Část odpůrců kácení stromů na Šumavě uspěla u Ústavního soudu Aktualizováno

Dva z pěti účastníků protestu proti kácení stromů na Šumavě v roce 2011, při němž zasahovala policie, dnes uspěli u Ústavního soudu. Podle soudu bylo porušeno jejich právo na účinné vyšetřování a orgány činné v trestním řízení dostatečně nevyšetřily postup policie vůči nim. Na Ústavní soud se obrátilo pět lidí, u dvou z nich soud stížnost zamítl a u jedné účastnice ji odmítl.

Aktivisté si stěžovali u soudu na postup Generální inspekce bezpečnostních sborů, Krajského státního zastupitelství v Plzni a Vrchního státního zastupitelství v Praze. Podle nich orgány dostatečně neprošetřily zásah policie, která účastníky podle jejich názoru podrobila nelidskému a ponižujícímu zacházení. "V případě dvou stěžovatelů soud vyhověl ústavním stížnostem a konstatoval, že došlo k ponižujícímu nelidskému zacházení ze strany policistů a současně bylo porušeno právo na účinné vyšetřování tohoto činu," uvedl soudce zpravodaj Vojtěch Šimíček.

Úspěšný stěžovatel Jan Skalík novinářům řekl, že si další kroky v souvislosti s případnou náhradou škody rozmyslí. "Považuji to za určité zadostiučinění. Výrok je důležitý pro budoucnost. Žijeme v době, kdy bude ekologická krize. Pokud by policie bránila občanským aktivitám, které se uskuteční ke zmírnění této ekologické krize, považoval bych to za nešťastné," řekl Skalík. Připomněl, že když byl připoutaný ke stromu, policisté ho škrtili a dusili a domluvili se s lesníkem, který pustil motorovou pilu a hrozil pokácením stromu.

Protest se uskutečnil v létě roku 2011 v lokalitě Ptačí potok v Národním parku Šumava. Aktivisté považovali těžbu za nezákonnou a snažili se jí zabránit. Například vylezli do korun stromů, někteří se ke stromům i přivazovali. Policie opakovaně vyváděla protestující z místa těžby.

Podle stěžovatelů orgány činné v trestním řízení policejní zásah dostatečně neprošetřily. Aktivisté se tak domnívají, že bylo porušeno jejich právo na účinné vyšetřování. Ústavní soud už v roce 2014 rozhodoval o stížnosti jednoho z pěti aktivistů a konstatoval nedostatky v postupu Generální inspekce bezpečnostních sborů.

Kromě toho se soudy v paralelním sporu zabývaly zákonností policejního zásahu. Nejvyšší správní soud nakonec prosadil názor, že blokáda těžby nebyla projevem shromažďovacího práva. Proto se účastníci blokády nemohly s úspěchem domáhat určení, že policie shromáždění rozpustila v rozporu se zákonem.

---

reklama

---