https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/cee-bankwatch-polska-ochrana-klimatu-je-pokrytecka?ids%5Bx2dfebc2cfc16d1ba8cb64c05bc28a3aa%5D=1&sel_ids=1
reklama
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

CEE Bankwatch: Polská ochrana klimatu je pokrytecká

1.7.2011 16:10 | PRAHA (Ekolist.cz) | hch
Uhelný velkolom Turów v Polsku.
Uhelný velkolom Turów v Polsku.
Foto | Anna Uciechowska / Wikimedia Commons
Polsko dnes přebírá předsednictví Evropské unie. V rámci svého programu ochrany životního prostředí deklaruje, že chce zlepšit evropskou ochranu klimatu. To se má povést zejména lepší adaptací na klimatické změny a dohodou evropských zemí o společném postupu při mezinárodním vyjednávání. Nevládní organizace CEE Bankwatch Network Polsku vyčítá, že se chová pokrytecky - sice chce chránit klima, zároveň si bere evropské půjčky na další uhelné elektrárny.
 

Politika ochrany klimatu je prvním bodem z politiky ochrany životního prostředí představené polskou vládou. Poměrně stručný odstavec se věnuje především přípravě společného postoje před jednáním zemí UNFCCC v Durbanu v Jihoafrické republice, protože „svět potřebuje spravedlivou a účinnou ochranu klimatu po roce 2012“. Právě v Durbanu by se podle Polska měl svět snažit dosáhnout na právně závaznou dohodu. Polsko také slibuje více akcí v rámi adaptace Evropy na změny klimatu. „Důležitá je zejména příprava Evropy na dopady změny klimatu,“ říká oficiální program polského předsednictví, který chce sázet zejména na adaptace.

Minulý týden přitom kvůli polskému odmítnutí nezpřísnili ministři životního prostředí evropský závazek snižování emisí skleníkových plynů do roku 2020. Předložená „cestovní mapa“ navrhovala stanovit „milníky“ na cestě ke konečnému snížení o 80 % v roce 2050, tedy o 60 % v roce 2040 a o 40 % v roce 2030. Pro rok 2020 platí dřívější cíl snížit o 20 % emise ve srovnání s rokem 1990. Podle předloženého dokumentu by bylo možné k dvacetiprocentnímu cíli přidat ještě dalších pět procent. Dohoda ale zkrachovala na polském ne, které bylo jako jediná země proti. Rozhodnutí ale musí být jednomyslné.

Banky odmítnout mohou

CEE Bankwatch Network vidí tato prohlášení polské vlády jako pokrytecká. Zejména kvůli tomu, že v Polsku se 85 % elektřiny vyrábí z uhlí a v zastaralých elektrárnách. Nevládní organizaci se nelíbí ani to, že i v budoucnu Polsko podle své energetické koncepce bude sázet na uhlí. V roce 2030 by 75 % poptávky po elektřině mělo podle ní pokrývat uhlí. To znamená, že během pár let vznikne řada nových uhelných elektráren s celkovým výkonem 15 000 MW.

Do roku 2020 by se do polské energetiky mělo investovat od 41 do 98,5 miliard euro, vypočítává CEE Bankwatch. A část peněz na výstavbu nových uhelných provozů zřejmě zaplatí Evropská investiční banka (EIB) nebo Evropská banka pro obnovu a rozvoj (EBRD). „Zatímco EU nezasahuje do energetického mixu země, evropské banky mohou odmítnout financovat uhelné a investovat do obnovitelných zdrojů,“ vysvětluje Kuba Gogolewski, aktivista Bankwatch. Podle informací EIB by měla pomoci snížit až o čtvrtinu spotřebu uhlí oproti stávající výrobě, hlavním důvodem půjčky je energetická bezpečnost - možnost využívat místní a levný zdroj energie.

Rio+20

Polsko se v rámci předsednictví chce věnovat ochraně biodiverzity, na kterou chce hledat nové zdroje financování. Ochrana biologické rozmanitosti by také měla najít místo v dalších evropských politikách, zejména zemědělské, ale i dopravní. Polsko počítá s jednáním nejvyšších představitelů evropské unie o ochraně biodiverzity, jedno z nich by se mělo týkat udržitelného hospodaření v lesích. Dále jako téma svého environmentálního programu označilo efektivní využívání surovin a také přípravu evropské účasti na summitu o trvale udržitelném rozvoji.

Ten se bude konat dvacet let po setkání v Riu de Janeiru, obecně nazývaném Summit Země. Zde se vůbec poprvé politická reprezentace světa zabývala konceptem trvale udržitelného rozvoje. Setkání v roce 2012 se bude zabývat dvěma tématy, zelenou ekonomikou a „celosvětovými institucionálními rámci,“ tedy snahou zavést principy udržitelného rozvoje do praxe. Polské předsednictví se bude zabývat i přípravou nového plánu ochrany životního prostředí EU, takzvaným sedmým akčním plánem. Ten na několik let určuje hlavní témata ochrany životního prostředí i cíle, kterých chce Evropa dosáhnout.


reklama

 

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Ochrana kimatu ? - 1. 7. 2011 - Aleš

1) klima se zásadně neotepluje.
2) Jen Čína zvedla v roce 2010 emise CO2 odpovídající 20% emisí EU , představa že EU může svojí energetickou politikou cokoli ovlivnit je mylná a to i kdyby teorie o silném vlivu CO2 na klima fungovala , realita nicméně ukazuje že vliv CO2 na klima je menší než se myslelo. Naopak z historie víme že snižující se sluneční aktivita vede k ochlazování aktivita slunce klesá. Faktem je že posledních zhruba 10 let se globání teploty fakticky stagnují a reálně neprobíhá ani oteplování ani ochlazování.


Můžeme pod tíhou těchto faktů stále prosazovat politiku ohromných dotací do OZE ? Odmítání jádra a prosazování OZE je čistý zelený fundamentalismus. Jedinný důvod pro omezování emisí v Evropě je ten, že EU nemá prakticky žádné vlastní zdroje fosilních paliv 0,5% ropy , 1,3% plynu a 6,5% uhlí ze světových zásob ( z toho 4,7% je v NSR a 0,7% v Polsku) Polsko a NSR jsou jedni z mála zemí v EU , které mají velké zásoby uhlí , je tedy logické že jak Polsko na NSR kde velké zásoby uhlí byly oznámeny teprve letos budou své zásoby fosilních paliv entenzivně využívat a nikoli přecházet na dražší jaderné nebo obnovitelné zdroje. V jiné situaci je velká část unie včetně ČR.
Finsko , Česko , Slovinsko , Francie a Slovensko sází na jaderný program. Ostatní státy ne dovoz fosilních paliv a OZE. Pokud by se na území ČR vyskytovaly zásoby uhlí podobné německým žádné jaderné el. by se nestavěly.
Například v ČR těžila v roce 1989 asi 114 milionů tun uhlí a to zásobovalo prakticky celou energeticky nesmyslně náročnou ekonomiku. Uhlí za limity je asi 780 tun tj cca 7 let těžby uhlí na konci 80tých let. Dnes se těží asi 1/2 uhlí co tehdy uhlí za limity tedy znamená těžbu na 12 let. Z této matematiky je jasné že v ČR už není co těžit a proto se klidně můžeme přihlásit k ochraně klimatu , protože už nemáme "z čeho vyrábět CO2. " Není pokrytecké hlásat ochranu klimatu , když víme že tak jako tak budoou emise CO2 v ČR prudce klesat a snadno splníme limit poklesu Emisí CO2 , zkrátka proto , že uhlí bude muset být tak jako tak nahrazeno jádrem ? Už dnes jsme snížili emise CO2 o 42% oproti roku 1990. Už dnes máme splněn rok 2030 a nemusíme fakticky investovat do snižování emicí CO2 ani korunu , protože jen nucený pokles těžby uhlí a rozvoj jádra sníží emise v roce 2040 o více než 60% proti roku 1990. Typnul bych si že jen přirozeným vývojem budou naše emisce po roce 2060 na 1/4 roku 1990 a to proto že už v ČR bude téměř nulová těžba fosilních paliv , budouvy budou mnohem lépe izolovány , dovoz zemního plynu bude drahý , takže přejdeme na vytápění tepelnými čerpadly a odpadním teplem z jaderných zdrojů. Auta budou jezdit převážně na el. energii z jádra. A to zcela přirozeným vývojem bez zelených a jejich ambicí řídit svět.

 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist