Plochy pod elektrovody jsou důležitá stanoviště pro přírodní rozmanitost naší krajiny. Škoda je ničit půdní frézou
14.5.2023 06:32 | PRAHA
(Ekolist.cz)
![Příklad dobré praxe. Část prostoru pod vedením velmi vysokého napětí v CHKO Beskydy, které bylo dříve periodicky vyřezáváno, bylo zalučněno v rámci projektu OPŽP "Obnova lesních luk v lesích augustiniánského opatství".](https://aa.ecn.cz/img_upload/e6ffb6c50bc1424ab10ecf09e063cd63/img_20220510_110145.jpg "Příklad dobré praxe. Část prostoru pod vedením velmi vysokého napětí v CHKO Beskydy, které bylo dříve periodicky vyřezáváno, bylo zalučněno v rámci projektu OPŽP "Obnova lesních luk v lesích augustiniánského opatství".")
Příklad dobré praxe. Část prostoru pod vedením velmi vysokého napětí v CHKO Beskydy, které bylo dříve periodicky vyřezáváno, bylo zalučněno v rámci projektu OPŽP "Obnova lesních luk v lesích augustiniánského opatství".
Foto | Lukáš Spitzer
V posledních letech se ale metody údržby ploch pod elektrovody mění a jejich význam pro zachování přírodní rozmanitosti zásadním způsobem klesá. Firmy najímané distributory elektrické energie v současnosti stále častěji využívají pro přírodu zhoubné technologie. Nejčastěji je to frézování dřevin. To je metoda, která nadrtí nejen dřeviny, ale i všechno živé co se dostane mezi nože půdní frézy. Vzniká tak kaše ze směsi půdy, rostlin, rozdrceného hmyzu, rozsekaných ještěrek, slepýšů, ježků, plchů či ptačích mláďat. Vzniklý mulč je navíc plný živin, takže podporuje růst kopřiv, ostružin, bodláků, mnohých invazních druhů a hlavně dalších dřevin. Důkladně prohnojené dřeviny pak rostou o to rychleji a celý proces se musí opakovat častěji.
Příklad dobré praxe. Pod elektrovody u Lázní Bohdaneč na Pardubicku narazíme na (dnes již velice pěkné) písčiny. Tzv. Východočeská Sahara se ale pyšní i obnovenou soustavou tůní. Místo je v péči ČSOP JARO Jaroměř.
Foto | Martina Skohoutilová
Bohužel teď energetici přicházejí s metodou, která přírodní rozmanitosti ještě zhorší. Vysazování keřů a mezi nimi dokonce cizokrajných invazních druhů na přírodně cenná bezlesá místa pod elektrovody nemá s ochranou a podporou přírody zcela nic společného. Navzdory tomu, že dnes jakékoli vysazování čehokoli do přírody vypadá pro mnohé laiky jako bohulibá a pro přírodu pozitivní činnost, je tomu v tomto případě přesně naopak.
Vysazení souvislých pásů křovin je z hlediska biodiverzity smrtícím rozhodnutím. Rozsáhlé, jednotvárné plochy výsadeb neumožní existenci širokému spektru druhů vázaných na kombinaci ploch holé půdy, kvetoucích bylin, trav a obrážejících dřevin, kterou vytvořilo časté opakované vyřezávání. V dnešní krajině je tato mozaika významným, mnohdy dokonce posledním domovem řady ohrožených rostlin, motýlů, samotářských včel a vos, brouků ještěrek, ptáků či drobných savců. Zánik stanovišť pod elektrovody a znemožnění migrace živočichů může být pro mnohé druhy příslovečnou poslední kapkou.
Příroda pod dráty
Naše iniciativa Příroda pod dráty je podpořena stanoviskem odborníků a vědeckých společností, ve kterém požadují rychlé přehodnocení těchto pro přírodu zcela kontraproduktivních aktivit. Naším cílem je osvěta a vytvoření jednotné metodiky, podle které bude probíhat údržba pod elektrovody směrem k obnově bezlesých stanovišť a podpoře druhů na ně vázaných. První metou je tak uspořádání kulatého spolu za účasti zástupců státní ochrany přírody, energetických společností a dalších relevantních subjektů.
reklama
Dále čtěte |
V Jeseníkách ochránci přírody zjišťovali, kolik ryb přežilo povodně
Nefunkční nádrž na Křivoklátsku nahradila nová tůň umožňující migraci živočichů
Ochránci přírody vysadili jižně od Prahy sto rostlin koniklece otevřenéhoOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (23)
ss
smějící se bestie
14.5.2023 08:22JO,
ideální místa pro různorodost, ale to by to museli upravit tak, aby se to dalo sekat kosou, stejně jako horské louky/ tak 2x do roka.
Ale to je práce, něco takového nejsou zelený snad ani schopni, zvlášť když by to bylo bez tv kamer, že !
Odpovědět
ideální místa pro různorodost, ale to by to museli upravit tak, aby se to dalo sekat kosou, stejně jako horské louky/ tak 2x do roka.
Ale to je práce, něco takového nejsou zelený snad ani schopni, zvlášť když by to bylo bez tv kamer, že !
VM
Vladimir Mertan
14.5.2023 08:56Samotná fréza nemusí byť problém. Len nahradí pilčikov a ušetrí ľudskú prácu. Ak sa frézuje neskoro na jeseň, v zime alebo skoro na jar, tak sa nezomelie prakticky nič živého. Je oveľa jednoduchšie pofrézovanú hmotu zhrabať hoci ručne, prípadne vymyslieť frézu aj zo zberom podrtenej hmoty. Frézovanie pekne pripraví plochu ak ju chceme premeniť na lúku.
Veľmi by som polemizoval z názorom prínosu živín do pôdy, podrtené drevo predsa nie je hnojivo a neobsahuje nadbytok dusíka ani fosforu. Viem si predstaviť, že energetici posúdia frézovanie ako veľmi drahé a bude sa to plošne postrekovať herbicídom.
Odpovědět
Veľmi by som polemizoval z názorom prínosu živín do pôdy, podrtené drevo predsa nie je hnojivo a neobsahuje nadbytok dusíka ani fosforu. Viem si predstaviť, že energetici posúdia frézovanie ako veľmi drahé a bude sa to plošne postrekovať herbicídom.
SV
Slavomil Vinkler
14.5.2023 09:14 Reaguje na Vladimir MertanTo není dobrý nápad. Frézování zničí všechny přezimující živočichy a zatažené rostliny. Nejlépe by bylo vypásat třeba koňmi po částech, nebo aspoň po částech brát křovinořezem a vyřezanou hmotu odstranit.
Ale jak píše bestie, je to vícepráce, kterou by měl hradit stát, my fšichni. .
Odpovědět
Ale jak píše bestie, je to vícepráce, kterou by měl hradit stát, my fšichni. .
RP
Radim Polášek
14.5.2023 16:26 Reaguje na Slavomil VinklerSpíš je podstatné to, že tam frézování vytváří nadbytek živin. Tím způsobuje zarůstání ekologicky nevhodnými rostlinami.
Odpovědět
PJ
Pavel Jeřábek
14.5.2023 22:33 Reaguje na Slavomil VinklerZáleží jak hluboko do země se fréza pustí.
Může "lízat" jen centimetr pod povrchem humusu, aby pařízky nevadily při sečení.
Nevím ale jestli údržbu ploch pod elektrovody hradí stát, a nebo správce rozvodných sítí, tedy máme to započtené přímo v sazbě za elektřinu.
Ale pokud tam ta rozmělněná hmota zůstane, tak to je pro správce sítí super počinek - zůstanou tam všechny živiny, zvětší se vrstva humusu a tak mohou zas za několik let objednat a nám dřív napočítat nové vyčištění.
Odpovědět
Může "lízat" jen centimetr pod povrchem humusu, aby pařízky nevadily při sečení.
Nevím ale jestli údržbu ploch pod elektrovody hradí stát, a nebo správce rozvodných sítí, tedy máme to započtené přímo v sazbě za elektřinu.
Ale pokud tam ta rozmělněná hmota zůstane, tak to je pro správce sítí super počinek - zůstanou tam všechny živiny, zvětší se vrstva humusu a tak mohou zas za několik let objednat a nám dřív napočítat nové vyčištění.
