CHKO Pálava čelí rostoucímu počtu turistů, místy způsobují škody
30.3.2026 19:20 | MIKULOV
(ČTK)
Foto | Dana Tvrda / Wikimedia Commons
"Pálavské stepi či lesy jsou dnes co do prostého součtu druhů stále stejně bohaté, avšak už od pohledu oproti minulosti víc fádní, méně květnaté. Zjednodušeně řečeno: méně konikleců či kosatců, víc trav a keřů," uvedl Kmet. Citlivé druhy tak podle něj ustupují běžným a konkurenčně silným rostlinám.
Pálava je velmi oblíbená u turistů. Celkový roční počet návštěvníků CHKO správa podle Kmeta nezná, ale pokud by zahrnoval i návštěvníky Mikulova či další obcí na Pálavě, pak to bude přes milion lidí. "Přesněji se dokážeme vyjádřit k návštěvnosti rezervací, ve kterých dlouhodobě provozujeme sčítací zařízení. Například přírodní rezervaci Svatý kopeček ročně navštíví zhruba 200 000 osob, přičemž trend je trvale vzestupný a v loňském roce byla návštěvnost této rezervace zcela nevyšší v historii," uvedl Kmet.
V této souvislosti upozorňuje, že vysoká návštěvnost způsobuje škody. Například na prostranství kolem kaple svatého Šebestiána na vrcholu Svatého kopečku za posledních 20 let podle Kmeta zmizela naprostá většina vegetace a turisté se tam nyní již na mnoha místech pohybují po holé skále. Větrná a vodní eroze, kterou podle Kmeta často nastartují nezodpovědní pěší návštěvníci nebo cyklisté vjíždějící do rezervací nelegálně, pak podle Kmeta poškozuje cenné přírodní lokality, mnohdy nevratně.
"Naším úkolem je tedy poškozená místa technicky zabezpečit a nabídnout turistům bezpečný a zároveň nekonfliktní přístup do rezervací. Proto například opravujeme a rozšiřujeme hlavní přístupovou stezku na Svatý kopeček - křížovou cestu," uvedl Kmet.
Do budoucna správa plánuje rozvoj návštěvnické infrastruktury. Přibýt by mohla například nová naučná stezka v národní přírodní rezervaci Tabulová. Správa chce také rozšířit vzdělávací aktivity v nedávno otevřeném Domě přírody Pálavy v Dolních Věstonicích.
reklama
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.
Dále čtěte |
Plzeň nechá 150 poškozených stromů dožít jako útočiště pro rostliny i živočichy
Oheň může pomoci zachovat biodiverzitu suchých trávníků, ukázala studie vědců z Mendelovy univerzity 
Na Nemilance v Olomouci se zabydleli bobři, stavění hrází monitorují odborníciOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (15)
ss
SV
Slavomil Vinkler
30.3.2026 20:04" méně konikleců či kosatců, víc trav a keřů,"
CHKO to sice ví, ale je to chyba, že není pastva, a vypalování. Možná i trochu chybí koza (bezoárová či domácí).
PH
Pavel Hanzl
31.3.2026 07:41 Reaguje na Slavomil VinklerTy kozy Pálavu poničily poměrně vydatně, mají ostrá kopýtka a strhávaly i tak slabou travní pokrývku, to podporovalo erozi.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
31.3.2026 08:32 Reaguje na Pavel HanzlNo tam se páslo tisíce let. Že by koza bezoárová měla jiná kopyta než domácí? Možná jich bylo víc než patřilo.
Nicméně když si to tam pořádně prohlédnete, tak zjistíte, že nejbohatší porosty vzácných kytek jsou tam, kde lezou turisti za zábradlí. Ty kytky potřebují mírný sešlap. Pokud se chodí moc, jsou vyšlapané, pokud málo tráva je zničí. V hustém travním drnu se špeky neudrží.
Odpovědět
Nicméně když si to tam pořádně prohlédnete, tak zjistíte, že nejbohatší porosty vzácných kytek jsou tam, kde lezou turisti za zábradlí. Ty kytky potřebují mírný sešlap. Pokud se chodí moc, jsou vyšlapané, pokud málo tráva je zničí. V hustém travním drnu se špeky neudrží.
PH
Pavel Hanzl
31.3.2026 09:25 Reaguje na Slavomil VinklerŽádné tisíce let, ty kozy bezoárové tam nasadila šlechta v 18 - 19. století, aby měla co střílet. Sešlapávání atd. se samozřejmě řeší, ale srnčí a dančí zvěř je tam doma.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
31.3.2026 09:44 Reaguje na Pavel HanzlVše co píšete je chybně. Kozu bezoárovou tam nasadili až v 50 letech, kdy se začal projevovat nedostaek pastvy.
No nicméně já psal o koze domácí a ta je tam tisíce let. To že je tam srnčí a dančí a zejména mufloní je další chyba, protože mají větší část pastvu a míň okusu keřů. Je třeba mírný sešlap a velký okus keřů.
Odpovědět
No nicméně já psal o koze domácí a ta je tam tisíce let. To že je tam srnčí a dančí a zejména mufloní je další chyba, protože mají větší část pastvu a míň okusu keřů. Je třeba mírný sešlap a velký okus keřů.
JP
Jaroslav Pokorný
31.3.2026 14:34 Reaguje na Slavomil VinklerProblém s kozou bezoárovou spočíval v tom, že tlupy tam žily volně a soustřeďovaly se jen do několika lokalit, třebas na Martince, které totálně rozdupaly. Domáci kozy byly přeháněny a pokud pastva nebyla nadměrná, tak jejich vliv byl kladný.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
31.3.2026 16:01 Reaguje na Jaroslav PokornýA to byl problém je tam plaśit, aby se tam nezdržovaly? Tam, kde nemají divoká zvířata klid, tak se tam nezdržují a stačí mnohdy málo, jako pachové , či zvukové plašiče a nebo pouhé nasměrování
turistické stezky danou oblastí. Když
to jde opačně(uhnout turistické stezky
ze zájmových míst), tak to musí jít taky.
Důvod byl jiný a bylo to "vyštípání"
myslivců z NP stejně, jako se to dělá i
jinde. V NP loví VIP a to tak, že není žádoucí, aby to viděla veřejnost a ti,
co tomu rozumí a mohli to kritizovat.
V některých NP se stačí kouknout, kdo
tam loví a co. Prostě pro lepšolidi je
NP a pro lůzu ten zbytek.
Odpovědět
turistické stezky danou oblastí. Když
to jde opačně(uhnout turistické stezky
ze zájmových míst), tak to musí jít taky.
Důvod byl jiný a bylo to "vyštípání"
myslivců z NP stejně, jako se to dělá i
jinde. V NP loví VIP a to tak, že není žádoucí, aby to viděla veřejnost a ti,
co tomu rozumí a mohli to kritizovat.
V některých NP se stačí kouknout, kdo
tam loví a co. Prostě pro lepšolidi je
NP a pro lůzu ten zbytek.
JP
Jaroslav Pokorný
31.3.2026 23:50 Reaguje na Břetislav MachačekVíte přece, že divoká zvířata se nesmí plašit. A ty kozy se turistů nijak nebály. No a v zimě se uchylovaly do závětří. Na jaře tam byly vrstvy bobků a okolní stráně zcela rozšlapáné. Právě že se držely na skalnatých lokalitách a nešly do lesa.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
1.4.2026 09:07 Reaguje na Jaroslav PokornýNevím. Nedokážu posoudit rozsah přehnojení, rozšlapání a naopak podpory chráněných druhů. Ono to není současné, bobky a vyšlapání vidíte hned, devastace zatravněním a náletem po 10. letech.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
2.4.2026 09:59 Reaguje na Jaroslav PokornýUchylovaly se je někam a tudíž
nedevastovaly Pálavu celoplošně,
jako období NICNEDĚLÁNÍ a náhlé
prozření, že spásání je nutné,
aby nezarostla lesem. Rozdíl je
v tom, že tehdy to kozy bezoárky
dělaly grátis a přinášely ještě
zisk z poplatkových odstřelů a
nyní NP platí soukromníkům za spásání. Takhle vypadá ochrana
přírody založená na sosání
dotací. Co tak mít vlastní kozy a ovce a vytvářet zisk za maso
a sýry? Tak to totiž bylo kdysi,
když ty kozy byly ziskové i bez
dotací. Pokud by to tak nebylo,
tak by se tam nepáslo a nemusely
se z nouze nahradit bezoárkami
v době socíku, kdy se to opravdu
nevyplácelo. Bohaté pastvy bylo
dost a klesl zájem o produkty koz a ovcí. Naopak dnes je o ně
zájem, ale v malém nemá efekt.
Odpovědět
nedevastovaly Pálavu celoplošně,
jako období NICNEDĚLÁNÍ a náhlé
prozření, že spásání je nutné,
aby nezarostla lesem. Rozdíl je
v tom, že tehdy to kozy bezoárky
dělaly grátis a přinášely ještě
zisk z poplatkových odstřelů a
nyní NP platí soukromníkům za spásání. Takhle vypadá ochrana
přírody založená na sosání
dotací. Co tak mít vlastní kozy a ovce a vytvářet zisk za maso
a sýry? Tak to totiž bylo kdysi,
když ty kozy byly ziskové i bez
dotací. Pokud by to tak nebylo,
tak by se tam nepáslo a nemusely
se z nouze nahradit bezoárkami
v době socíku, kdy se to opravdu
nevyplácelo. Bohaté pastvy bylo
dost a klesl zájem o produkty koz a ovcí. Naopak dnes je o ně
zájem, ale v malém nemá efekt.
JP
Jaroslav Pokorný
2.4.2026 13:01 Reaguje na Břetislav MachačekProblémem bylo, že se kozy shromažďovaly na místech botanicky nejhodnotnějších. V lesích by v podstatě neškodily. Neškodily spásáním, ale rozdupáváním trávníků. Žádné poplatkové odstřely tam nebyly, možná někdy nějaký papaláš si mohl nějakého starého kozla odstřelit. Geneticky byly špatné, už byly skříženy s jinými druhy. Původně žily v ve vyhrazené oboře, když ale ploty padly, přesunuly se na nevhodná místa.
Nyní už na Palavě jeden podnikatel kozy a ovce pase (tedy, před několika lety. V současnosti nejsem přesně informován). Ne pro svůj zisk, ale správa CHKO jej platí. V minulosti samozřejmě byly kozy i ovce ziskové, ale v současnosti je jejich chov hrubou ztrátou.
Odpovědět
Nyní už na Palavě jeden podnikatel kozy a ovce pase (tedy, před několika lety. V současnosti nejsem přesně informován). Ne pro svůj zisk, ale správa CHKO jej platí. V minulosti samozřejmě byly kozy i ovce ziskové, ale v současnosti je jejich chov hrubou ztrátou.
Sl
Slovan
31.3.2026 21:31 Reaguje na Slavomil Vinklerhttps://aopk.gov.cz/documents/64902/1251638/e-Vestnik_CHKO_Palava_2013_03.pdf/87a26b88-d038-296b-a6c2-6ae120cd47f5?t=1653046272095
Viz. kapitola “V čem tedy chovaná zvěř škodila unikátní přírodě?”
Odpovědět
Viz. kapitola “V čem tedy chovaná zvěř škodila unikátní přírodě?”
BM
Břetislav Machaček
2.4.2026 10:19 Reaguje na SlovanZnám tajemství! Víte co vyjde levněji? Bude to ta
dočasná ochrana matečných kvetoucích rostlin třeba
co rok prostřídána s jinou lokalitou a se zbytkem
volně dostupným jakýmkoliv spásačům a nebo pracné
spásání lokalit pod dozorem placených majitelů koz
a ovcí? Když nechci na mé "lesozahradě" nechat
slepicím spást a rozhrabat pro mne cennou část,
tak ji oplotím dočasným plůtkem a nebo trvale, ale
zbytek jim ponechám. Mohu se jich ale zbavit zcela
jako bezoárek a pak jejich činnost nahradit něčím
jiným, co mě bude stát peníze a čas a zároveň se
připravím o domácí vejce stejně, jako přišli o zisk
z poplatkových lovů bezoárek. Nyní tak platí za spásání, které měli grátis + příjem za odlovy. Ta
ochrana přírody vyžadující neustále dotace není
nutná, když lze dělat jinak a ziskově, jako kdysi.
Těm pasáčkům koz nikdo nedotoval jejich činnost
a proč teda nyní, když je rvačka i o předražené
kozí sýry? Kdysi byly potravou těch nejchudších
a nyní nejbohatších a ještě běžně nedostupnou.
