CEE Bankwatch: Polská ochrana klimatu je pokrytecká

Polsko dnes přebírá předsednictví Evropské unie. V rámci svého programu ochrany životního prostředí deklaruje, že chce zlepšit evropskou ochranu klimatu. To se má povést zejména lepší adaptací na klimatické změny a dohodou evropských zemí o společném postupu při mezinárodním vyjednávání. Nevládní organizace CEE Bankwatch Network Polsku vyčítá, že se chová pokrytecky - sice chce chránit klima, zároveň si bere evropské půjčky na další uhelné elektrárny.

Politika ochrany klimatu je prvním bodem z politiky ochrany životního prostředí představené polskou vládou. Poměrně stručný odstavec se věnuje především přípravě společného postoje před jednáním zemí UNFCCC v Durbanu v Jihoafrické republice, protože „svět potřebuje spravedlivou a účinnou ochranu klimatu po roce 2012“. Právě v Durbanu by se podle Polska měl svět snažit dosáhnout na právně závaznou dohodu. Polsko také slibuje více akcí v rámi adaptace Evropy na změny klimatu. „Důležitá je zejména příprava Evropy na dopady změny klimatu,“ říká oficiální program polského předsednictví, který chce sázet zejména na adaptace.

Minulý týden přitom kvůli polskému odmítnutí nezpřísnili ministři životního prostředí evropský závazek snižování emisí skleníkových plynů do roku 2020. Předložená „cestovní mapa“ navrhovala stanovit „milníky“ na cestě ke konečnému snížení o 80 % v roce 2050, tedy o 60 % v roce 2040 a o 40 % v roce 2030. Pro rok 2020 platí dřívější cíl snížit o 20 % emise ve srovnání s rokem 1990. Podle předloženého dokumentu by bylo možné k dvacetiprocentnímu cíli přidat ještě dalších pět procent. Dohoda ale zkrachovala na polském ne, které bylo jako jediná země proti. Rozhodnutí ale musí být jednomyslné.

Banky odmítnout mohou

CEE Bankwatch Network vidí tato prohlášení polské vlády jako pokrytecká. Zejména kvůli tomu, že v Polsku se 85 % elektřiny vyrábí z uhlí a v zastaralých elektrárnách. Nevládní organizaci se nelíbí ani to, že i v budoucnu Polsko podle své energetické koncepce bude sázet na uhlí. V roce 2030 by 75 % poptávky po elektřině mělo podle ní pokrývat uhlí. To znamená, že během pár let vznikne řada nových uhelných elektráren s celkovým výkonem 15 000 MW.

Do roku 2020 by se do polské energetiky mělo investovat od 41 do 98,5 miliard euro, vypočítává CEE Bankwatch. A část peněz na výstavbu nových uhelných provozů zřejmě zaplatí Evropská investiční banka (EIB) nebo Evropská banka pro obnovu a rozvoj (EBRD). „Zatímco EU nezasahuje do energetického mixu země, evropské banky mohou odmítnout financovat uhelné a investovat do obnovitelných zdrojů,“ vysvětluje Kuba Gogolewski, aktivista Bankwatch. Podle informací EIB by měla pomoci snížit až o čtvrtinu spotřebu uhlí oproti stávající výrobě, hlavním důvodem půjčky je energetická bezpečnost - možnost využívat místní a levný zdroj energie.

Rio+20

Polsko se v rámci předsednictví chce věnovat ochraně biodiverzity, na kterou chce hledat nové zdroje financování. Ochrana biologické rozmanitosti by také měla najít místo v dalších evropských politikách, zejména zemědělské, ale i dopravní. Polsko počítá s jednáním nejvyšších představitelů evropské unie o ochraně biodiverzity, jedno z nich by se mělo týkat udržitelného hospodaření v lesích. Dále jako téma svého environmentálního programu označilo efektivní využívání surovin a také přípravu evropské účasti na summitu o trvale udržitelném rozvoji.

Ten se bude konat dvacet let po setkání v Riu de Janeiru, obecně nazývaném Summit Země. Zde se vůbec poprvé politická reprezentace světa zabývala konceptem trvale udržitelného rozvoje. Setkání v roce 2012 se bude zabývat dvěma tématy, zelenou ekonomikou a „celosvětovými institucionálními rámci,“ tedy snahou zavést principy udržitelného rozvoje do praxe. Polské předsednictví se bude zabývat i přípravou nového plánu ochrany životního prostředí EU, takzvaným sedmým akčním plánem. Ten na několik let určuje hlavní témata ochrany životního prostředí i cíle, kterých chce Evropa dosáhnout.

---

reklama

---