https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/vedecke-spolecnosti-otevreny-dopis-k-udrzbe-ploch-pod-elektrovody
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Vědecké společnosti: Otevřený dopis k údržbě ploch pod elektrovody

12.5.2023
Příklad dobré praxe. Část prostoru pod vedením velmi vysokého napětí v CHKO Beskydy, které bylo dříve periodicky vyřezáváno, bylo zalučněno v rámci projektu OPŽP "Obnova lesních luk v lesích augustiniánského opatství".
Příklad dobré praxe. Část prostoru pod vedením velmi vysokého napětí v CHKO Beskydy, které bylo dříve periodicky vyřezáváno, bylo zalučněno v rámci projektu OPŽP "Obnova lesních luk v lesích augustiniánského opatství".
Foto | Lukáš Spitzer
Vážený pane ministře, vážení ředitelé, vážení pracovníci státní ochrany přírody a energetických společností,
plochy pod dráty vysokého napětí, tedy pod elektrovody, které nejsou využívány k běžnému zemědělskému nebo lesnickému hospodaření, jsou velmi specifickými a pro přírodní rozmanitost naší krajiny velmi významnými stanovišti. Často jde o poslední místa v krajině, která unikla intenzivnímu hospodaření. Nebyly tu pravidelně používány pesticidy, nerostou tu stejnověké lesy. Liniový charakter elektrovodů tvoří z ploch pod nimi důležitý koridor, který umožňuje propojení metapopulací i migraci řady druhů živočichů i rostlin v krajině. V posledních letech se ale způsoby údržby ploch pod elektrovody mění a jejich význam pro zachování přírodní rozmanitosti zásadním způsobem klesá.
 
Pod elektrovody je cenná především poměrně jemná mozaika raných stádií existence lesa, tedy kombinace ploch holé půdy, kvetoucích bylin, trav a obrážejících dřevin, kterou vytvořilo časté opakované vyřezávání. V dnešní krajině je tato mozaika významným, často dokonce posledním domovem řady ohrožených rostlin, motýlů, samotářských včel a vos, brouků ještěrek či ptáků. Ruční vyřezávky ale stále více nahrazují frézy a drtiče, které rozmělní likvidovanou vegetaci či pařezy na malé kousky. Vzniklá štěpka je následně zapravena do půdy. Dochází tak nejen k úplnému odstranění porostu, ale i k jednorázové likvidaci většiny živočichů, kteří na daném místě žijí. Při samotném “bleskovém” zásahu prakticky nemají možnost uniknout. Navíc zaniká celé stanoviště, na které byli původně vázáni.

Zároveň dochází k navýšení obsahu živin (zejména dusíku a fosforu) v půdě, což negativně ovlivňuje rostliny. Převládne pár konkurenčně silných, na živiny náročných druhů, hrozí šíření nepůvodních nebo jinak problematických druhů rostlin. Nahromaděné živiny navíc urychlují růst dřevin pod elektrovody, což znamená nutnost častější údržby a tedy zvýšení nákladů. Tento postup není ani v souladu s platnou legislativou.

Dosavadní průzkumy na plochách pod vysokým napětím jasně ukazují, že dochází k poškozování stanovišť (biotopů) a přímému usmrcování zvláště chráněných druhů živočichů a rostlin.

Zásadně nedoporučujeme pod elektrovody vysazování nepůvodních invazních rostlin, (např. pámelníku bílého, který pochází ze Severní Ameriky), ale ani některých původních, silně rozpínavých druhů, jako je například svída krvavá. Takové výsadby jsou v rozporu s praktickou ochranou přírody, neboť snižují druhovou bohatost, a současně vedou k obrovskému navýšení finančních prostředků na údržbu.

Pokud chceme udržet či navýšit přírodní rozmanitost i co nejvíce ušetřit finance, musíme postupovat úplně jinak. Z hlediska ochrany přírody patří mezi cenné a druhově nejbohatší plochy pod elektrovody hlavně ty, které jsou na živiny chudé. Patří mezi ně zejména písčiny, vřesoviště, kamenité a skalnaté úseky. Na takových místech je třeba nejen vyřezávat, ale také odstraňovat náletové dřeviny tak, aby nedocházelo k nadměrnému obohacení půdy (například v důsledku tlení). To znamená je buď přemístit do okrajových částí okolních lesních porostů, nebo odvézt v podobě štěpky k energetickému využití.

Jak ukazují příklady vhodné praxe údržby ploch pod elektrovody u nás i v zahraničí, je možné na takových místech i v řídké křovinaté pařezině využívat extenzivní pastvu, či strhávat půdní povrch těžkou mechanizací na písčinách. Tento přístup je již několik let aplikován například na tzv. Východočeské Sahaře, kde dochází i k obnově mokřadů. Popsanými způsoby lze pak alespoň lokálně snížit náklady na údržbu ploch pod elektrovody a současně násobit benefity pro zachování a rozvoj druhového bohatství naší země.

