8.2026 15:36 Reaguje na PetrDozvědí se to, že rodila častěji, než by rodila s odrostlým mláďětem. Pokud seká mladé "jak Baťa cvičky", je důvodem úhyn či predace mláďat. Časté je to např u lvů, kdy cizí samec či hyeny zmární ("cizí") mláďata.
Odpovědět
Pe
