České dráhy začaly testovat v motorových vlacích plně ekologické palivo
8.9.2026 01:11
(ČTK)
Jednotky RegioFox využívají jako palivo hydrogenačně upravený rostlinný olej (HVO).
Zdroj | ČD
"Naším cílem je posilovat elektrickou trakci a snížit lokální emise zplodin ze spalovacích motorů, ale většina našich tratí je stále neelektrizovaná a ještě několik desetiletí na nich budou jezdit vlaky se spalovacími motory. V takovém případě může přispět k ochraně životního prostředí ekologické palivo vyrobené na bázi hydrogenačně upraveného rostlinného oleje," uvedl náměstek generální ředitelky Českých drah pro osobní dopravu Jiří Ješeta.
Testování HVO je rozděleno do několika etap. Během první fáze státní dopravce vybral vhodné palivové směsi, provedl jejich atestaci a analyzoval legislativní rovinu využívání udržitelných paliv s vyšším podílem biosložky. V druhé fázi se testovala směs s různě velkým podílem biosložky v motorových jednotkách PESA řady 847 ve Zkušebním centru VUZ Velim. Při zkouškách se porovnávaly parametry výkonu vlaku, spotřeby paliva a naměřené emise u čisté motorové nafty, směsi motorové nafty a biosložky s podílem 15 nebo 30 procent a při provozu na 100 procent biopaliva.
Loni se pak testovala směs motorové nafty s 20procentním podílem biosložky HVO na třech jednotkách řady 847 RegioFox na tratích Rakovník - Beroun a Beroun - Rudná u Prahy - Praha.
V současnosti celý projekt pokračuje do další, původně neplánované čtvrté fáze v podobě testování biopaliv se 100procentním podílem biosložky, a to na stejných vozidlech a tratích jako při předcházející etapě.
Hydrogenačně upravený rostlinný olej patří mezi biosložky přepracované rafinérskými procesy na hmotu odpovídající svým složením ropné dieselové frakci. U HVO vyrobené z rostlinného oleje určeného k výrobě paliva lze podle drah dosáhnout úspory emisí skleníkových plynů 60 až 65 procent. V případě využití použitých rostlinných olejů či tuků jakožto odpadní hmoty lze dosáhnout úspory emisí dokonce 90 až 95 procent v porovnání s palivem ropného původu.
reklama
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.
Dále čtěte |
Brněnská tramvaj bude jezdit na železnici jako bateriový vůz – tzv. vlakotramvaj
Zlínský kraj vyhlásil zakázku na provoz elektrických a bateriových vlaků
Železničáři musí k chystané rychlodráze doplnit dokumentaci pro PodřipskoOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (24)
SV
Slavomil Vinkler
8.9.2026 07:34Biopaliva-devastace půdy, devastace zadržování vody v půdě.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
8.9.2026 09:08 Reaguje na Slavomil VinklerJe potřeba jezdit na biopaliva druhé generace, která se vyrábí z odpadu, nikoliv z energetických plodin. To je podstatný rozdíl.
Odpovědět
JP
Jaroslav Pokorný
10.9.2026 15:15 Reaguje na Pavel HanzlJen jestli toho odpadu bude dostatek. Takový odpad je také možné spálit přímo a vyrábět teplo a elektřinu.
Odpovědět
va
vaber
8.9.2026 09:17Žádné plně ekologické palivo neexistuje. Atmosféře je úplně jedno jaký CO2v ní přibývá a z čeho byl vytvořen.
Dávají snad ČD nějaké záruky ,že ten CO2 který vypustily bude zase rozložen na uhlík a kyslík?
Odpovědět
Dávají snad ČD nějaké záruky ,že ten CO2 který vypustily bude zase rozložen na uhlík a kyslík?
PH
Pavel Hanzl
8.9.2026 09:46 Reaguje na vaberPřipadá mi až patologické, že někdo ani po těch letech není schopen pochopit rozdíl mezi ulíkem oběhovým a fosilním.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
8.9.2026 09:50 Reaguje na vaberTa záruka spočívá v tom, že ten uhlík byl vytvořen odchycením z atmosféry už před výrobou biopaliva.
Odpovědět
va
vaber
9.9.2026 08:14 Reaguje na Pavel HanzlTo platí pro každé fosilní palivo na bázi uhlíku.Tak dobře Hanzl,když si myslíš ,že pálením biomasy přestane CO2 v atmosféře přibývat, nebo se dokonce snižovat ,tak si to mysli. Máš to rozdělené na uhlík dobrý a uhlík zlý a jsi spokojený .
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
9.9.2026 12:08 Reaguje na vaberZkuste si představit limitní případ, že by se lidstvo obešlo bez fosilních paliv (žádná by se netěžila). Proč by pak měl uhlík v atmosféře přibývat? Byla by to stejná situace jako před 200 lety - tehdy uhlík nepřibýval.