V okolních zemích, zejména pak v Německu nebo Rakousku, je údržba ploch pod elektrovody běžnou součástí státní politiky ochrany přírody. Státní ochrana přírody v ČR vynakládá nemalé úsilí na to, aby v přírodních rezervacích vytvořila a udržela podobné přírodní prostředí, jaké donedávna dokázali nechtěně vytvořit a udržet energetici. Bylo by škoda tento hodnotný potenciál nevyužít.

Zasaďte se prosím o to, abychom tento potenciál přírodně cenných ploch pod elektrovody nepromarnili a využili ku prospěchu ochrany přírody a k úsporám finančních prostředků.

Podepsány odborné společnosti sdružující více než 6 000 odborníků a zájemců o nejrůznější složky naší přírody:

Prof. David Storch, Ph.D., Česká společnost pro ekologii

RNDr. David Král, Ph.D., Česká společnost entomologická

Ing. Alois Pavličko, Ph.D., Společnost pro ochranu motýlů

Mgr. Zdeněk Vermouzek, Česká společnost ornitologická

prof. RNDr. Karel Prach, CSc., Česká botanická společnost

RNDr. Milan Řezáč, Ph.D., Česká společnost arachnologická

RNDr. Ivan Rehák, CSc., Česká herpetologická společnost


reklama

 
Vědecké společnosti

Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (9)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

SV

Slavomil Vinkler

12.5.2023 07:05
Mohu potvrdit pozorováním z dřívějška. Po vybudování vedení VN mezi Soběšicemi a Útěchovem se vyrojilo veliké množství jasoňů dymnivkových. Jenomže po letech už zmizeli. Ono nejde jen o vytvoření nového biotopu, ale i jeho správnou údržbu a to pod vedením není ono.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

12.5.2023 07:43 Reaguje na Slavomil Vinkler
1*
Bývaly tam plantáže stromků na Vánoce, v příhodných místech. I nějaké normy, předpisy, na výšku stromů i v okolí.
Odpovědět
VM

Vladimir Mertan

12.5.2023 09:14 Reaguje na Slavomil Vinkler
POvažský Inovec, el vedenie ku chate bolo preložené pod zem. Biotop jasona chochlačkového (dymnivkového) prakticky zanikol.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

12.5.2023 16:01 Reaguje na Vladimir Mertan
Bohužel, ani ty dráty nejsou samospasitelné. Původní takový biotop vytvářela megafauna, svými tahovými cestami. Pak je nahrazoval člověk pařezením a pastvou v lese. Ale ty plochy se střídaly, vymydlili, zarostlo. Vymydlili jinde a to s vedením nejde.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

12.5.2023 12:59
Vysvětlující stanovisko k potřebě "bezzásahovosti do přírody" pro různé Honzy, Petry, Slovany, Majky a další ortodoxní věřící v "Přírodu" jako boha .
Odpovědět
AI

Animoid II

13.5.2023 17:25
Ty pozemky někomu patří,
distribuční společnosti sice znemožňují jejich využití, mastí si kapsy a neplatí za znehodnoceníé a blokování pozemků a ochranných zón okolo.
Není tedy nic jednoduššího, než je vyvlastnit zaplatit za ně 4 násobek odhadní ceny (jako Tomanům) a pak tam zřídit stanoviště opylovačů nebo koridory. A je hotovo.
Odpovědět
AI

Animoid II

13.5.2023 17:26
Músto mudrování by stačilo narovnat vlastnická práva k uvedeným pozemkům a je po problému.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

14.5.2023 17:02
Údržba ploch pod elektrovody by se měla stát běžnou součástí státní politiky ochrany přírody podobně jako je tomu např. v Německu nebo Rakousku! Doufám, že k uspořádání kulatého stolu za účasti zástupců státní ochrany přírody, energetických společností a dalších relevantních subjektů dojde co nejdříve. Také doufám, že tato jednání povedou k rychlé domluvě, aby údržba pod elektrovody začala probíhat směrem k obnově bezlesých stanovišť a podpoře druhů na ně vázaných tak, aby byl využit jejich potenciál k zachování biologické rozmanitosti.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

16.5.2023 13:48 Reaguje na Majka Kletečková

No elektrovody by neměly být bezlesá stanoviště. Má to být nízká řídká lesostep, kde se budou plochy střídavě obhospodařovat. Tedy po několika letech vždy část zarostlé plochy odtěžit a vyčistit od větví, ty odtěžené pak nechat opět chvíli zarůstat.
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist