Čeští mikrobiologové zjišťovali, jaké dopady mají léky na kvalitu půdy
O osudu léků v půdě rozhoduje to, jak silně se vážou na půdní částice, případně do jaké míry je mohou rozkládat živé mikroorganismy. Půdní mikrobiologové z Biologického centra AV ČR sledovali v laboratoři vliv šesti různých léčiv (antibiotik, léků proti alergiím, epilepsii, depresi a hypertenzi) a jejich směsi na společenstva mikrobů v sedmi různých zemědělských půdách ČR.
„Zjistili jsme, že obzvláště antibiotika v uvedené směsi negativně působí na rozklad zkoumaných léčiv v půdách,“ říká mikrobioložka Alica Chroňáková.
Také půdní mikroorganizmy byly zasaženy aplikací léčiv a reagovaly různě (útlumem, nebo stimulací jejich růstu či aktivity), přičemž nejčastěji utrpěly půdy horší kvality, jako je písčitá půda a hnědozem.
Kvalitnější půdy vyvinuté na spraších (černozemě a phaeozem) byly díky jiným vlastnostem a většímu množství mikroorganismů vůči léčivům odolnější a lépe se zotavily.
Při analýze složení mikrobiálních společenstev pak badatelé zjistili, že antibiotika a směs všech šesti léčiv nejvíce poškodily půdní bakterie, a naopak v některých případech podpořily růst mikroskopických půdních hub. A právě na ty zaměřili badatelé svou pozornost.
Pilotní výsledky totiž naznačují, že určité půdní houby dokáží rozkládat léčiva v laboratorních podmínkách. Dalším krokem bude ověřit tyto schopnosti v půdě.
Přečtěte si také |
Má hormonální antikoncepce vliv na přírodu?reklama