https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/cesi-a-polaci-spolecne-zkoumaji-prach-a-plyny-na-horicich-haldach
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Češi a Poláci společně zkoumají prach a plyny na hořících haldách

13.12.2017 11:38 | OSTRAVA (ČTK)
Halda Ema je ostravská kuželová halda s vrcholem ve výšce okolo 315 m n. m. A prohořívá.
Halda Ema je ostravská kuželová halda s vrcholem ve výšce okolo 315 m n. m. A prohořívá.
Vědci z Vysoké školy báňské-Technické univerzity Ostrava (VŠB) a Hlavního báňského institutu (GIG) v polských Katovicích zahájili terénní odběry, měření a laboratorní analýzy prachových částic a plynů na termicky aktivních haldách v česko-polském příhraničí. Výsledky projektu mají přispět k lepší ochraně ovzduší na obou stranách hranice. Informovala o tom mluvčí projektu Eva Kijonková.
 

"Na termicky aktivních haldách dochází k významným emisím prachových částic a plynů. Na prachové částice jsou navíc vázány polycyklické aromatické uhlovodíky, v řadě případů karcinogenní. Tyto emise mohou být rizikem pro kvalitu ovzduší, a tedy zdraví lidí v příhraničních regionech, a to nejen v těsné blízkosti těchto odvalů," uvedl projektový manažer z VŠB Václav Dombek.

V Moravskoslezském kraji se nacházejí tři termicky aktivní haldy - Ema, Heřmanice a Hedvika. Na polské straně hranice se výzkum týká wodzisławského okresu Slezského vojvodství s městy Rydułtowy, Radlin a Pszow. Češi společně s Poláky staré haldy poprvé zkoumali před více než čtyřmi lety. Tehdy definovali, že jisté riziko může pro obyvatele znamenat i současná lidská činnost - emise se uvolňují při odtěžování hald nebo sanačních pracích. "Situace je složitá právě u takzvaných hořících odvalů, na které se odborníci nyní soustředí," uvedla Kijonková.

Společný výzkum potrvá do 31. srpna 2019. Výsledky pak budou dostupné pro instituce, občanská sdružení, firmy, samosprávy i státní správu v Česku i Polsku. "Nezanedbatelnou přidanou hodnotou projektu je využití výsledků pro majitele a správce hořících odvalů. Při jakékoliv manipulaci s haldami budou moci snížit emisní rizika," uvedla Kijonková.

Podle Dombka je důležité, že se při projektu sjednotí postupy a metody výzkumníků. "Dosud si každý na své straně hranice zkoumal tak trochu podle svého a nebyli jsme pak jednotní ve výstupech a interpretaci výsledků. To značně komplikovalo propojení dalších aktivit v ochraně ovzduší. Musíme problém popisovat shodnými metodami, abychom mohli navrhovat společná řešení," uvedl Dombek.

Haldy (odvaly) tvoří hlušiny a odpady z bývalých dolů a koksoven. Patří mezi největší ekologické zátěže. Haldy hoří i několik desítek let, jejich okolí to zatěžuje zápachem i prachem.


reklama

Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.
tisknout poslat
 twitter
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení


Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

reklama


Pražská EVVOluce

Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist