Český patent může změnit budoucnost vodíkové dopravy. Díky potřebě menšího množství platiny

Díky českému patentu profesora Vladimíra Matolína z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy v Praze, se podařil průlom ve vývoji katalyzátorů pro vodíkové palivové články. Brzy bude při výrobě katalyzátorů stačit až desetkrát menší množství drahé platiny než doposud.

Zdroj | Česká vodíková technologická platforma

Palivový článek ve vodíkových automobilech vyrábí z vodíku elektřinu, která vozidlo pohání. Pro jejich výrobu je zásadním kovem platina. Té se ročně na celém světě vytěží okolo pouhých 180 tun, nicméně 90 procent z této produkce pochází ze tří států – Jihoafrické republiky, Ruska a Zimbabwe. V současnosti se na jeden palivový článek pro vodíkový automobil spotřebuje zhruba 20 až 30 gramů platiny, uvádí tisková zpráva.

"Platina je zatím naprosto nepostradatelným kovem pro palivové články," uvedl Matolín. Jeho vědecký tým před několika lety navrhl, sestrojil a patentoval součástku pro palivové články, která potřebuje na elektrodách mnohem méně platiny. V realitě bude snížení v závislosti na podmínkách zhruba pětinásobné, záviset bude na dalším vývoji.

"Kritickým problémem u každé inovace je komercializace. Jedna věc je něco vyrobit v laboratoři, druhá je být schopen vyrábět a to tak, aby vysoké výrobní náklady nepřevýšily úsporu danou snížením obsahu platiny. Oříškem také bývá schopnost vyrábět inovativní produkt v požadovaném velkém množství," řekl Matolín.

Univerzita Karlova, která je majitelem patentu, uzavřela nedávno smlouvu s německou firmou o výrobě prototypu, která ověří možnosti průběžné výroby. Nejmenovaný německý partner by měl následně výrobní zařízení prodávat zájemcům o výrobu katalyzátorů nutných pro palivové články.

V souvislosti s cílem Evropské unie o dekarbonizaci dopravy a přechodu na ekologičtější možnosti se očekává odklon od současných vozidel, které vytváří větší množství emisí. V těžké nákladní dopravě mohou podle platformy hrát větší roli právě vozidla s palivovými články na vodík. Jejich nespornou výhodou je dojezd na delší vzdálenosti nebo fungování při nízkých teplotách, kdy dochází k výrazně menším ztrátám dojezdu v porovnání s bateriovými elektromobily, míní.

"Řada studií predikuje, že cena vodíkových dálkových nákladních vozidel bude k roku 2030 dost možná i levnější než u bateriových protějšků," uvedl analytik HYTEP Jan Sochor.

EU označuje jako jeden z klíčů k dosažení cílů v oblasti klimatu dekarbonizaci dopravy. Za tímto účelem musí odvětví dopravy projít transformací, která si vyžádá devadesátiprocentní snížení emisí skleníkových plynů v srovnání s rokem 1990.