https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/buky-a-jedle-ve-smrkovych-lesich-zlepsuji-porovitost-pudy-pomahaji-tak-zadrzet-vice-vody-v-pude
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Buky a jedle ve smrkových lesích zlepšují pórovitost půdy. Pomáhají tak zadržet více vody v půdě

13.9.2018 09:57 | PRAHA (Ekolist.cz)
Kořeny buku a jedlí jdou do hloubky. Smrky mají kořeny při povrchu.
Kořeny buku a jedlí jdou do hloubky. Smrky mají kořeny při povrchu.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Marek Drha / NP Šumava
Lesy mají mnoho životodárných schopností. Jednou z důležitých je, že zadržují vláhu. Třeba tím, že působí jako štít proti větru a snižují teplotní extrémy. Rovnoměrnější rozdělení srážek spolu s vysokou schopností infiltrace a absorpce humusového půdního horizontu a mechového patra snižuje extrémní odtoky z lesních povodí a tím zabraňuje vzniku povodní. Lesy také umí přeměnit srážkovou vodu na zásobu vody podzemní.
 

Jednoduše řečeno, lesy mají také vodohospodářskou funkci. Pracovníci Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti se na ni ve svém výzkumu podívali detailněji. Jejich zjištění mohou přinést důležité poznatky pro další vývoj středoevropských lesů v době klimatických změn.

Vědci na výzkumných plochách v Orlických horách zjišťovali, jaký má lesní půda a její pórovitost vliv na vodní funkci lesních porostů. „Vliv lesní půdy na hydrickou funkci lesa úzce souvisí s její pórovitostí," říká Vladimír Černohous, který výzkum vedl.

"Na povodí v Orlických horách jsme v loňském roce měřili zadržení srážkové vody v pórech lesní půdy. Maximální naměřené zadržení bylo 92 mm. Což je 38 % spadlých srážek a 69 % celkové retenční kapacity lesní půdy,“ uvádí konkrétní čísla Vladimír Černohous.

Póry v horské lesní půdě tvoří nespojité oblasti a hladina podzemní vody se v nich pohybuje do hloubky 130 cm. Vlhkost půdy na humusovém podzolu dosahuje až 97 % pórovitosti, což vede k občasnému zamokření a další podzolizaci.

Na kambizemi se vlhkost půdy během roku pohybuje v mezích 54–85 % pórovitosti půdy a tím je udržován optimální poměr vody a vzduchu v půdě pro dřeviny a snižuje se náchylnost k podzolizaci.

„Pro podporu snížení intenzity podzolizace půdy, nebo její náchylnosti k ní, je vhodné zavádět do smrkových porostů hluboko kořenící dřeviny jako buk a jedle. Jejich kořeny přispějí k zvětšení pórovitosti a rozrušení půdy do větší hloubky,“ říká Černohous.

Množství vody v půdě je značně proměnlivé a závislé na meteorologických a pedologických faktorech. Voda v půdě se vyskytuje v různých formách a v různých vazbách s půdními částicemi, právě na tom závisí i její dostupnost pro rostliny.

Dalším tématem výzkumu bylo, jak výchova porostů ovlivňuje půdní vlhkost v lesích. Pomocí ekologických měření na třech plochách zkoumají odborníci z Výzkumné stanice Opočno funkční účinky borových, dubových a smrkových porostů s různým režimem výchovy.

V loňském roce hodnotili průběh objemové půdní vlhkosti pod různě vychovávanými porosty borovice lesní na výzkumných plochách u Týniště v Polabí. Vědci porovnávali stav dvou sušších let (2004 a 2015) a jednoho vlhčího roku (2010). Cílem bylo zjistit, jaký byl v těchto letech průběh půdní vlhkosti ve vegetačním období a zda lze najít rozdíly mezi porosty s různým režimem výchovy. Série Týniště byla založena v roce 1991 v tehdy šestiletém porostu borovice lesní vzniklém řadovou výsadbou ca 10 tisíc sazenic na hektar.

„V podmínkách písčitých půd pod borovými porosty může v druhé půlce vegetačního období klesnout půdní vlhkost až k 5–6 % v hloubce 10 i 30 cm, a to jak v suchých, tak i ve vlhčích letech," říká Jiří Novák, který dílčí výzkum vedl.

"Maximální hodnoty půdní vlhkosti ve vegetačním období nepřesáhly 20 %. Maximální rozdíly byly zjištěny větší, konkrétně 6 % ve vlhčím roce 2010 než v letech sušších 2004 a 2015, kdy byly 4 %," říká Novák.

"A zatímco v hloubce 10 cm byly dlouhodobě zaznamenávána vyšší vlhkost ve prospěch kontrolní plochy, v hloubce 30 cm byla dlouhodobě vlhčí půda pod porostem vychovávaným,“ shrnul výsledky Jiří Novák.

Výsledky výzkumů mají pomoci při definici nových pěstebních postupů, které mají vést k lepší přizpůsobivosti a odolnosti lesních ekosystémů, a to s ohledem na měnící se podmínky prostředí, zachování a posílení funkcí lesů při poskytování ochrany před přírodními katastrofami a s ohledem k ekonomické životaschopnosti víceúčelové a udržitelné správy lesů.


reklama

 
Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist