Bubovické vodopády mimo nebezpečí

Ochránci přírody uspěli ve sporu o výstavbu domů na okraji chráněné oblasti u obce Bubovice na Berounsku. Stavbě víc než sedmdesáti obytných domů sice nezabránili, ale zažehnali bezprostřední ohrožení přírodně cenných Bubovických vodopádů.

Původní projekt totiž počítal s vypouštěním vyčištěné odpadní vody do nedalekého Bubovického potoka. To odmítali nejen členové občanského sdružení Mallorn, ale především pracovníci Správy chráněné krajinné oblasti (SCHKO) Český kras. „Zvýšením průtoku vody v Bubovickém potoce by došlo k ohrožení jedinečné krasové lokality, kterou vytváří právě tok potoka,“ říká Ondřej Šimůnek. Vysvětluje, že v oblasti tzv. Bubovických vodopádů jsou zřetelné zvláštní krasové procesy, které by výrazná změna vodního režimu potoka mohla zcela zastavit nebo zásadně narušit (viz rámeček).

Bubovické vodopády v NPR Karlštejn na Berounsku.
Foto: Vojen Ložek

Stížnosti SCHKO na středočeský krajský úřad, ale také trestní oznámení a žaloba sdružení Mallorn pravděpodobně vykonaly své a voda z plánované čističky odpadu nakonec poputuje přes kopec do potoka Kačáku.

Obec přišla se záměrem už před pěti lety, když připravovala územní plán. Podle Jana Kutého ze sdružení Mallorn (a zároveň zaměstnance SCHKO) se už tehdy správa postavila proti výstavbě. Kutý tvrdí, že obec správu v následujících letech obešla a schválila územní plán bez závazného vyjádření SCHKO. V této souvislosti podal Mallorn už loni v červnu trestní oznámení na neznámého pachatele. To však policie odložila.

Starostka Arnoldová je přesvědčena, že obec žádnou chybu neudělala. „Správa se k územnímu plánu vyjadřovala a my jsme jim vyšli vstříc. Zástavbu jsme schválili mimo území CHKO,“ tvrdí Arnoldová. Podle ní jde ze strany SCHKO a Mallornu o zbytečné obstrukce. „Někdy mám pocit, že nás SCHKO zbytečně šikanuje. Projekt nejde vůbec proti přírodě,“ prohlásila Arnoldová.

Kutý si však myslí něco jiného. „Stavba se dotkne chráněné oblasti, přestože neleží přímo na jejím území. Razantní nárůst obyvatel na malém území přinese samozřejmě větší zatížení celé oblasti,“ říká Kutý. I starostka potvrzuje, že výstavba výrazně zvýší počet obyvatel v Bubovicích, a to ze současných 250 na 700. Za ohrožení přírody to však nepovažuje.

Pozemky od obce koupila firma Beko-Taco, která je investorem celého stavebního projektu – „Obytný park Bubovice“. Zpracovatelem sporného územního plánu obce Bubovice byl Stanislav Zeman, zakladatel AUA Agrourbanistického ateliéru, kde od roku 1993 pracoval Radim Oříšek. Podle údajů Mallornu je Oříšek zároveň projektantem projektu „Obytný park Bubovice“ a byl pověřen jednáním za firmu Beko-Tako. „Je tedy zřejmé, že změna územního plánu Bubovic byla provedena na objednávku investora,“ tvrdí v trestním oznámení Kutý.

To však starostka Bubovic odmítá. „Obec se rozhodla pro výstavbu sama. Pro nás je to jediná šance, jak zrekonstruovat kanalizaci, postavit čističku a kvalitní vodovod v obci,“ vysvětluje Arnoldová.

Prodej už běží
Přestože se okolo celého projektu stále vedou spory a u soudu leží žaloba, firma Beko-Taco neztrácí čas a prodala už osm stavebních parcel. Podle Kutého jde o taktiku, jak donutit úřady, aby co nejdřív vydaly všechna chybějící povolení. „Využívají lidí, kteří už parcelu koupili, aby vyvíjeli tlak na úředníky a zajistili tak hladké dokončení projektu,“ říká Kutý.

Podle majitele firmy Beko-Taco Martina Berana se zástupci Mallornu nezabývají podstatnými věcmi. „V obci je nedostatek kvalitní pitné vody a místní to odnášejí zdravotně. To ale nikoho z ochránců nezajímá,“ domnívá se Beran. Na základě smlouvy přispívá firma obci na výstavbu čističky, o jak velkou částku jde, však obě strany tají.

Bubovické (Karlštejnské) vodopády Jedno z turisticky nejznámějších a nejpřístupnějších míst v NPR Karlštejn. Najdete je na turistické značce vedoucí ze Srbska na Karlštějn. Bubovický potok v běžných letech teče na povrchu pouze přes vodopády. Před nimi se vynořuje a za nimi se opět ukrývá na dno suťového údolí mezi Doutnáčem a Velkou horou, kterým teče až do Berounky. Po povrchu teče pouze v jarních měsících a do Srbska dotéká pouze v případě velmi vlhkých zim. Tento specifický vodní režim je zásadní pro vzácný charakter lokality. Unikátní jsou vodopády především výskytem tzv. „pěnovců“ – porézních vápenců. Vody potoka jsou obohacené uhličitanem vápenatým ve formě hydrogenuhličitanu vápenatého. Tam, kde potok překonává skalní stupně (vodopády), odebírají na skalách rostoucí mechy a řasy z roztoku oxid uhličitý a na povrchu rostlin se vysráží uhličitan vápenatý v podobě zmíněných „pěnovců“. Zdroj: www.brdy.info

Článek je převzat z tištěného EkoListu červen 2005.

---

reklama

---