Česko posílá do globálního úložiště na Špicberkách 150 vzorků semen
Semena i po zaslání zůstanou majetkem ČR. Rozdíl uložení v genových bankách v ČR a v té na Špicberkách je v tom, že semena z českých genových bank lze dále používat pro vědu či výzkum a lze z nich například šlechtit nové, odolnější, odrůdy. "Na těch Špicberkách je vyložené jenom bezpečnostní duplikace, na kterou se nesahá. Je to takzvaná černá skřínka, kdy pouze v případě, že my bychom o ně požádali, tak je dostaneme zpátky," dodala Papoušková.
Globální úložiště se podle Papouškové otevírá pro nové zásilky třikrát do roka. Posílané vzorky pak nemohou být starší pěti let. "Po sklizni se semena vysuší, musí být v dobrém zdravotním stavu, a po vysušení se uloží do takové provizorní komory, kde se uchovávají do doby, než je odešleme" řekla Papoušková.
S norskou vládou má Česko dohodu na uložení po dobu deseti let, dá se ale prodloužit o dalších deset, pokud mají semena stále dobrou klíčivost. Sleduje se na stejných vzorcích, které nechali pracovníci uložené v Česku.
Do globálního úložiště, což je starý uhelný důl zapuštěný v zemi, s teplotou nastavenou na minus 18 stupňů Celsia, by měla česká zásilka dorazit letecky v pátek. Krabice s českými semeny bude následně uložena na polici v úložišti. "Je tam totálně apolitická situace, takže tam vidíte ruskou krabici a nad ní vidíte ukrajinskou krabici, a stejně tak vidíte Sýrii a Izrael," podotkla Dagmar Janovská, vedoucí týmu genové banky a předsedkyně sítě evropských genových bank.
V genové bance v pražské Ruzyni se aktuálně nachází přes 43 000 položek, od různých odrůd pšenic, po rajčata, tykve nebo třeba jetel. Česko spravuje v rámci Národního programu genetických zdrojů rostlin téměř 58 000 vzorků. V roce 1951, kdy vzniklo první oddělení pro genetické zdroje, to bylo 6000.
Zákon umožňující ukládání genetických zdrojů rostlin platí od roku 2003. "Je kvůli tomu, abychom v budoucnosti nezjistili, že najednou nemáme co jíst. Je to vlastně taková záloha, abychom měli vždy nějaké zdroje k tomu, abychom mohli vyšlechtit vlastní české odrůdy," uzavřela Janovská.
reklama



Olomoučtí vědci odhalili dálkové ovládání genů v ječmeni, pomůže to šlechtění
Růst rostlin ovlivňují těkavé látky, které produkují bakterie, zjistili vědci
Liberecká botanická zahrada dokončila rekonstrukci prvních tří skleníků