Odpovědět
dočasná ochrana matečných kvetoucích rostlin třeba
co rok prostřídána s jinou lokalitou a se zbytkem
volně dostupným jakýmkoliv spásačům a nebo pracné
spásání lokalit pod dozorem placených majitelů koz
a ovcí? Když nechci na mé "lesozahradě" nechat
slepicím spást a rozhrabat pro mne cennou část,
tak ji oplotím dočasným plůtkem a nebo trvale, ale
zbytek jim ponechám. Mohu se jich ale zbavit zcela
jako bezoárek a pak jejich činnost nahradit něčím
jiným, co mě bude stát peníze a čas a zároveň se
připravím o domácí vejce stejně, jako přišli o zisk
z poplatkových lovů bezoárek. Nyní tak platí za spásání, které měli grátis + příjem za odlovy. Ta
ochrana přírody vyžadující neustále dotace není
nutná, když lze dělat jinak a ziskově, jako kdysi.
Těm pasáčkům koz nikdo nedotoval jejich činnost
a proč teda nyní, když je rvačka i o předražené
kozí sýry? Kdysi byly potravou těch nejchudších
a nyní nejbohatších a ještě běžně nedostupnou.
JP
Jaroslav Pokorný
2.4.2026 13:35 Reaguje na Břetislav MachačekMyslíte to nepochybně dobře, ale máte v tom jednu chybu. Ti pasáčci si svá stáda hlídali a dávali pozor, aby zvířata nedělala škody. Však i vy máte slepice v oplocence. Divoká zvířata jednají jinak a nějaké škody je nezajímají. A tak dlouhodobě zůstávala na jednom místě. A aby zvířata neškodila, musí být pastva řízená a stáda se nesmějí pohybovat volně. Jistě jste viděl Středomoří. Představte si, že před tisíci lety bylo porostlé pralesy. Tehdejší civilizace je vykácely - potřebovaly dřevo na stavby i jako zdroj energie, místní obyvatelstvo tam na volno vyhánělo stáda koz, narušenou půdu spláchly deště do moře a nyní tam je neúrodná krajina. Jedině Izrael se vědecky, namáhavě a nákladně snaží lesy obnovovat. V jiných zemích si lidé na pustou skalnatou krajinu zvykli. A když se tam nemohou uživit, tak se stěhují jinam.
V Řecku jsem se dozvěděl, že Řeků je asi 17 milionů. Ale že 7 milionů žije jinde, doma se uživit nemohli.
Ano, koza bývávala "kravičkou chudých", ale kdo mohl a společensky povýšil, si pořídil krávu. A chov koz v současnosti? Četl jsem, že potřebujete min. 40 ks, aby chov mohl být rentabilní. A k tomu potřebujete odpovídající louky na seno, pole na řepu, brambory a zrní, k tomu samozřejmě mechanizaci - na pole, dojírny, sýrárny - administrativu, práci od nevidím do nevidím po celý rok. A s celou rodinou. Kdysi se tak žilo - bez té mechanizace, administrativy a různých kontrol - zkuste nyní někoho přesvědčovat, jak bude s kozenkami šťastný.
Dá se to odlehčit - podle mého kamaráda: "Když kozy, tak buď jednu dobrou, nebo dvě pěkné."
Odpovědět
V Řecku jsem se dozvěděl, že Řeků je asi 17 milionů. Ale že 7 milionů žije jinde, doma se uživit nemohli.
Ano, koza bývávala "kravičkou chudých", ale kdo mohl a společensky povýšil, si pořídil krávu. A chov koz v současnosti? Četl jsem, že potřebujete min. 40 ks, aby chov mohl být rentabilní. A k tomu potřebujete odpovídající louky na seno, pole na řepu, brambory a zrní, k tomu samozřejmě mechanizaci - na pole, dojírny, sýrárny - administrativu, práci od nevidím do nevidím po celý rok. A s celou rodinou. Kdysi se tak žilo - bez té mechanizace, administrativy a různých kontrol - zkuste nyní někoho přesvědčovat, jak bude s kozenkami šťastný.
Dá se to odlehčit - podle mého kamaráda: "Když kozy, tak buď jednu dobrou, nebo dvě pěkné."
