https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/cesti-experti-budou-v-novem-centru-zkoumat-molekularni-zivot-rostlin.pomuze-rozvoji-udrzitelneho-zemedelstvi
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Čeští experti budou v novém centru zkoumat molekulární život rostlin. Pomůže rozvoji udržitelného zemědělství

26.12.2022 00:50 | PRAHA (ČTK)
Foto | archiv Biologického centra AV ČR / AV ČR
Molekulární život rostlin budou vědci studovat ve výzkumném centru, které počátkem příštího roku vznikne v Českých Budějovicích. Dvě nové skupiny v Biologickém centru Akademie věd ČR (BC AV) mají také rozvíjet moderní metody výzkumu buněk, sdělila Daniela Procházková.
 

"Pokud chceme při úbytku a snižující se kvalitě orné půdy a při stále nepříznivějších environmentálních podmínkách zvýšit výnos plodin, neobejdeme se bez znalosti základních molekulárních mechanismů adaptace rostlin na měnící se prostředí," uvedla předsedkyně AV ČR Eva Zažímalová k založení centra. Zažímalová, která se profesně věnuje experimentální botanice, dodala, že poznatky o molekulárním životě rostlin jsou nezbytné i pro rozvoj udržitelného zemědělství.

Vznik centra podle akademie podpořil evropský grant z výzvy ERA Chair zhruba 63 miliony korun. Projekt potrvá pět let. Díky grantové podpoře projektu vznikne na Ústavu molekulární biologie rostlin při Biologickém centru dvojice skupin. Peníze z grantu podpoří i programy a zahraniční stáže vědců a studentů, kde si budou vyměňovat poznatky a zkušenosti.

Projekt má umožnit například zlepšení podmínek pro pěstování rostlin v kontrolovatelných podmínkách a metodu takzvané konfokální mikroskopie, která vědcům umožňuje sledovat děje v buňkách rostlin. "Zároveň bude založena šestičlenná mezinárodní rada předních odborníků z oboru, kteří posílí excelentní výzkum rostlin na Biologickém centru. Jejím předsedou bude profesor Jiří Friml," uvedla Procházková.

Rostlinný biolog Jiří Friml patří k nejvíce citovaným českým vědcům. V minulosti vedl výzkumnou skupinu studující rostlinnou molekulární biologii na univerzitě v německém Tübingenu, jako profesor působil i na univerzitě v belgickém Gentu. Nyní pracuje v Ústavu vědy a techniky v rakouském Klosterneuburgu. S Biologickým centrem Friml spolupracuje od roku 2019, zasedá v tamní mezinárodní radě.

Grantová výzva ERA Chair je součástí prestižního evropského programu Horizon Europe pro financování výzkumu a inovací. Letos získaly tento grant čtyři české instituce - kromě Biologického centra AV je to Filozofický ústav AV, Masarykova univerzita v Brně a Univerzita Palackého v Olomouci.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (10)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Jaroslav Řezáč

26.12.2022 07:46
místo toho, aby jsme přetvářeli a porozuměli přírodě tak měníme její skelet? mentální průjmy v rámci pokroku se zastaví kdy? kdy konečně začneme přírodě naslouchat, stejně jako to dělali naši předci?
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

26.12.2022 09:30 Reaguje na Jaroslav Řezáč
Naši předci většinou nenaslouchali, ale kořistili. Od vybití mamutů, přes vykácené lesy v 17-18 století.... Pokud chceme naslouchat musíme rozumět. Něco bylo užitečné, jako údržba stepí pastvou a vypalováním, ale to byla taky exploatace.
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

26.12.2022 12:38 Reaguje na Slavomil Vinkler
to je tak, když používáte více rozum než moudrost.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

26.12.2022 12:21 Reaguje na Jaroslav Řezáč
Nikdo žádný skelet nikde neměí. Lidé jsou už v poznání přírody velmi daleko a poznání, jak to celé funguje je na dost vysoké úrovni. Fungování lidské společnosti taky, problém je ale sladit tyhle zájmy, které většinou jdou přímo proti sobě.
O to se snaží ten nenáviděný grýndýl.
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

26.12.2022 12:37 Reaguje na Pavel Hanzl
aby se z té přemíry myšlení Homo sapiens nezbláznilo.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

26.12.2022 15:54 Reaguje na Jaroslav Řezáč
Každý Homo není hlupačisko a ropák, dost jich přemýšlí, aniž by se zbláznilo.
Odpovědět
Eco Hunter

Eco Hunter

27.12.2022 07:29 Reaguje na Jaroslav Řezáč
To jste to moc nepochopil. V rámci tohoto výzkumu jde primárně o "porozumění přírodě" a ne o "změnu jejího skeletu".

S tím mentálním průjmem, to se řídíte heslem Podle sebe soudím Tebe?
Odpovědět
sv

sv

27.12.2022 13:46 Reaguje na Jaroslav Řezáč
Ano, zastavme mentální průjmy ... jako třeba ten tvůj.
Odpovědět
sv

sv

27.12.2022 13:45
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

27.12.2022 15:38
Tento výzkum má ohromný nevyužitý potenciál v poznání rostlinné buňky, byť se někomu může zdát, že už není co objevovat. A snad si zde aktivisté dají pokoj a nebudou se lepit na protest proti týrání rostlin:-)
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist