Československá skupina Wildlife Guards pomohla rozkrýt překupnickou síť s vejci ohrožených mořských želv
Zásah proběhl u souostroví Derawan ve východním Kalimantanu. Předcházelo mu dlouhé plánovaní. „Část našeho týmu jsme vysadili na ostrovech, kde jsme předpokládali, že by mohlo dojít k nájezdu pytláků, kteří vykrádají želví snůšky,“ popisuje Tomáš Ouhel, člen Wildlife Guards, ale také koordinátor in situ projektů Zoo Liberec a předseda EAZA kampaně Silent forest.
Dva členové týmu museli s omezeným množstvím vody a jídla vydržet týden na opuštěném ostrově. Mapovali přitom aktivity rybářů tak, aby nikdo nepojal podezření. Na základě jejich práce a po náročných přípravách se podařilo vytipovat pytláckou loď. Ve spolupráci s indonéskou armádou se pak podařilo loď chytit.
Ukázalo se, že pytláci mají skvělé technické vybavení, technické pomůcky, fotopasti, noční vidění, satelitní telefon, stopovací zařízení. „Při zásahu došlo k zatčení překupníků. Je velice pravděpodobné, že prostřednictvím dalšího vyšetřování došlo k rozrytí mnohem širší sítě pašeráků,“ myslí si Ouhel. A počítá s tím, že on i jeho kolegové budou v oblasti dál pracovat na odhalování pytláků.
Podle jeho zkušeností se vejce želv se v oblasti kradou na celkem na pěti ostrovech. Ostrovy Mataha a Bilang Bilanban jsou perfektně chráněné organizací Konservasi Biotal Laut Berau, kterou vede Berly Daniel a Hana Svobodová. Zadržená pytlácká skupina vybírala vejce na ostrovech Blambangan a Sambit, které ale takovou ochranu nemají.
„Ilegální obchod s želvími vejci mohl mít obrat minimálně pět milionů korun za rok,“ odhaduje Tomáš Ouhle. Jedná se o stovky tisíc vajec ohrožených želv ročně, které zmizí z volné přírody.
Jendo hnízdo mořských želv obsahuje 80 až 100 vajec, přičemž výkupní cena na černém trhu představuje 8 až 15 Kč. Konzument dostává finální zboží přibližně za 25 až 40 Kč. Nejčastěji si vejce kupují etničtí Číňané na Borneu, nebo se formou exportu dostávají do Singapuru, Číny, nebo Malajsie. V sezóně je odhadem upytlačeno přes 1000 vajec denně na souostroví Derawan. „To může téměř celou novou generaci želv zdevastovat,“ míní Ouhel.
„Smyslem naší dlouhodobé akce nebylo chytat malé pytláky, ale překupníky. A rozložit organizovanou skupinu,“ říká Tomáš Ouhel. Podobný zásah se skupině Wildlife Guards podařil v roce 2016, kdy také vznikla myšlenka Wildlife Guards a záměr působit v oblasti Wildlife Crime Investigation, neboli vyšetřování a rozkrývání organizovaného zločinu na přírodním bohatství. Ve skupině se angažuje Tomáš Ouhel, dokumentarista Michal Gálik), terénní pracovník Zoo Liberec Pavel Zoubek a produkční Martin Panulin.
reklama