Budoucí polská vláda plánuje rychlejší odklon od uhlí, píše Bloomberg
Občanská platforma, největší strana budoucí vládní koalice, má představu, že po roce 2030 se na výrobě energie budou z 68 procent podílet obnovitelné zdroje a uhlím bude zakázáno vytápět domácnosti. Centristická strana Polsko 2050 Szymona Holowni, z jejíž řad pochází Hennigová-Klosková, je v tomto ohledu ambicióznější.
"Možná by se toho dalo dosáhnout dříve," uvedla Hennigová-Klosková. Její domovská strana se chce uhlí zbavit do roku 2040 a deset let nato dosáhnout uhlíkové neutrality Polska.
Tyto ambice kontrastují s postojem odcházející strany Právo a spravedlnost (PiS), která kritizovala Evropskou unii za příliš rychlý postup ke klimatické neutralitě a zpochybňovala některá unijní nařízení spojená s Green Dealem (Zelenou dohodou pro Evropu). Národně konzervativní vláda PiS chtěla zachovat uhlí až do roku 2049 s tím, že obnovitelné zdroje budou v roce 2030 generovat méně než polovinu elektřiny.
Z unijních zemí je Polsko nejvíce závislé na uhlí. V současnosti vyrábí přibližně 70 procent elektřiny z fosilních paliv. Vzhledem k tomu, že emise oxidu uhličitého čím dál více zatěžují cenu energie, země investuje do větrných elektráren na moři a jaderné energie, aby nahradila stárnoucí uhelné elektrárny. Většina nových kapacit bude uvedena do provozu nejdříve v příštím desetiletí. Budoucí kabinet se snaží tento proces urychlit.
"Na ministerstvu životního prostředí bude muset být po odchodu PiS vypracována nová energetická politika," uvedla Hennigová-Klosková. "Chceme vsadit na obnovitelné zdroje a jadernou energii a snížit emise," dodala.
Další prioritou nového kabinetu bude podle ní také ochrana spotřebitelů před dopady vysokých cen energií. Opatření budou pravděpodobně stát desítky miliard zlotých a koalice nejspíše předloží příslušný návrh zákona v parlamentu již v úterý, uvedla.
Nová polská vláda pod vedením premiéra Mateusze Morawieckého ze strany PiS složila přísahu. Očekává se ale, že tento kabinet v prosinci skončí, protože podle všeho nezíská podporu v Sejmu, dolní komoře parlamentu, kde PiS je sice nejsilnější stranou, po říjnových volbách ale přišlo o většinu.
Pokud Morawieckého vláda důvěru v Sejmu nezíská, je na poslancích, aby nominovali kandidáta na premiéra. Tím se nejspíše stane Donald Tusk, polský premiér z let 2007 až 2014, který se následně stal předsedou Evropské rady. Povede vládu tvořenou třemi proevropskými stranami: jeho Občanskou koalicí, středovou Třetí cestou a Novou levicí. Uskupení Třetí cesta tvoří lidovci společně s Polskem 2050 Szymona Holowni.
reklama
Dále čtěte |
Pohyb způsobený těžbou v Turówě bude Liberecký kraj sledovat v 18 budovách
Polsko poskytne Česku požadovaná data k těžbě v dole Turów
V Libereckém kraji začnou práce na přivaděči vody do příhraničíOnline diskuse
Všechny komentáře (19)
Jaroslav Řezáč
30.11.2023 08:00Jak je na té dekarbonizaci výroby energie ČR?
pepa knotek
30.11.2023 09:44 Reaguje na Jaroslav ŘezáčPavel Hanzl
30.11.2023 10:15 Reaguje na pepa knotek
Miroslav Vinkler
30.11.2023 10:35 Reaguje na Pavel HanzlPodíl VE na výrobě el. v Německu je 22%.
Podíl hnědého uhlí 20%, černého uhlí 11% , zemního plynu 13% , biomasa 8 % , jádro 6%.
(rok 2022)
Pavel Hanzl
2.12.2023 21:15 Reaguje na Miroslav VinklerEmil Novák
2.12.2023 21:34 Reaguje na Pavel Hanzlpepa knotek
30.11.2023 11:54 Reaguje na Pavel HanzlDaniel Višňovský
30.11.2023 21:27 Reaguje na pepa knotekrýpal lesní
30.11.2023 11:37Ke globálním řešením a popisům stavu je zde málo místa a času.
Zatím se v ČR jen kličkuje.
<rl>
Pavel Hanzl
2.12.2023 21:17 Reaguje na rýpal lesníBřetislav Machaček
1.12.2023 09:17skončila ta slovenská a ta naše pětikolka k tomu kráčí mílovými kroky.
Budoucí polská opozice vymění časem lídra, poleví u potratů a získá
po kopancích X-kolky voliče zpět. Slepence založené pouze na nenávisti
vůči vládě a lídrům si s tím jako s programem nevystačí.
Zrychlit odchod od uhlí lze, ale za jakou cenu a mít za 4 roky hmatatelné
výsledky je utopie. U vazalů všude vítězí se stavbou JE Westinghouse a
kolikpak bude schopen těch JE postavit a do kdy, když doposud taktak
přežil a vše co staví, tak se zpožděním a s obrovským navýšením nákladů?
Emil Novák
1.12.2023 10:23 Reaguje na Břetislav MachačekBTW: Westinghouse ty elektrárny stejně nestaví, poskytuje k nim jen inženýring a je to už delší dobu zisková a stabilní společnost. Generální dodavatel samotné stavby je společnost Bechtel, což je největší americká stavební korporace.
Břetislav Machaček
1.12.2023 14:50 Reaguje na Emil Novák30 let, v Polsku taky a čekání na zázrak. Fungovat na dluh a z toho, co dožívá , je trend této společnosti. Nyní se
buď zadlužíme a nebo to zaplatí spotřebitelé, když stát
a akcionáři zisky z minula probendili. Prostě slepice, která
snášela zlatá vejce už je stará, snáší méně a ještě se o ta vejce(zisk) musíme s někým(akcionáři) dělit. Privatizovat
ČEZ tím, že akcie dostávali vysocí manageři a mohli si je
ve slevě přednostně kupovat, byl opravdu geniální tah, jak
se připravit i o tuto část společnosti. Být to i u jiných
podniků, tak nevím, jak by u nich vypadalo hospodaření.
Místo modernizace vyplácet dividendy může pouze ten, komu
na firmě vůbec nezáleží do budoucna a dychtí pouze po
zisku, dokud je ještě firma zisková. Jsem zvědav, zda by
odhlasovali investice na akcii z vlastních kapes při
financování nových bloků JE. Pochybuji o tom a zatáhne to
asi pouze stát a spotřebitelé.
Emil Novák
1.12.2023 15:19 Reaguje na Břetislav MachačekBřetislav Machaček
2.12.2023 09:16 Reaguje na Emil Novákzisku, ale taky na nákladech. Je tudíž jednoduché
navýšit jmění firmy vydáním nových akcií a podíl
těch, kteří nejsou ochotni i investovat snížit
a vyšachovat je od rozhodování o výši dividend.
To by ale i stát nemohl ze zisku lepit státní rozpočet a na investice si brát půjčku, která je
už od začátku brzdou k levné energii. Pokud mám
stavbu možnost investovat ze zisku, tak je hloupé
si na to brát nevýhodný úvěr, což se momentálně
chystá. Toto jsou elementární znalosti finanční
gramotnosti , při které asi vláda absentovala.
Emil Novák
2.12.2023 17:46 Reaguje na Břetislav MachačekPokud jde o financování výstavby nového jaderného zdroje, tak možná to zní nepochopitelně, ale vlastné kapitál ČEZu je dražší než kapitál který může stát získat půjčkou. Takže ve výsledku je pro stát levnější si půjčit.