RP
Radim Polášek
14.5.2023 16:44Tak ono záleží, jaké úmysly má s tou plochou její majitel. Klidně tam může pěstovat třeba vánoční stromky nebo seno nebo rychleji rostoucí dřeviny na biomasu na vytápění.
Pokud se ta plocha má využít jako neprodukční a přírodní, tak podle mne by se na tyto , plochy měl zpracovat projekt na jejich ošetřování uhzaní nákladů - zaplacení lidí či subjektu, co to bude provádět. Jedině pravidelným ošetřováním se totiž dá ve většině krajiny zajistit jednak ekologickou kvalitu takových ploch a jednak trvalost kvality takových ploch. Jen málokde se totiž dají zajistit současně technické požadavky na plochy pod rozvody elektřiny a současně dodržet bezúdržbovost těch ploch, daná hlavně tím, že se tam nerozšíří a nevyrostou náletové dřeviny.
Podle mne má na většině takových ploch u nás největší ekologický přínos kombinace keřových a nízkých dřevitých porostů, které se dosáhnou jejich pravidelým selektivním vyřezáváním a odstraňováním vyřezaného dřeva s pravidelně sekaným, aspoň dvakrát za rok trávníkem. Kde odstraňování veškeré posekané biomasy vytvoří během 5 - 10 let onen žádoucí stav nízkého obsahu živin v půdě, který vyústí v rozšíření kvetoucích rostlin, které udělají z toho trávníku kvetoucí trávník. Střídání pravidelně sekaného trávníku coby pastva od jara do podzimu a krytu drobného křoví tak vytváří vhodný biotop pro množství zváířeny, ptáků i hmyzu.
Odpovědět
Pokud se ta plocha má využít jako neprodukční a přírodní, tak podle mne by se na tyto , plochy měl zpracovat projekt na jejich ošetřování uhzaní nákladů - zaplacení lidí či subjektu, co to bude provádět. Jedině pravidelným ošetřováním se totiž dá ve většině krajiny zajistit jednak ekologickou kvalitu takových ploch a jednak trvalost kvality takových ploch. Jen málokde se totiž dají zajistit současně technické požadavky na plochy pod rozvody elektřiny a současně dodržet bezúdržbovost těch ploch, daná hlavně tím, že se tam nerozšíří a nevyrostou náletové dřeviny.
Podle mne má na většině takových ploch u nás největší ekologický přínos kombinace keřových a nízkých dřevitých porostů, které se dosáhnou jejich pravidelým selektivním vyřezáváním a odstraňováním vyřezaného dřeva s pravidelně sekaným, aspoň dvakrát za rok trávníkem. Kde odstraňování veškeré posekané biomasy vytvoří během 5 - 10 let onen žádoucí stav nízkého obsahu živin v půdě, který vyústí v rozšíření kvetoucích rostlin, které udělají z toho trávníku kvetoucí trávník. Střídání pravidelně sekaného trávníku coby pastva od jara do podzimu a krytu drobného křoví tak vytváří vhodný biotop pro množství zváířeny, ptáků i hmyzu.
MK
Majka Kletečková
14.5.2023 18:01Plochy holé půdy pod elektrovody, stanoviště kvetoucích bylin, trav a obrážejících dřevin, kterou vytvořilo časté opakované vyřezávání, jsou při VHODNÉ ANTROPOGENNÍ PÉČI významným, často dokonce posledním domovem řady ohrožených organismů. "Firmy najímané distributory elektrické energie zde ale v současnosti stále častěji využívají pro přírodu zhoubné technologie... Dosavadní průzkumy na plochách pod vysokým napětím jasně ukazují, že dochází k poškozování biotopů a přímému usmrcování zvláště chráněných druhů živočichů a rostlin.“
Naprosto souhlasím s tím, že je třeba zabránit tomu, aby tyto biotopy zanikly kvůli nevhodné změně jejich údržby. Je třeba přestat s celoplošným frézováním těchto ploch, jejich obohacováním živinami, osazováním nepůvodními invazními keři (např. pámelníkem bílým). Snižuje to druhovou bohatost, cenné a druhově nejbohatší plochy pod elektrovody jsou hlavně ty, které jsou na živiny chudé.
Odpovědět
Naprosto souhlasím s tím, že je třeba zabránit tomu, aby tyto biotopy zanikly kvůli nevhodné změně jejich údržby. Je třeba přestat s celoplošným frézováním těchto ploch, jejich obohacováním živinami, osazováním nepůvodními invazními keři (např. pámelníkem bílým). Snižuje to druhovou bohatost, cenné a druhově nejbohatší plochy pod elektrovody jsou hlavně ty, které jsou na živiny chudé.
MK
Majka Kletečková
14.5.2023 18:24Kéž se podaří na celostátní úrovni prosadit záchranu těchto cenných míst dřív než bude pozdě. Je dobře, že se lze inspirovat příklady vhodné praxe u nás i v cizině.
Dík všem, kteří se v této věci angažují!
Odpovědět
Dík všem, kteří se v této věci angažují!
SV
me
VM
Vladimir Mertan
14.5.2023 19:17Málokto si asi uvedomí, že tie plochy pod elektrovodmi vznikli bez pokynov ochranárov. Ak by si niekto zaumienil prerúbavať pravidelne pásy v nejakom lese, asi by inde veľmi nepochodil. Musel by požiadať o výrub, dostal by milión podmienok ktoré by musel splniť. Energetici mali výhodu, že si robili po svojom a nechtiac vyrobili super biotopy. Mám obavy, že po zákazoch a usmerneniach tie biotopy budú na tom horšie ako po frézovaní. Ale nechám sa prekvapiť, nakoniec David Číp a skupina Jaro Jaroměř robí v praktickej ochrane prírody veľa a rozhodne nie sú vo vykonávaní svojej činnosti malicherní.
Odpovědět
PJ
Pavel Jeřábek
14.5.2023 22:43Pokud si vybavuji - tak tohle už řešila tak před dvaceti roky ČIŽP a fréza tenkrát zakázala.
Nicméně je potřeba si ale říci, kdo u nás bude ty plochy pod elektrovody šetrně ošetřovat.
Už dnes na manuální práci si musíme najímat lidi ze zahraničí, i když třeba migrantům z Afriky by tato práce mohla být celkem blízká.
A taky si říci kam se uloží ta vyřezaná a vysečená organická hmota.
Je rozdíl udělat někde vzorový kousek, a nebo následně takovou údržbu zavést na celé území ČR.
I když peníze na takovou údržby by nebylo problém započítat (navýšit) poplatky za elektřinu - přenosovou soustavu. A tím každého občana zapojit do péče o krajinu a přírody. Určitě by byli spokojeni, že se mohou podílet na rozšíření biodiverzity.
Odpovědět
Nicméně je potřeba si ale říci, kdo u nás bude ty plochy pod elektrovody šetrně ošetřovat.
Už dnes na manuální práci si musíme najímat lidi ze zahraničí, i když třeba migrantům z Afriky by tato práce mohla být celkem blízká.
A taky si říci kam se uloží ta vyřezaná a vysečená organická hmota.
Je rozdíl udělat někde vzorový kousek, a nebo následně takovou údržbu zavést na celé území ČR.
I když peníze na takovou údržby by nebylo problém započítat (navýšit) poplatky za elektřinu - přenosovou soustavu. A tím každého občana zapojit do péče o krajinu a přírody. Určitě by byli spokojeni, že se mohou podílet na rozšíření biodiverzity.
SV
Slavomil Vinkler
15.5.2023 07:30 Reaguje na Pavel JeřábekNa toto bych si byl ochoten připlatit, na rozdíl od OZE.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
15.5.2023 09:48 Reaguje na Pavel JeřábekMigranti sem nepřišli dřít tak, jak museli doma. Byli tu rodinami
vysláni se mít lépe a připravit zázemí pro scelení rodin, které je
sem vyslaly. Máte mylnou představu, že budou vděčni za takovou dřinu. Na tu je nenaverbujete a ani je k ní nepřinutíte.
Odpovědět
vysláni se mít lépe a připravit zázemí pro scelení rodin, které je
sem vyslaly. Máte mylnou představu, že budou vděčni za takovou dřinu. Na tu je nenaverbujete a ani je k ní nepřinutíte.
RP
Radim Polášek
17.5.2023 14:58 Reaguje na Pavel JeřábekKdyž tam bude na ty pozemky přístup nějakou drobnou mechanizací typu multikáry, nebude problém ty práce zajistit našimi lidmi. Stejně jako se dnes zajišťuje našimi lidmi práce ve městech, sekání a uklízení trávy a prořezávání dřevin a likvidace takhle získaného dřeva.
Přirozeně pokud tam získá nájem třeba nadšenec, který tam bude chtít starým způsobem produkovat třeba seno, třeba sekáním kosou a ručním sušením trávy, tak těžko mu to bude místní pracovník dělat za peníze. Stejně jako to usušené seno možná bude kvalitní, ale pokud by jeho prodej měl krýt náklady, bude obrovsky drahé a tím neprodejné.
Z hlediska zachování přírody - kvetoucího trávníku by se tam ale mohlo sušení sena cca dvakrát ročně přímo požadovat. Posekaná tráva každý rok ve stejnou a správnou dobu při sušení uvolní do půdy semena kvetoucích rostlin, které, když ta půda nebude při odvážení usušeného sena příliš přehnojená, tam budou prosperovat a časem za nějaké roky vytvoří onen žádaný kvetoucí trávník.
Odpovědět
Přirozeně pokud tam získá nájem třeba nadšenec, který tam bude chtít starým způsobem produkovat třeba seno, třeba sekáním kosou a ručním sušením trávy, tak těžko mu to bude místní pracovník dělat za peníze. Stejně jako to usušené seno možná bude kvalitní, ale pokud by jeho prodej měl krýt náklady, bude obrovsky drahé a tím neprodejné.
Z hlediska zachování přírody - kvetoucího trávníku by se tam ale mohlo sušení sena cca dvakrát ročně přímo požadovat. Posekaná tráva každý rok ve stejnou a správnou dobu při sušení uvolní do půdy semena kvetoucích rostlin, které, když ta půda nebude při odvážení usušeného sena příliš přehnojená, tam budou prosperovat a časem za nějaké roky vytvoří onen žádaný kvetoucí trávník.
BM
Břetislav Machaček
15.5.2023 09:58Ono leckde by stačilo distributorům nabídnou lidem zdarma samotěžbu takových porostů a bylo by po problému. Tak to provede draze spřízněná firma a náklady zaplatí zákazníci distribuční firmy. Z cízího (zákázník) tak teče ta "krev" a ještě na tom někdo vydělá. Není nic snazšího a ekologičtějšího kulatinu energeticky zhodnotit při samotěžbě a klestí
ponechat na hromadách zetlít a vytvořit tak podmínky pro hmyz, houby atd.
Levné, účelné a ekologické!
Odpovědět
ponechat na hromadách zetlít a vytvořit tak podmínky pro hmyz, houby atd.
Levné, účelné a ekologické!
SV
Slavomil Vinkler
15.5.2023 12:46 Reaguje na Břetislav MachačekTy větve je třeba odstranit, nebo alespoň spálit k omezení dusíku.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
15.5.2023 20:08 Reaguje na Slavomil VinklerOno je rozdíl "vyhnojit" půdu plošným mulčováním a nebo ji
zbavit části živin odvozem dřeva k otopu a zbytek kumulovat
na několika malých hromadách. Zbytek půdy bude po čase tak
vysílen, jako kdysi v výmladkových lesích (plundr lesy) a bude domovem na živiny málo náročných rostlin. Ty hromady
jsou požehnáním pro hmyz, drobné ptáky, plazy a drobné savce. Je to jako na pastvině. Místy je tráva spasena a tam
je půda chudá na živiny. No a jinde vyhnojena trusem zvířat.
To je ta vzývaná pestrost porostu různě na živiny náročných rostlin. Kosená a nehnojená louka s neustálým odvážením
sena je na živiny chudá a naopak mulčováním posečené tráva plstnatí a jsou potlačovány rostliny potřebující na živiny chudou půdu. Dobytek s prominutím nekadí na pastvině zcela
rovnoměrně, ale preferuje například zastíněná místa, kde
odpočívá při poledním slunci. Tam je další rok metr vysoká
tráva a jinde tráva skomírá, ale to je ta pestrost!