Odpovědět
JP
Jaroslav Pokorný
10.9.2026 15:18 Reaguje na Jiří SvobodaAno, představit si to dovedu. A dovedu si také představit život lidí před těmi 200 lety, o kterém máme spoustu historických zpráv.
Náš současný pohodlný a bohatý život je dán dostatkem levné energie. Bude-li energie drahá, kvalita našeho života poklesne.
Odpovědět
Náš současný pohodlný a bohatý život je dán dostatkem levné energie. Bude-li energie drahá, kvalita našeho života poklesne.
PH
Pavel Hanzl
10.9.2026 11:29 Reaguje na vaberTak znovu. Na Zemi funguje tzv. uhlíkový koloběh, který je srovnaný na nulový součet a tím CO2 nepřibývá.
Pokud do něho začnete dodávat rychlostí nárazu asteroidu (v geologickém vnímání času) fosilní uhlík, který se ukládal pod zem a z koloběhu vypadl před stamilióny let, tak se to celé totálně podělá. Ani tohle ne?
Odpovědět
Pokud do něho začnete dodávat rychlostí nárazu asteroidu (v geologickém vnímání času) fosilní uhlík, který se ukládal pod zem a z koloběhu vypadl před stamilióny let, tak se to celé totálně podělá. Ani tohle ne?
JP
Jaroslav Pokorný
10.9.2026 15:21 Reaguje na Pavel HanzlPřed 200 lety nikdo obsah uhlíku neměřil. Lidé, v potřebě energie, spálili pralesy - ukázku máme ve Středomoří, uhlík do ovzduší dodávaly i sopky. Jenže tehdy to nikdo neřešil. Občas byl v zimě mráz a kdeco pomrzlo, v létě zase sucho a kdeco uschlo. Ale tehdy to bylo jednoduché - Pán Bůh trestal hříšné lidi.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
11.9.2026 10:12 Reaguje na Jaroslav PokornýTo je dost jako babišovo makake, co chtěl básník říci? Že když se uhlík neměřil, tak klimatické změny nebyly, ale Pán Bůh trestal hříšníky?
Odpovědět
LB
Lukas B.
8.9.2026 14:08a přitom by stačilo vybrakovat z Lužné všechny funkční parní mašinky a fedrovat do nich dřevěné uhlí z kůrovcového dříví (nezaměstnané a osoby ve výkonu trestu bychom nahnali do lesa k milířům) a mazat klasickou kolomazí (získanou suchou destilací smolného dříví). no řekněte, neplesala by planeta, kdybychom vyrazili z Vysočan do Frýdlantu ve vlaku taženém třeba Albatrosem?
Odpovědět
Pe
Petr
8.9.2026 21:45 Reaguje na Lukas B.Neplesala. Dřevěné uhlí má mnohem menší objemovou hmotnost než kamenné, takže by topič musel přikládat prakticky nepřetržitě, a možná by to ani nestačilo. Spálilo by se ho obrovská kvanta, a dřeva na jeho výrobu kvanta ještě třikrát větší.
Odpovědět
Pe
Petr
8.9.2026 22:09 Reaguje na PetrA jak se dívám na výrobu dřevěného uhlí ze smrkového dřeva, tak ne třikrát, ale pětkrát víc je ho potřeba. Z 10 kg smrkového dřeva se vyrobí pouhá dvě kila dřevěného uhlí. No a dřevěné uhlí má objem zhruba 2,5krát větší, než uhlí černé. Proto se nikdy na topení v lokomotivách nepoužívalo.
Odpovědět
Pe
Petr
8.9.2026 22:22 Reaguje na PetrTuna černého uhlí bude mít něco přes 1 m3. Na stejné množství dřevěného uhlí je potřeba asi 10 m3 kůrovcového dřeva.
Odpovědět
LB
Lukas B.
9.9.2026 07:36 Reaguje na Petrjistě jste poznal vtip.
dřevěné uhlí je samozřejmě do (moderních) parních strojů (lokomotivních i lodních) zcela nevhodné. to už je lepší pod parním kotlem topit rovnou dřívím (některé kotle na to byly od počátku dyzajnované, třeba ty pro lesní železnice nebo pro říční plavbu - koukněte zase někdy na skvělý stařičký film Africká královna, jak tam pěkně Huprey fedruje polínka do kotlíku v malé říční kocábce).
ze stejného soudku - pojďme Slovenskou strelu přebudovat, nechme tam ten obludný mnohalitrový benzínový mnohaválec, a do prostoru pro cestující dejme generátor dřevoplynu.
Odpovědět
dřevěné uhlí je samozřejmě do (moderních) parních strojů (lokomotivních i lodních) zcela nevhodné. to už je lepší pod parním kotlem topit rovnou dřívím (některé kotle na to byly od počátku dyzajnované, třeba ty pro lesní železnice nebo pro říční plavbu - koukněte zase někdy na skvělý stařičký film Africká královna, jak tam pěkně Huprey fedruje polínka do kotlíku v malé říční kocábce).
ze stejného soudku - pojďme Slovenskou strelu přebudovat, nechme tam ten obludný mnohalitrový benzínový mnohaválec, a do prostoru pro cestující dejme generátor dřevoplynu.
PH
Pavel Hanzl
10.9.2026 11:32 Reaguje na Lukas B.A co kdyby se tam dalo pěkné stádečko fve panelů a silná baterie, což by nahradilo celé to uhelné šílenství, zrušené už před stoletím? Energie by to dalo daleko více.
Odpovědět
JP
Jaroslav Pokorný
10.9.2026 15:25 Reaguje na Pavel HanzlTo má logiku. V našich podmínkách rostliny využijí cca 2% sluneční energie pro produkci biomasy, kdežto sluneční panely už využívají nějakých 20%. Takže 1 ha panelů dá mnohem více energie než pšeničné pole.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
10.9.2026 16:13 Reaguje na Jaroslav PokornýVe skutečnost je ten rozdíl daleko větší, sklizeň jednou do roka může vyrobit asi 0,1% energie, které dá stejně velké pole fv panelů.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
9.9.2026 18:20Jít cestou pár odlišných kusů lokomotivního parku prodražuje údržbu a taky
náklady na odlišnou čerpací stanici jiného paliva nejsou levné. Před léty
tu byl pokus s lokomotivou na stlačený zemní plyn a zůstalo u pokusu.
Náklady na plnící stanici, speciální údržbu a revize plynových zařízení
z ní udělalo otloukánka, kterého nikdo ve svém depu nechtěl. Efektivní
jsou velké série s náhradními díly pouze na danou sérii a nikoliv mít
sklady plné ND na několik typů po pár kusech.
Odpovědět
náklady na odlišnou čerpací stanici jiného paliva nejsou levné. Před léty
tu byl pokus s lokomotivou na stlačený zemní plyn a zůstalo u pokusu.
Náklady na plnící stanici, speciální údržbu a revize plynových zařízení
z ní udělalo otloukánka, kterého nikdo ve svém depu nechtěl. Efektivní
jsou velké série s náhradními díly pouze na danou sérii a nikoliv mít
sklady plné ND na několik typů po pár kusech.
JP
Jaroslav Pokorný
10.9.2026 15:30 Reaguje na Břetislav MachačekZa socialismu se řešila otázka, zda, a jak, nahradit naftové autobusy ve městech jiným, na zemní plyn. U nás se do toho pustil nějaký výzkumný tým a řešil a řešil, a řešil .......
V zaostalém Rumunsku dali na střechu autobusu dvě velké láhve a jezdili. Sám jsem to tam viděl. Autobusy na plyn (dosud) nemáme, plyn je fujky, fujky, stále jsou naftové, ale už se vyrábějí i bateriové. Rád bych viděl tu uhlíkovou stopu obou typů - od získávání surovin až po konečnou likvidaci.
Odpovědět
V zaostalém Rumunsku dali na střechu autobusu dvě velké láhve a jezdili. Sám jsem to tam viděl. Autobusy na plyn (dosud) nemáme, plyn je fujky, fujky, stále jsou naftové, ale už se vyrábějí i bateriové. Rád bych viděl tu uhlíkovou stopu obou typů - od získávání surovin až po konečnou likvidaci.
PH
Pavel Hanzl
10.9.2026 16:14 Reaguje na Jaroslav PokornýNa cng jezdí přece hafo aut i autobusů.
Odpovědět
RČ
Radek Čuda
10.9.2026 16:30 Reaguje na Jaroslav PokornýDěje se to málokdy, ale tentokrát má Hanzl na 100 % pravdu. Autobusy na zemák jezdí úplně běžně, názory na to jsou sice různé ... třeba ve Středních Čechách jich na příměstě jezdí docela dost, pražský DP je nechce ani vidět, ale jinak je to zcela běžný typ pohonu.
Za socíku to bylo dost jedno, bo Sověti ropy dodávali dost a dost, byla levná a nebylo až tak potřeba blbnout s vývojem hybridního pohonu.
Uhlíková stopa je jedna věc, a lokální emise druhá ... to první je vždy otázka zvolené metodiky výpočtu a porovnání, to druhé je ale prostě fakt. Jak to má e-pohon, tak to v místě nesmrdí ... což zejména ve městech je obrovské plus.
Odpovědět
Za socíku to bylo dost jedno, bo Sověti ropy dodávali dost a dost, byla levná a nebylo až tak potřeba blbnout s vývojem hybridního pohonu.
Uhlíková stopa je jedna věc, a lokální emise druhá ... to první je vždy otázka zvolené metodiky výpočtu a porovnání, to druhé je ale prostě fakt. Jak to má e-pohon, tak to v místě nesmrdí ... což zejména ve městech je obrovské plus.
