Čeští vědci pracují na ekologických materiálech, které omezí srážky se zvěří

Na nových ekologických materiálech, které by zamezovaly srážkám se zvěří, pracuje tým českých vědců. Zatímco u dálnic a silnic s velkým provozem doporučují odborníci využívat ploty, pro silnice nižších tříd žádná obecně uznávaná opatření se stejnou účinností nejsou. V řadě zemí střední Evropy se využívají pachové repelenty, nanášejí se ale na montážní pěny, a tím silně znečišťují životní prostředí. Řešením by mohly být materiály vyrobené z biologického odpadu, informovala Technologická agentura.

"Materiály vyrobené z biologického odpadu, jako jsou celulózové kaly, uhlovodíky nebo tanin či biouhel, mají přidanou hodnotu pro životní prostředí. Jsou totiž schopné se kompletně biologicky rozložit v přirozených přírodních podmínkách. Mohly by tak nahradit syntetickou pěnu, zejména polyuretanovou, která se v současnosti běžně používá coby nosič pro pachové repelenty ve formě kuliček," řekla Olga Šolcová, hlavní řešitelka projektu z Ústavu chemických procesů Akademie věd (ÚCHP AV ČR).

Srážky volně žijících živočichů a vozidel představují v mnoha zemích po celém světě problém v bezpečnosti provozu i v ochraně přírody. V současnosti široce používané pachové nosiče představují podle vědců riziko pro životní prostředí nejen z důvodu dlouhé stálosti materiálu, ale i jeho potenciálu tvořit sekundární mikroplasty. Problematické je i složení některých používaných pachových chemických přípravků. Většina z nich obsahuje diisokyanáty, tedy alifatické či aromatické látky, které byly v červnu omezeny mezinárodním nařízením REACH a jejichž použití se bude po letošním 24. srpnu přísně regulovat.

Jednou z možných surovin, která by se dala použít pro přípravu náhrad syntetických pěn jsou taniny neboli třísloviny, které jsou mimo jiné dobře rozpustné ve vodě. Taniny obsahují například rostliny, kůra různých stromů, žaludy, zrna vinné révy, ale i různé druhy tropického ovoce, vlašské ořechy nebo například luštěniny či čaj. "Velkým zdrojem taninů jsou i odpady při výrobě vína, zvláště červeného, jsou i v odpadním chmelu po chmelování piva,“ řekl Lenka Wimmerová z České zemědělské univerzity.

Taniny se získávají extrakcí vodou nebo alkoholy, někdy se využívá i tepelný šok při mikrovlnném záření. "Významná možnost využití taninů jako sorbentů spočívá v jejich schopnosti snadno tvořit gely. Může tak být zabudován do tuhých pěn. Ty vznikají například polykondenzací taninového prášku," řekla Martina Dlasková z ÚCHP AV ČR.

Taninové gely je podle vědců možné při přípravě i modifikovat, a získat tak větší sorpční kapacitu, například přidáním biouhlu připraveného z různých odpadních materiálů. Biouhel je produkt, který vzniká karbonizací biomasy s účelem uložení do půdy. Tím by mohla vzniknout vysokokapacitní ekologická a v přírodě rozložitelná náhrada v současnosti využívané syntetické pěny.

---

reklama

---