Chov ryb, rekreace i ekologické funkce: Vědci navrhnou budoucnost jihočeských rybníků
29.6.2022 01:55 | BRNO
(ČTK)
"Je potřeba přehodnotit, které rybníky budou sloužit k intenzivnímu chovu ryb, které budou mít primární funkci rekreační a které budou plnit například mokřadní funkce a budou u nich žít mnohé živočišné a rostlinné druhy."
Soustava rybníků v povodí Lužnice vznikla převážně na Třeboňsku v 16. století na panství Rožmberků. Tehdejší krajinu plnou močálů dokázali Štěpán Netolický a po něm Jakub Krčín proměnit tak, aby maximálně využili možností, které jim dával terén a řeka Lužnice. Od té doby je Třeboňsko hlavní oblastí s produkcí sladkovodních ryb v Česku. Jak však upozorňuje Schneider, skloubit všechny zájmy v krajině je vždycky obtížné a i nyní bude třeba hledat kompromisy.
"Správné řešení je o hledání správné rovnováhy. Naši rybáři jsou zkušení, erudovaní a mají lásku k řemeslu i krajině. Na druhou stranu i oni se zdokonalují v hledání cest, které jsou akceptovatelné nejen pro ně, ale rovněž pro ostatní uživatele rybníků. A proto se zamýšlí, jakou podobu chtějí vodním plochám dát," uvedl Schneider.
Vědci koncepci vytvoří s využitím ekosystémových služeb. Pod každou z nich si lze představit konkrétní přínos daného ekosystému lidem. Zjednodušeně řečeno může jít o přínos v tom, že daný rybník slouží jako chovný a cílem je maximalizace rybí osádky. Další službou je využití vodní plochy coby mokřadu. Třetí možností pak turistické využití. "Někdy jdou zájmy jednotlivých stran zcela proti sobě. Nelze vždy dosáhnout výsledku, kdy budou spokojeni všichni. Některá ze stran musí občas ustoupit. Je třeba chápat jak vlastníka a stranu nesoucí náklady, tak celospolečenský zájem," řekl Schneider.
Vědci pro každý z vybraných jihočeských rybníků vytvoří model, jak by mohl vypadat a jaká funkce bude mít přednost. Koncepty usnadní rozhodování o další budoucnosti rybníků a budou základem pro další práci s daným územím a usnadní například i kontrolu nad smysluplným využitím dotací. "Nejprve u každého rybníku zhodnotíme jeho současný stav a následně vytvoříme varianty možného rozvoje a obhospodařování. Bude záležet na zainteresovaných skupinách, které z nich dají přednost," řekl Schneider.
Zkušenosti z projektu budou moct využít nejen rybníkáři z jižních Čech, ale také z jižní Moravy, kde se nejen revitalizují rybníky a nádrže, ale na některých místech vznikají zcela nové vodní plochy. "Je potřeba rozvíjet strategické myšlení. V mnoha ohledech to bude vyžadovat změnu přístupu a myšlení. Výsledkem může být lepší péče o krajinu a efektivnější hospodaření," dodal Schneider.
reklama
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.
Dále čtěte |
V pískovně Křenek skončila rekultivace jezera po těžbě, žijí v něm obojživelníci
Hvožďanská louka v CHKO Český les je větší. Remíz ji chrání před splachy hnojiv
Vědec objevil u Mochova vzácnou škeblovku, ve středním Polabí je to první nálezOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (31)
ss
smějící se bestie
29.6.2022 05:42Jak Netolický, tak Krčín i jejich pokračovatelé, stavěli rybníky především jako hospodářské / chov ryb. Na to se v dnešní době zapomíná, když mnohé z rybníků si chce společnost užívat jako rekreační.
To šlo tak ještě před 40 - 50roky, kdy turismus/rekreace nebyly tak rozšířené a ty rybníky, většinou pravidelně čištěné/odbahňovány. Takže v nich bývalo minimálně o 1m/výškový rozdíl, vody ! Takže se nevylučovalo obojí - chov ryb a rekreace.
Odpovědět
To šlo tak ještě před 40 - 50roky, kdy turismus/rekreace nebyly tak rozšířené a ty rybníky, většinou pravidelně čištěné/odbahňovány. Takže v nich bývalo minimálně o 1m/výškový rozdíl, vody ! Takže se nevylučovalo obojí - chov ryb a rekreace.
SV
Slavomil Vinkler
29.6.2022 07:44 Reaguje na smějící se bestieNezapomíná, jen na nich Krčín a pokračovatelé neprovozovali do 60 let velkovýkrmnu "prasat" kaprů. Letnili a zimnili a tedy nehnojili hnojem a kejdou, nedokrmovali zrním a tedy nenasazovali 500, ale jen 50kg kapra /ha. A tak sloužily i ekologicky i k rekreaci
Odpovědět
ZŠ
Zbyněk Šeděnka
29.6.2022 09:15 Reaguje na Slavomil VinklerJenže tehdy majitel rybníka neodváděl státu tak velké peníze jako dneska a navíc se mu do podnikání nemotala celá řada pojašených ekoteroristů, kteří se ohánějí nejrůznějšími zákony na ochranu predátorů ryb. Když měl majitel rybníka nějakou škodnou, tak si na ni počíhal a vyřídil ji. Dneska musí mlčky sledovat, jak mu hejna kormoránů plundrují rybí obsádku s tím, že sice dnes už nejsou chráněni, ale jejich likvidace je podle zákonů dost problematická a neúčinná. K tomu si připočtěte chráněné volavky a vydry. Takže stát to doslova podělal, ale vadný je majitel rybníka.
Odpovědět
Pe
Petr
29.6.2022 10:50 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaNa konci středověku byl chov ryb založený na přirozené rovnováze, jakou dnes znají už jen někteří akvaristé, a kterou si lidé nemohli dovolit jakkoliv narušit. Kolik ryb rybník uživil, tolik v něm bylo. Ne víc. A kromě chovných ryb v rybníku žilo i velké množství jiných ryb a živočichů, navíc všude po krajině bylo plno řek a potoků, opět plných života, takže nějaká "škodná" byl celkem neznámý pojem (natož aby majitel rybníka na něco číhal, to by bylo nepředstavitelné), s hospodařením člověka si v podstatě nekonkurovala. I v tom rybníku bylo potravy dost pro všechno. To až dnes, kdy jediným zdrojem potravy pro tyto živočichy jsou rybníky po okraj nacpané pouze kapry. A tak není divu, že lidé, kteří by rádi v přírodě opět viděli onu zničenou přirozenou rovnováhu a bývalou pestrost života (pro vás ekoteroristé) nechtějí jen nečinně přihlížet cílené deformaci přírody.
Odpovědět
SP
Svatá Prostoto
29.6.2022 14:08 Reaguje na PetrTak ono to souvisí, zcela nutně, s tím, kolik nás tehdy bylo. A jaký byl takový životní standard, pokud se to dá tak vůbec nazvat, běžných lidí.
Že jsou chovné rybníky děs běs je samozřejmě pravda. Je ale otázkou, zda mít naši předci naše možnosti ...
Odpovědět
Že jsou chovné rybníky děs běs je samozřejmě pravda. Je ale otázkou, zda mít naši předci naše možnosti ...
Pe
Petr
29.6.2022 15:02 Reaguje na Svatá ProstotoDnes je nás 16krát víc, tak bychom měli i 16krát víc dbát o náš svět. Ale snad jsme dnes ještě o trochu vyspělejší a rozumnější, než ve středověku. Neho naopak hloupější?
Odpovědět
SP
Svatá Prostoto
30.6.2022 16:13 Reaguje na PetrAť jsme jací jsme, jíst musíme stejně ... a spíš víc, bo tehdy to pro většinu lidí byl docela boj ... o přežití.
Odpovědět
RT
Richard Toman
29.6.2022 16:03 Reaguje na PetrHezký výklad dějin. Otázka je, co je v tvé hlavě konec středověku a cílený chov ryb. Vydra a bobr se běžně lovili, jedli a s rozvojem rybníkářství se zcela cíleně hubili dle nařízení panstva. Takže nějaká ta rovnováha, mír a láska v té době je jen v tvých snech.
Odpovědět
Sl
Slovan
29.6.2022 11:36 Reaguje na Slavomil VinklerSouhlasím. Ta přerybněnost velkého množství rybníků je obrovský problém zejména pro obojživelníky, kteří se tam prostě nemají šanci rozmnožit. Za barákem máme jeden nezarybněný rybníček, nic velkého, ale žab je tam doslova “tři prdele” - a že tam těch predátorů je spousta... volavky, užovky, dokonce i čáp černý a mnozí jiní. Pak se jde člověk podívat na nějaký typický současný chovný rybník a je tam kromě ryb skoro mrtvo. Takže jak tvrdíte, tohle se musí prostě změnit, jinak rybníky nebudou podporovat kromě chovných ryb skoro nic jiného. Pokud se to změní, jsem přesvědčen, že se situace nejenom obojživelníků mnohde radikálně zlepší.