Odpovědět
zbavit části živin odvozem dřeva k otopu a zbytek kumulovat
na několika malých hromadách. Zbytek půdy bude po čase tak
vysílen, jako kdysi v výmladkových lesích (plundr lesy) a bude domovem na živiny málo náročných rostlin. Ty hromady
jsou požehnáním pro hmyz, drobné ptáky, plazy a drobné savce. Je to jako na pastvině. Místy je tráva spasena a tam
je půda chudá na živiny. No a jinde vyhnojena trusem zvířat.
To je ta vzývaná pestrost porostu různě na živiny náročných rostlin. Kosená a nehnojená louka s neustálým odvážením
sena je na živiny chudá a naopak mulčováním posečené tráva plstnatí a jsou potlačovány rostliny potřebující na živiny chudou půdu. Dobytek s prominutím nekadí na pastvině zcela
rovnoměrně, ale preferuje například zastíněná místa, kde
odpočívá při poledním slunci. Tam je další rok metr vysoká
tráva a jinde tráva skomírá, ale to je ta pestrost!
RP
Radim Polášek
17.5.2023 14:48 Reaguje na Břetislav MachačekJestli to má být optimálně ekologické, těžba dřeva či sekání trávy nezaplatí náklady. Neboli když se to pronajme za těžbu, tak ten nájemce to bude "hoblovat" ve snaze, aby z toho dostal co nejvíc. A potom to nebude příliš ekologické.
Bude třeba se rozhodnout podle konkrétních podmínek. Jestli to má být ekologické a potom se za ty práce bude muset něco platit a těžba dřevěné nebo travnaté biomasy bude pouze menší kompenzace nákladů. Anebo při nájmu zadarmo nájemce bude produkovat to dřevo nebo třeba seno ve snaze zaplatit náklady a potom to nebude příliš ekologické.
Odpovědět
Bude třeba se rozhodnout podle konkrétních podmínek. Jestli to má být ekologické a potom se za ty práce bude muset něco platit a těžba dřevěné nebo travnaté biomasy bude pouze menší kompenzace nákladů. Anebo při nájmu zadarmo nájemce bude produkovat to dřevo nebo třeba seno ve snaze zaplatit náklady a potom to nebude příliš ekologické.
JV
Jaroslav Vozáb
15.5.2023 13:52Vše lze řešit i bez "velkých peněz", stačí dát do zákona o myslivosti povinnost zřídit pastevní políčko / loučku atd.. A byl by hned zájem o tyto plochy. Další zájemci o tyto plochy by mohli být včelaři, ochránci atd. stačí jen tyto plochy nějak rozumě pronajmout.. Také by mohla byt zde plantáž na vánoční stromky. Stačí jen trochu věc podpořit a neházet klacky pod nohy. Možná by, nebylo tolik "práce" pro spřátelené firmy s ČEZem, která asi bude dobře zaplacená...
Odpovědět
SM
Stanislav Mudra
16.5.2023 12:27Velmi podrobně znám prostředí několika elektrovodů 400kV napříč ČR. Varuji proto před univerzální metodikou. Dobrá myšlenka je pronajmout prostory pod VVN lidem pro bezplatné hospodaření za jednoduchých podmínek. Ale to by přišli zkrátka zainteresovaní a správcům přibude práce.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
17.5.2023 08:37 Reaguje na Stanislav MudraNo pronájem na pěstování není úplně ono. To se blíží frézování. Nejlépe je udržovat nálet mozaikově nízký, když přeroste mozaikově kácet. No pro motýly a hmyz např. jasoň dymnivkový, je třeba střídavě dymnivky odkrýt slunci, ale pak zakrýt keři (trvale slunečnou paseku nepřežijí). K tomu blízko květnatý porost na slunci jako bodláky atd. To lze jen střídavým kácením přerostlých dřevin
Odpovědět
RP
Radim Polášek
17.5.2023 15:03 Reaguje na Slavomil VinklerPlantáž vánočních stromků moc ekologická není, ale rozhodně je výrazně víc ekologická než pole s intenzívním hospodařením. Připadá mi, že i víc ekologická než pozemek, kde jednou za dva roky fréza všechno semele na hromadu a nechá tam.
Odpovědět
