Česká vydavatelství zvažují biologicky rozložitelné obaly
"Použití stoprocentně ekologických materiálů zvažujeme, důležitým faktorem je cena a možnosti našich dodavatelů," uvedl ředitel marketingu vydavatelství Economia Jakub Kašpar, které vydává například Hospodářské noviny a týdeník Respekt. "Vždy hledáme co možná nejekologičtější řešení, to zahrnuje i testování obalů vyrobených z bramborového škrobu," sdělila mluvčí Czech News Center (CNC) Adéla Mikešová. Mediální dům CNC má v portfoliu například deníky Blesk, Aha! či Sport. Zájem o biologicky rozložitelné obaly projevily i vydavatel regionálních Deníků Vltava Labe Media či MAFRA, která vydává například Mladou frontu Dnes a Lidové noviny.
Obaly mohou být vyrobeny například z bramborového škrobu. Přechod k tomuto materiálu oznámil v lednu britský deník The Guardian. Je možné ho kompostovat nebo hodit do koše na smíšený odpad. Podle Guardianu neobsahuje žádný geneticky upravený materiál.
"Při výrobě biologicky rozložitelných obalů je nutné posoudit, jestli jsou vyráběny z cíleně pěstované biomasy, jestli jejich dovoz nezatěžuje životní prostředí, jak se separuje a jak se recykluje," řekla ČTK Lenka Wimmerová z ČZU. Bioplasty není možné sbírat při separovaném sběru s plasty, protože komplikují a prodražují systém recyklace plastů, jako jsou například PET lahve.
Výroba biologicky rozložitelných plastů může být dvakrát až pětkrát dražší než konvenčních plastů. "Zpravidla se to uvádí v literatuře, na slušnou ekonomickou studii jsem zatím nikde nenarazila. Větší problém bych viděla v tom, že některé bioplasty se na slunci rozkládají, a porušuje se tak jejich celistvost. Některé také žloutnou, což z pohledu kupujícího není žádoucí," uvedla Wimmerová. The Guardian na dotaz ČTK potvrdil, že nové obaly jsou o něco dražší. "Myslíme ale, že je to hodnotná investice," uvedl deník.
Obaly z bramborového škrobu jsou obecně považovány za nejlépe rozložitelné, ale některé mohou obsahovat složky jako změkčovadla, aditiva a další plasty. Proto se v přírodě rozloží jen částečně.
Systém podle Wimmerové zatím není připraven na příjem většího množství těchto materiálů a na jejich zpracování. "Bylo by třeba legislativně zaštítit tuto oblast, protože dnes je za bioplast vydáván i plast, který nemusí být biologicky rozložitelný a může být vyráběn více než z 50 procent z neobnovitelných zdrojů," řekla Wimmerová.
V minulém roce se začalo zavádět v Česku na několika místech zcela rozložitelné bio nádobí. Učinily tak například pražská zoologická zahrada a pražské vánoční trhy.
reklama