ČEPS na Písecku poprvé v Česku nasadil ovce při udržování ploch pod dráty
Pak prostor ohradí a nasadí ovce. V současnosti jich je 13, stádo chtějí rozšířit na 40. Plochu o velikosti zhruba čtyři hektary spásají ovce divokého plemene Soay pocházejícího ze stejnojmenného ostrova, který leží nedaleko pobřeží skotského ostrova Skye.
"Zvířata jsou podobná spíše muflonům a jsou nenáročná, nemusejí se stříhat, jsou vysoce odolná vůči chorobám a parazitům a mohou být celoročně venku. Výhodou je, že kromě trávy spásají nejrůznějších byliny a keře včetně ostružin, bodláků a trnek. Jsou tak vhodná pro pastvu v hůře přístupných a na živiny chudých lokalitách,“ řekla Eva Hadová z 1. písecké lesní a dřevařské.
Ochranné pásmo vedení je zákonem vymezený prostor v bezprostřední blízkosti vedení, kde porosty nesmí přesáhnout výšku tři metry. Kdyby vyrostly až k drátům, mohlo by to vyvolat elektrický výboj a požár. Majitelé pozemků mají povinnost tyto porosty sekat, ale raději se o tato území starají provozovatelé elektrických soustav, kteří jsou za něj zodpovědní. "Kontrolu děláme přímo v terénu, kde se mapuje výška porostu, a na základě toho se sestaví harmonogram rozložený do celého roku. S majiteli pozemků se většinou dohodneme,“ řekl Hajný.
Běžnou a nešetrnou metodou likvidace porostu pod dráty je frézování, které sice zcela zlikviduje dřeviny i trávu, ale do země se zase dostane mnoho živin, které způsobí další růst.
Plochy pod elektrickým vedením jsou velmi specifickými a pro přírodní rozmanitost české krajiny velmi významnými stanovišti. Často jde o poslední místa v krajině, do kterých nezasahuje zemědělské nebo lesnické hospodaření. Podle odborníků jsou mnohdy posledním domovem řady ohrožených rostlin, motýlů, samotářských včel a vos, brouků ještěrek či ptáků.
„Lokality pod vodiči jsou takovými přechodovými biotopy zahrnující travnatý porost s mozaikou zarůstajících křovin, mladých dřevin, ale i kvetoucích trávníků a obnažených ploch. Tento biotop v naší krajině chybí, a potřebujeme ho tedy zachovat pro přežití řady vzácných druhů rostlin a živočichů,“ řekl Martin Kysela z platformy Příroda pod dráty zaměřené právě na podporu šetrné údržby ploch pod elektrickým vedením.
Přečtěte si také |
Plochy pod elektrovody jsou důležitá stanoviště pro přírodní rozmanitost naší krajiny. Škoda je ničit půdní frézouAkciová společnost ČEPS působí na území České republiky jako výhradní provozovatel přenosové soustavy. Udržuje, obnovuje a rozvíjí 44 rozvoden se 79 transformátory, z nichž některé jsou určeny pro převádění elektrické energie z přenosové do distribuční soustavy. Dále se stará a vedení s napěťovou hladinou 400 kV o délce 3940 km a 220 kV o délce 1618 km.
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (11)
smějící se bestie
21.8.2024 06:04Honza Honza
21.8.2024 07:47Jaroslav Vozáb
21.8.2024 08:12Břetislav Machaček
21.8.2024 10:13být neoplocené louky pro zvěř, ale chce to alespoň jednou v roce pokosit.
Mohou tam být po zmírnění předpisů i trochu vyšší ovocné keře pro ptáky
a zvěř. Takový hloh NIKDY nedoroste do drátů a kvůli velké údržbě konané
jednou za deset let ho lze lehce zmladit. Přehnaná nízká výška porostů
pod dráty je pouhý alibismus, když v okolí rostou třicetimetrové stromy.
Většinou dopadají na vedení ty a nikoliv ty křoviny pod dráty. Kontrolu
vedení dnes lze provádět drony a pro opravu použít jinou techniku, než
žebřík. U nás vykáceli část nově vysázené aleje kolem polní cesty, která
křížila vedení VN. Stromy měly pouhé čtyři metry a musely jít k zemi.
K přeskoku proudu z drátu na stromy měly ještě sakra daleko, ale předpis
je předpis i kdyby postrádal logiku. Ono by stály za přehodnit ta
ochranná pásma kolem všeho důležitého. Je zajímavé jaká pozornost se tu
věnuje elektrickým rozvodům, ale co železnice, silnice, obytné domy atd.?
Leckde bych to plně nechal na posouzení vlastníkem a případné škody mu
plně naúčtoval. Pokud je ochoten škodu, která nastane jednou za 100 let
riskovat, tak prevence nutná není a neměla by být vyžadována. Vlastník je solventní osobou(vlastník nemovitosti) a nehrozí nedobytnost pohledávky.
Nač nutit třeba vlastníka mrzačit stromy v sousedství vzdušného kabelu
380 V, když jsou zdravé a není předpoklad jejich ulomení na kabeláž. Navíc
kabeláž nataženou ze zákona bez jeho svolení. Já mám například přes svoji
zahradu taková ochranná pásma elektřiny 380 V, telefonu, plynu, vodovodu a kanalizace. Pokud bych je měl dodržet, tak je zahrada golfovým trávníkem
a jinak nic. Je třeba se zamyslet nad realitou, zda to není přehnané a zda
se nejedná pouze o pohodlný alibismus správců všemožných sítí. Nařídí ta
pásma a nepřihlížejí k tomu, že třeba smrk se svými plytkými kořeny na
kanalizaci 1,5 m hlubokou nikdy nedosáhne a naopak strom kořenící hluboko
vítr nevyvrátí, ale zlomí a tak jeho kořeny nevytrhnou potrubí ze země.
Ony ho obrostou a nijak mu neuškodí, protože jdou vždy cestou menšího
odporu. Nebudou deformovat potrubí, když je v opačném směru poddajná půda.
Porostou tam a potrubí nijak neohrožují. Pokud se tak stane, tak ať to
vlastník stromu zaplatí. Já osobně jsem ochoten to riziko podstoupit,
stromy nemrzačit a kácet jen proto, abych splnil alibistická nařízení.
Něco jiného je veřejné ohrožení bez osoby, která je za to odpovědná a ta
by měla být známa vždy. Když naopak spadne shnilý strom na auto, tak se
k němu nikdo nehlásí a tvrdí, že jde o přírodní riziko. Když extrémní
vichřice zlomí neobřezaný ZDRAVÝ strom na mém pozemku na dráty, tak
to není přírodní riziko, ale moje vina nedodržením ochranného pásma.
Je to prostě dvojí metr na tutéž věc!
smějící se bestie
21.8.2024 11:15 Reaguje na Břetislav MachačekMajka Kletečková
21.8.2024 17:58Břetislav Machaček
21.8.2024 18:28 Reaguje na Majka Kletečkováspásačů? Vystačili si s obyčejnými kozami, ovcemi, koňmi a kravami.
Jó a taky s pracovitýma rukama lidí, kteří se nespoléhali, že za
ně tu práci udělají exotičtí spásači. Ochranáři jsou pozorovatelé
přírody a provádějí s ní pokusy v praxi tak, aby se nenadřeli
a někdo za ně tu práci udělal. Vše spasou exotičtí spásači. Lesy
spasí kůrovec a oheň a klima zachrání biomasa, kterou vypěstují
pomocí chemie z ropy a uhlí. Hezky kolem dokola, než to udělat
rovnou, aby něco zůstalo za nehty jako dotace a granty. Dneska
živíme tisíce tvorů před padesáti léty neznámého oboru EKOLOG,
který tehdy nikomu nechyběl a příroda byla v daleko lepším
stavu, než pod jejich taktovkou. Pokud byli dobrovolníky, tak
jim nevadila ani ta práce a spolupráce s myslivci, rybáři,
lesáky a zemědělci. Když je dneska platí stát, tak proti nim
bojují. Chtějí mít monopol na "řízení" přírody a nedělit se
o to s nikým dalším. Je načase se jim postavit. Stačí sečíst
počet rybářů, myslivců , lesáků a zemědělců a porovnat s těmi
jednotkami tisíc vlkomilů, vydromilů, kormoránomilů, kůrovcomilů,
atd. Moudří politici si to spočítají a získají statisíce voličů,
kteří už taky nechtějí poslouchat diktát pár tisíc ekofanatiků
a cpát jim do nenasytného chřtánu miliardy bez náležitého efektu.
Petr Elias
22.8.2024 08:52 Reaguje na Břetislav MachačekBřetislav Machaček
22.8.2024 19:34 Reaguje na Petr EliasNic jiného jste zatím neukázal a opět v pracovní době. Nejste nakonec zaměstnán jako cenzor, který hlídá ideovou čistotu politických a ekologických zdravic?
Petr Elias
23.8.2024 10:01 Reaguje na Břetislav MachačekA jak už jsem ti psal tolikrát - já se živím sám, na nějakou pracovní dobu ti kašlu. A odvádím dost peněz, ze kterých se platí taková netáhla, která na práci nesáhla desítky let, jako jsi ty. ;)