Budou se v Česku pěstovat lanýže? Podle výzkumu tu časem budou vhodné podmínky

Střední Evropa se v souvislosti se změnou klimatu stane vhodnější pro pěstování lanýžů. Jižní Evropa, kde tyto podzemní houby vyhledávané gurmány rostou, bude pro jejich růst příliš teplá. Vyplývá to z výsledků výzkumu českých a zahraničních vědců, řekl ČTK Miroslav Trnka z projektu InterSucho.

"Lanýže přinášejí ročně v tradičních pěstitelských oblastech desítky milionů eur. Právě v těchto regionech poroste průměrná teplota rychleji než v jiných oblastech, v důsledku čehož lanýži přijdou o vhodné podmínky růstu. Na druhou stranu lze očekávat, že postupným oteplováním se charakter současného klimatu Středomoří bude přesouvat na sever, tedy i do střední Evropy. To s sebou nese vyhlídku pěstování lanýžů a rozšíření dalších nyní středozemních druhů u nás," uvedl Trnka.

Budoucí nárůst teploty a možnosti pěstování lanýžů v České republice zkoumal jeho tým z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR ve spolupráci s experty z Velké Británie, Německa a Španělska. "Vybrali jsme dva nejznámější druhy, které lze uměle pěstovat, a to lanýže letního a černovýtrusého. Zatímco první z nich se běžně vyskytuje po celé Evropě, druhý je považovaný za černý diamant mezi lanýži a je pěstován ve Středomoří. Jeho největšími producenty jsou Francie, Španělsko a Itálie," dodal Trnka.

Aby odborníci zjistili, zda budou v České republice vhodné podmínky pro pěstování těchto druhů, shromáždili nejprve data z pěti desítek vědeckých prací a analyzovali je. Výsledky propojili se znalostmi expertů z univerzit Cambridge, Freiburgu a španělské Lleidy.

Výzkum ukázal, že mírné oteplení, které počítá s pomalejším tempem růstu emisí skleníkových plynů, jednoznačně zlepší podmínky pro pěstování lanýže letního v republice. Výrazné oteplení by naopak pěstování tohoto druhu proti současnému stavu ztížilo. Z klimatické změny by v obou případech profitoval lanýž černovýtrusý, pro jehož růst zde doposud nepanují potřebné podmínky.

Pěstování lanýžů má kromě finanční stránky také ekologické výhody. "Patří mezi ně zejména podpora (bio)diverzity a obnova přirozeného vodního režimu v krajině, protože jsou pěstovány v symbióze s rozvolněně rostoucími duby či lískami na extenzivních plantážích," uvedl hlavní autor studie Tomáš Čejka.

Přes vysoký adaptační potenciál je ale podle něj otázkou, zda budou zemědělci chtít příležitosti využít.

---

reklama

---