Odpovědět
SP
Svatá Prostoto
29.6.2022 14:05 Reaguje na smějící se bestieTak zejména takový Krčín s jeho pověstí:-) by sprostému lidu tu rekreaci myslím fest vysvětlil:-)))
Odpovědět
ss
VK
V. Kolar
14.7.2022 22:40 Reaguje na smějící se bestieAle je taky potřeba si uvědomit, že rybníky se stavěly na přírodních mokřadech: mrtvých ramenech, podmáčených loukách či bývalých jezerech, a mnoho druhů bylo nucených je začít obývat (popřípadě vyhynout), takže nelze na rybníky koukat pouze jako hospodářské objekty.
Rybníky se v historii snad nikdy neodbahňovaly - nebylo jak. Maximálně se letnily tj. nechaly bez vody, osely se obilím či nechaly zarůst trávou, která se později sklidila a odvozila a tím došlo k "vytažení" živin ze dna a zlepšení kvality vody. To se dnes již bohužel neděje, na tuhle tradici naši tradiční rybáři nějak zapomněli...
Odpovědět
Rybníky se v historii snad nikdy neodbahňovaly - nebylo jak. Maximálně se letnily tj. nechaly bez vody, osely se obilím či nechaly zarůst trávou, která se později sklidila a odvozila a tím došlo k "vytažení" živin ze dna a zlepšení kvality vody. To se dnes již bohužel neděje, na tuhle tradici naši tradiční rybáři nějak zapomněli...
JŘ
Jaroslav Řezáč
29.6.2022 06:58taková ďáblova ruleta....rybníky musí být biologicky zdravé a to všechny...žádné prasení nadměrnými "prasaty" v příkrmu
Odpovědět
JV
Jaroslav Vozáb
29.6.2022 08:19Vše je jen o penězích..., letnění jednou za 10 let je 10% ztráta. Odbahňování zase problém kam dát tz toxické bahno ( jak se tam dostalo?). Bio kapr roste o rok déle a je ho v rybníce na ks 50% na hmotnost 25%.... asi tak. Kachny dostanou "EU" ptačí chřipku a musí se vybít. Mohli by být na každém rybníce a tím krmit ryby (trusem). Ty divoké kupodivu stále žijí s chřipkou ( 30% populace se s nemocí se setkalo). Vše se také odvíjí od ceny práce a chov zvířat není atraktivní a dobře placené místečko.
Odpovědět
ZŠ
Zbyněk Šeděnka
29.6.2022 09:19 Reaguje na Jaroslav VozábOna ta ptačí chřipka není člověku nebezpečná, ale Brusel nařídil a utrum.
Odpovědět
PE
Petr Eliáš
29.6.2022 09:44 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaNení člověku nebezpečná? Kmenů je více, ale např. H5N1 za 2003-2021 má 863 zaznamenaných případů a z toho 456 úmrtí.
Odpovědět
ZŠ
Zbyněk Šeděnka
29.6.2022 10:11 Reaguje na Petr EliášFajn, zeptám se jinak. Přežije ten virus tepelnou úpravu? Jestli by se z těch likvidovaných ptáků nedalo dělat aspoň krmení pro malá domácí zvířata. A co se týče těch úmrtí, bylo to u zdravých jedinců, nebo ta chřipka byla poslední v řadě chorob, kterými ti jedinci trpěli. Ona totiž třeba pro lidi s onkologickým onemocněním může být smrtelná i obyčejná chřipka.
Odpovědět
PE
Petr Eliáš
29.6.2022 10:22 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaTak to už není ,,ptaní se jinak,,. To už je řada dalších otázek.
Zkuste třeba WHO nebo CDC, jistě budou mít podrobnosti o úmrtích. ;)
Odpovědět
Zkuste třeba WHO nebo CDC, jistě budou mít podrobnosti o úmrtích. ;)
ZŠ
Zbyněk Šeděnka
29.6.2022 11:19 Reaguje na Petr EliášS ochotou těchto institucí bych nepočítal. Ale i tak díky za odpověď.
Odpovědět
PE
Petr Eliáš
29.6.2022 09:34 Reaguje na Jaroslav VozábJasně. EU chřipka a proto se jedná o celosvětový problém. Ale proč si nezanadávat na EU, že? :-)
Odpovědět
JV
Jaroslav Vozáb
29.6.2022 13:05 Reaguje na Petr EliášAno,
ptačí chřipka je nový název pro klasický mor drůbeže ... je to především veterinární problém. (https://cs.wikipedia.org/wiki/Ptačí_chřipka). Byla tady i před EU. Potrefená huse se vždy ozve. EHS dobrý nápad... ale nějak nám v EU narostla byrokracie.. Pro jednu mrtvou labuť se likviduje celý chov a vše do kafilerie... Malé chovy mají větší náklady, nejvíce tam narůstají mzdy, ale pohroma pak je menší. Jak já bych rád ty byrokraty z EU za něco pochválil..., ale nějak nevím za co.
Odpovědět
ptačí chřipka je nový název pro klasický mor drůbeže ... je to především veterinární problém. (https://cs.wikipedia.org/wiki/Ptačí_chřipka). Byla tady i před EU. Potrefená huse se vždy ozve. EHS dobrý nápad... ale nějak nám v EU narostla byrokracie.. Pro jednu mrtvou labuť se likviduje celý chov a vše do kafilerie... Malé chovy mají větší náklady, nejvíce tam narůstají mzdy, ale pohroma pak je menší. Jak já bych rád ty byrokraty z EU za něco pochválil..., ale nějak nevím za co.
PE
Petr Eliáš
29.6.2022 13:44 Reaguje na Jaroslav VozábKdybyste se alespoň podíval na SVSCZ, tak byste možná přišel na to, že ve většině případů se nejedná jen o jednu labuť. Třeba v prosinci 21 uhynulo chovateli během svátků 1000 z 6000 bažantů.
https://www.svscr.cz/ptaci-chripka-aktualni-informace/
Už během prvního výskytu ptačí chřipky mohli chovatelé zažádat o náhrady. Od státu a z EU na to bylo vyčleněno nějakých 250 milionů.
Ale ono by asi bylo nejlepší nechat vše na přírodě, nechat nakažená zvířata volně pobíhat po okolí a čekat jak to dopadne. :-)
Odpovědět
https://www.svscr.cz/ptaci-chripka-aktualni-informace/
Už během prvního výskytu ptačí chřipky mohli chovatelé zažádat o náhrady. Od státu a z EU na to bylo vyčleněno nějakých 250 milionů.
Ale ono by asi bylo nejlepší nechat vše na přírodě, nechat nakažená zvířata volně pobíhat po okolí a čekat jak to dopadne. :-)
va
vaber
29.6.2022 08:41modní slovo udržitelnost,
proč nám nyní udržitelnost lesů, polí, rybníků a všeho jiného začíná mizet?
za vším je jedna příčina, ždímáme z přírody víc než nám může dát,
nad tím mohou vědci bádat jak chtějí, vše má své hranice
Odpovědět
proč nám nyní udržitelnost lesů, polí, rybníků a všeho jiného začíná mizet?
za vším je jedna příčina, ždímáme z přírody víc než nám může dát,
nad tím mohou vědci bádat jak chtějí, vše má své hranice
MM
Milan Milan
29.6.2022 09:38Myslím že Jakub Krčín by zřejmě spráskl rukama a nevěřícně zakroutil hlavou. Stovky let rybníky fungují a fungovali, plnili funkce podle momentální potřeby a nebylo potřeba nad ničím vědecky špekulovat. Touha státu i některých obcí vše z vyhláškovat, zaškatulkovat a regulovat je taková moderní metla liberální a demokratické společnosti.
Odpovědět
ss
JŠ
Jan Škrdla
29.6.2022 23:57 Reaguje na Milan MilanJenže za Krčína ty rybníku fungovaly trochu jinak, ale to asi víme.
Odpovědět
JH
JH
30.6.2022 07:13 Reaguje na Milan MilanAby ty rybníky stovky let fungovaly, muselo za tu dobu hodně lidí špekulovat a i vědecky špekulovat.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
29.6.2022 15:02Každá uzavřená vodné plocha prochází několika stupni vývoje. Od vzniku
panenského prostředí přes postupné zanášení, až po přeměnu v mokřad, louku
atd. Otázkou tak je, zda tomu nechat volný průběh a nebo to brzdit a nebo
dokonce vrátit zpět. Když složím ruce v klín, tak sice ušetřím náklady na
údržbu, ale taky mi klesá výtěžnost. Pak si je třeba uvědomit, zda mne to
živí a zda to nezbytně musí být rentabilní. To je ten základní rozdíl mezi
producenty ryb a ochranáři. Producent se chová ekonomicky a ochranář pouze
ekologicky a na ekonomiku nehledí, protože ho živí daně těch producentů.
Je si ale třeba uvědomit rovnováhu mezi příjmy a výdaji, protože bez příjmů
nebude ani na ty výdaje. Zvyšující se náklady producentů je nutí se chovat
stále více ekonomicky a vynechávat letnění, odbahňování a riskují i to přerybnění, aby eliminovali ztráty predací a zhoršováním podmínek chovu.
Někdy to vyjde, jindy se to vymstí, ale nelze to dělat jinak, pokud chtějí
přežít. Věřte mi, že nikdo nehnojí rybník zbytečně a taky nekrmí ryby,
když neberou potravu. Je to věda, kdy krmit a čím, aby byly přírůstky co
největší a ztráty co nejmenší. Takže ty kecy o ničení vody rybáři jsou
pouze výplodem nedouků, kteří podobné informace kopírují jeden od druhého
a bohužel už to přejímají i někteří "vědci". Doufám, že to skuteční vědci opravdu posoudí ze všech stran a navrhnout směr, kterým se ubírat.
Odpovědět
panenského prostředí přes postupné zanášení, až po přeměnu v mokřad, louku
atd. Otázkou tak je, zda tomu nechat volný průběh a nebo to brzdit a nebo
dokonce vrátit zpět. Když složím ruce v klín, tak sice ušetřím náklady na
údržbu, ale taky mi klesá výtěžnost. Pak si je třeba uvědomit, zda mne to
živí a zda to nezbytně musí být rentabilní. To je ten základní rozdíl mezi
producenty ryb a ochranáři. Producent se chová ekonomicky a ochranář pouze
ekologicky a na ekonomiku nehledí, protože ho živí daně těch producentů.
Je si ale třeba uvědomit rovnováhu mezi příjmy a výdaji, protože bez příjmů
nebude ani na ty výdaje. Zvyšující se náklady producentů je nutí se chovat
stále více ekonomicky a vynechávat letnění, odbahňování a riskují i to přerybnění, aby eliminovali ztráty predací a zhoršováním podmínek chovu.
Někdy to vyjde, jindy se to vymstí, ale nelze to dělat jinak, pokud chtějí
přežít. Věřte mi, že nikdo nehnojí rybník zbytečně a taky nekrmí ryby,
když neberou potravu. Je to věda, kdy krmit a čím, aby byly přírůstky co
největší a ztráty co nejmenší. Takže ty kecy o ničení vody rybáři jsou
pouze výplodem nedouků, kteří podobné informace kopírují jeden od druhého
a bohužel už to přejímají i někteří "vědci". Doufám, že to skuteční vědci opravdu posoudí ze všech stran a navrhnout směr, kterým se ubírat.
Kamil Krabice
29.6.2022 20:02Výsledkem může být lepší péče o krajinu a efektivnější hospodaření," dodal Schneider.
Leda howno, výsledek bude spokojený vlastník protože dostane peníze za nic, spokojení vědci. Spotřebitel bude bez ryb s inflací na krku za platby ekosystémových služeb. a krok blíž k pojídání brouků. Ale kdo chce kam...
Odpovědět
Leda howno, výsledek bude spokojený vlastník protože dostane peníze za nic, spokojení vědci. Spotřebitel bude bez ryb s inflací na krku za platby ekosystémových služeb. a krok blíž k pojídání brouků. Ale kdo chce kam...
JŠ
Jan Škrdla
29.6.2022 23:54 Reaguje na Kamil KrabiceMyslitel Škatule nepřekvapil. Howno pochopil a dělá ze sebe chytrého.
Dál to nemá cenu komentovat.
Odpovědět
Dál to nemá cenu komentovat.
SV
Slavomil Vinkler
1.7.2022 13:09Dobrý, velmi dobrý článek na to téma byl o obhospodařování Boleveckého rybníka nedávno v Živa 3/2022
Odpovědět
