https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/cerni-capi-si-oblibili-tresicky-rybnik-na-kralovehradecku
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Černí čápi si oblíbili Třesický rybník na Královéhradecku

26.8.2018 01:19 | PRAHA (Ekolist.cz)
Oblasti, v nichž se čápi černí shromažďují každoročně, jsou u nás vzácné. Nejčastěji se jedná o rybničnaté oblasti jižní a střední Moravy.
Oblasti, v nichž se čápi černí shromažďují každoročně, jsou u nás vzácné. Nejčastěji se jedná o rybničnaté oblasti jižní a střední Moravy.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Lukáš Kadava / Východočeská pobočka České společnosti ornitologické (VČPČSO)
Čáp černý je dálkový migrant. Před odletem do Afriky se zastavuje na místech s vydatnými zdroji potravy, aby doplnil zásoby před dlouhou cestou. V létě se můžeme vzácně setkat i s většími hejny černých čápů na jedné lokalitě. Nejčastěji u rybníků a mokřadů, méně často i v polích. Řada těchto míst je pouze sezónní a závisí na aktuálních potravních podmínkách, aby byly pro čápy přitažlivé. Informovala o tom Východočeská pobočka České společnosti ornitologické.
 

Oblasti, v nichž se čápi shromažďují každoročně, jsou u nás vzácné. Nejčastěji se jedná o rybničnaté oblasti jižní a střední Moravy. Ve východních Čechách je takovou oblastí okolí Třesického rybníka u Chlumce nad Cidlinou na Královéhradecku. „Zejména v průběhu prázdnin, a zvláště pak v srpnu, lze u rybníka, v okolních loukách a polích pozorovat od jednotlivých čápů až po větší hejna. Zdejší výhodou je přítomnost menších nádrží, které sousedí s Třesickým rybníkem a jejichž častá změna výšky vodní hladiny představuje bohaté loviště,“ říká Lukáš Kadava z Východočeské pobočky České společnosti ornitologické. Podle Kadavy v některých letech přesahuje počet čápů černých v jediném hejnu 20 jedinců. „Zdá se, že v posledních několika letech obliba zdejší krajiny u čápů roste. Do roku 2011 byl nejvyšší počet ptáků v hejnu 24. V roce 2017 zde bylo pozorováno 33 a letos v srpnu dokonce 56 čápů,“ dodává Lukáš Kadava. Hejna černých čápů, které přesahují třicítku, jsou přitom podle Kadavy ve východních Čechách vzácná.

Čáp černý.
Čáp černý.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Lukáš Kadava / Východočeská pobočka České společnosti ornitologické (VČPČSO)

Krátce po roce 2000 se v řadě evropských zemí začali čápi kroužkovat pomocí odečitatelných kroužků, a tak lze silnějším dalekohledem snáze sledovat jejich migraci a zjistit původ ptáků. Odkud jsou čápi u Třesického rybníka se podařilo zjistit již u více než dvaceti čápů. Do roku 2017 byli v sedmi případech zjištěni ptáci kroužkovaní na hnízdech v blízkém okolí Třesického rybníka. Dále jeden kroužkovaný čáp pocházel z Pardubicka a dvakrát byli zjištěni mladí čápi, kteří byli kroužkováni na hnízdech mimo Východní Čechy. Mladý čáp černý, který byl odečtený na Třesickém rybníku v létě 2011, byl kroužkován jako mládě na hnízdě na Liberecku. Další tohoroční pták odečtený v roce 2012, byl kroužkován jako mládě na hnízdě na Berounsku v témže roce.

„Letošní srpen byl rovněž na odečty čápů velmi úspěšný. V hejnu 44 čápů se podařilo odečíst 12 kroužků. Čtyři čápi byli okroužkováni na hnízdech na Královéhradecku či Pardubicku. Zbytek tvořili migranti z dalších míst Čech a Moravy, včetně Děčínska, Rakovnicka, Jihlavska či Zlínska,“ říká Petr Kafka z Východočeské pobočky ČSO, který čápy odečetl. „Ukazuje se, že mladí čápi po opuštění hnízda létají všemi směry, třeba i 500 km přímo na sever. Teprve v průběhu srpna pak začínají opravdový tah jihovýchodním až jihozápadním směrem,“ dodává Kafka.

„Před příletem na Třesický rybník bylo patrně totéž hejno pozorováno kolegy na Pardubicku. Na Chlumecku se zdrželo pouze několik dní a v těchto dnech už čápi pravděpodobně započali opravdovou migraci k jihu,“ uzavírá Lukáš Kadava.


reklama

Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.
tisknout poslat
 twitter

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení


Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

reklama




Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist