Komory: V ČR je potenciál pro stovky malých vodních elektráren, stát je nechce Aktualizováno
21.5.2025 14:57
(ČTK)
Foto | JJF97 / Wikimedia Commons
Kritici malých vodních elektráren často poukazují na údajný negativní vliv těchto zařízení na přírodu. To však oboroví zástupci odmítají. Odkazují přitom na výsledky kontrol České inspekce životního prostředí (ČIŽP). "Data za posledních sedm let ukazují dva až tři prohřešky vůči zákonu o ochraně přírody ročně, loni dokonce žádný problém kontroly nenašly. Jedno pochybení na víc než 600 malých vodních elektráren,” popsal předseda Komory OZE Štěpán Chalupa.
V Česku je podle oborových svazů ke vzniku stovky nových malých vodních elektráren potenciál. "Zatím ale dochází spíš k jejich úbytku a dokončovat nové se příliš nedaří," uvedli zástupci provozovatelů. Přesnější počty ale neuvedli.
"MŽP si uvědomuje důležitost malých vodních elektráren, jejichž přínos spočívá zejména ve schopnosti řídit svůj výkon podle potřeby elektrizační soustavy," uvedla mluvčí úřadu Veronika Krejčí. Upozornila, že malé vodní elektrárny mohou být podporovány například z modernizačního fondu a podle zákona patří mezi podporované zdroje energie.
Komora OZE připomněla, že na malé vodní elektrárny se nevztahuje tzv. vyvratitelná právní domněnka převažujícího veřejného zájmu, která dalším druhům obnovitelných zdrojů zajišťuje, že připravovaný projekt je automaticky ve veřejném zájmu, dokud se neprokáže opak. Ministerstvo k tomu uvedlo, že ačkoliv mohou být výstavba a provoz malých vodních elektráren za určitých podmínek veřejně prospěšné, vždy je nutné je porovnávat s dalšími veřejnými zájmy - zejména ochranou přírody, vod a biodiverzity.
Malé vodní elektrárny v Česku loni vyrobily přes 1,2 terawatthodiny elektřiny. Jejich celkový podíl na produkci elektřiny tak činil kolem 1,8 procenta.
reklama
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.
Dále čtěte |
Ekologické organizace: Neschválení lex plyn by byl krok zpět pro českou energetiku
Horní nádrž Dlouhých strání dostává speciální nátěr. Ochrání ji před sluncem i mrazy
V Římě mají obří energetické úložiště z použitých baterií elektromobilůOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (36)
SV
Slavomil Vinkler
21.5.2025 15:25MVE jdou po maximalizaci zisku, vytváří bariéry v toku a silně ovlivňují (likvidují) diverzitu zejména snižováním průtoku.
Odpovědět
JD
RČ
ss
SV
Slavomil Vinkler
21.5.2025 16:17 Reaguje na smějící se bestieTo je pravda, neb do mlýna skoro nikdy nešla všechna voda a jezy byly většínou průchozí.
Odpovědět
MK
Majka Kletečková
22.5.2025 23:42 Reaguje na Slavomil VinklerAno, za účelem regulace provozu vodních mlýnů vznikla už za Lucemburků instituce tzv. přísežných mlynářů. Ti měli za úkol kontrolovat stav jezů a dalších vodních staveb, aby se zajistilo dodržování vodoprávních pravidel a nedocházelo např. ke konfliktům s plavci splavujícími dřevo po řekách.
Odpovědět
JD
Jindřich Duras
22.5.2025 10:46 Reaguje na smějící se bestieA hlavně žili v docela jiné době. To je zásadní.
Odpovědět
22.5.2025 11:29 Reaguje na Jindřich Duras
na namletí obilí na mouku pro výživu jednoho člověka na rok jsou potřeba nízké jednotky kilovathodin. a moc na tom nezmění relativně nízká účinnost mlýnského kola ve srovnání s francisem, kaplanem či peltonem. samozřejmě pila nebo struhárna toho sežere víc, zvlášť když má z čeho řezat nebo co strouhat.
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
21.5.2025 15:43Potenciál pro rentabilní MVE bude již asi dosti vyčerpán. Proč v článku nebylo řečeno, jak je veliký a jak vysoukou podporu by to potřebovalo? Ty uvažované stovky MVE mohou mít celkový výkon klidně jen pár MW. Rozjíždět kvůli tomu politický aparát pro podporu se vůbec nemusí vyplatit. Navíc vody v řekách bude díky množení mokřadů a klimatické změně stále ubývat.
Odpovědět
JD
Jindřich Duras
22.5.2025 10:58 Reaguje na Jiří SvobodaJasně, přínos je jednoznačný...ale jen pro potenciální příjemce dotací :-). A o jejich požadavcích ten článek právě je :-). Je to něco jako obchodní sdělení, reklamní zpráva nebo tak něco.
Odpovědět
VM
Vladimir Mertan
21.5.2025 15:57Získa sa málo energie za cenu veľkého poškodenia a zničenia riečok aj potokov. Jedna jadrová elektráreň dokáže vyrobiť násobne viac elektriny ako všetky tieto údajne ekologické diela. MVE poškodzuje tok prehradením, hromadením sedimentov, prerušením kontinouity toku a narušením migrácie rýb a bentosu.
Odpovědět
ss
smějící se bestie
21.5.2025 17:32 Reaguje na Vladimir MertanVodní elektrárny mají větší smysl, než zatím větrníky a soláry/ dotované !
Odpovědět
VM
JD
Jindřich Duras
22.5.2025 10:51 Reaguje na smějící se bestieJak které, ale. Naprostá většina energie z MVE+VE dají ty největší: Orlík, Slapy zejména. Zbytek má přínos velmi malý (nechtěl jsem napsat zanedbatelný). Navíc se zhoršují podmínky, protože průtoky v řekách se dlouhodobě snižují, takže k semletí je méně vody a po kratší dobu.
Ne, perspektiva MVE není příznivá.
Odpovědět
Ne, perspektiva MVE není příznivá.
JS
Jarek Schindler
21.5.2025 20:12 Reaguje na Vladimir MertanOno je pomalu jedno jestli MVE nebo VVE. U eko... to bude vždy fuj. Jen mě napadá, třeba Norové mají z vodních elektráren přes 90 % energie. V tom Norsku musí na přírodu asi z vysoka kašlat.....
Odpovědět
VM
Vladimir Mertan
21.5.2025 21:00 Reaguje na Jarek SchindlerNori majú iné podmienky, rieky padajú do fjordov s veľkým prevýšením. U nás alebo aj v Čechách také podmienky nie sú. Slovensko už svoj potenciál vycerpalo. Gabčíkovo a Vážska kaskada dávajú asi tretinu energie, zvyšok sú atómovky. Malé vodné elektrárne môžu dať iba zopár MW.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
21.5.2025 21:15 Reaguje na Jarek SchindlerNejen Norové, ale i Rakušáci nebo Švýcaři, ale oni mají úplně jiné vodní toky s jinými průtoky i převýšením. Pro nás by byla cesta hejno přečerpávaček živených fve. Hlavně proto, že přečerpávačka je špičková elektrárna, spíš ale akumulátor. Mohla by kupovat i za záporné ceny.
Odpovědět
SM
Stanislav Mudra
21.5.2025 21:21 Reaguje na Jarek SchindlerTaky že kašlou, jsou tam řeky, kde klidně pustí vodu jen občas, nebo když nešpičkují. Přírodu maj na háku. Tu chrání až za rohem.
Odpovědět
va
vaber
22.5.2025 08:04 Reaguje na Stanislav MudraObčas si pouštěli vodu na mlýn nebo pilu i kdysi u nás. Ale co by tomu dnes lidé ,rybáři a další řekli, kdyby si dnes někdo dovolil vypustit rybník ,aby si nařezal dříví, nebo spustil MVE.
Odpovědět
MK
va
vaber
22.5.2025 08:12 Reaguje na Vladimir MertanTy sedimenty se stejně někde musí hromadit a když dolezou až do moře ,jsou ztraceny nenávratně. Průchodnost řek dnes v Evropě neexistuje, snad jen na Aljašce nebo Kamčatce.
Odpovědět
VM
Vladimir Mertan
22.5.2025 08:46 Reaguje na vaberTo je pravda, sedimenty sa hromadia a rieka meandruje. Časom vzniknú slepé ramená, tie sa zazemnia. Pri vtoku do mora zase vzniká delta rieky a tá sa pomaly posúva do mora.
Odpovědět
22.5.2025 09:57 Reaguje na Vladimir Mertan
ano, mendrování a putování řeky v široké nivě je krásný a přirozený stav věcí. něco jiného je zanášení volejů nad jezy bahnem a blátem.
Odpovědět
JD
Jindřich Duras
22.5.2025 10:56 Reaguje na Vladimir MertanPřesně tak. Nejde "jen" o narušení atd., jde o úpadek populací proudomilných (reofilních) ryb, jako je třeba parma.
Jasně faktorů je víc, ale zavzdutí řek jezy patří k těm velmi závažným.
Odpovědět
Jasně faktorů je víc, ale zavzdutí řek jezy patří k těm velmi závažným.
va
vaber
22.5.2025 07:58Na potoku kterému se oficiálně říká řeka, je v okolí na úseku asi 8km , pět průtočných rybníků a jezů co kdysi sloužily pro mlýny nebo pily. Spád je vždy jen tak 3m . Dnes samozřejmě žádný mlýn ani pila nefunguje. Průtok je bídný v létě možná ani ne 1m3. Pro ryby neprůchodnost zůstala ,pro MVE asi nevhodné.Kdyby někdo chtěl nádrže a spád vody využít musel by pouštět veškerou vodu řeky přes MVE, aby dávala nějaký výkon.
Odpovědět
22.5.2025 08:35
každá liška chválí svůj ocas. zkusím chaoticky a neúplně naházet nějaké argumenty proti nahrazení peřejnatého toku volejem nad jezem a (téměř) suchým podjezím:
1. bariéra pro ryby a další žoužel.
2. znemožnění klesání a stoupání hladiny s průtokem a likvidace pruhu občas na suchu a občas pod vodou
3. výrazné zpomalení samočistící schopnosti vody (neprovzdušňuje se a zanáší)
4. je to hnusné (ano, to je o emocích)
5. voda je cesta; nejen velká řeka, kde jezdí šífy a parníky a přívozy, ale i voda sjízdná pro kánoj/kajak je cestou. situace, kdy mve "kradou" vodu tak, že stovky metrů pod jezem zůstává v korytě pár stojatých louží a voda je nevábná a na kánoji nesjízdná je třeba letní standard mnoha vodácky atraktivních řek.
6. 1,8% fakt není moc, většina MVE jsou zdroj sice předvídatelný v řádu dnů a týdnů dopředu a 24 hodin za den (což je samozřejmě lepší než panely a větrníky), ale není to žádná plynovka která dokáže výkyvy ve a fve kompenzovat.
Odpovědět
1. bariéra pro ryby a další žoužel.
2. znemožnění klesání a stoupání hladiny s průtokem a likvidace pruhu občas na suchu a občas pod vodou
3. výrazné zpomalení samočistící schopnosti vody (neprovzdušňuje se a zanáší)
4. je to hnusné (ano, to je o emocích)
5. voda je cesta; nejen velká řeka, kde jezdí šífy a parníky a přívozy, ale i voda sjízdná pro kánoj/kajak je cestou. situace, kdy mve "kradou" vodu tak, že stovky metrů pod jezem zůstává v korytě pár stojatých louží a voda je nevábná a na kánoji nesjízdná je třeba letní standard mnoha vodácky atraktivních řek.
6. 1,8% fakt není moc, většina MVE jsou zdroj sice předvídatelný v řádu dnů a týdnů dopředu a 24 hodin za den (což je samozřejmě lepší než panely a větrníky), ale není to žádná plynovka která dokáže výkyvy ve a fve kompenzovat.
JD
Jindřich Duras
22.5.2025 11:04 Reaguje na*
Doplním: To 1,8% je ale i s celou vltavskou kaskádou a dalšími přehradními nádržemi, takže malé VE jsou někde v setinách % :-)
Odpovědět
Doplním: To 1,8% je ale i s celou vltavskou kaskádou a dalšími přehradními nádržemi, takže malé VE jsou někde v setinách % :-)
22.5.2025 11:24 Reaguje na Jindřich Duras
díky, to jsem přehlédl. tím hůř.
prostě na placaté střeše evropy na hranici klimatu přímořského a kontinentálního (s tomu odpovídající povahou a rozložením srážek v roce) toho zase tak moc z vody nevyždímáme.
Odpovědět
prostě na placaté střeše evropy na hranici klimatu přímořského a kontinentálního (s tomu odpovídající povahou a rozložením srážek v roce) toho zase tak moc z vody nevyždímáme.
JO
Jarka O.
22.5.2025 12:50 Reaguje naNenechte se mystifistikovat.
Vodní elektrárny v České republice: Kolik vyrobí elektřiny? – Nazeleno.cz
„Vodní energie se na celkové výrobě elektřiny podílí 3 %, v rámci obnovitelných zdrojů se jedná o 54 %.“ Tzn. všechny ty velké ftv a VtE zničené plochy polí, luk, lesů, které dodávají elektřinu, když ji nepotřebujete a jen max. 20 let oproti „věčným“ VE, dávají dohromady méně E než prostorově menší VE. V Rakousku pod horami dnes (M)VE opravdu hojně, modernizují, opravují, znovu zprovozňují a stavějí si nové.
Odpovědět
Vodní elektrárny v České republice: Kolik vyrobí elektřiny? – Nazeleno.cz
„Vodní energie se na celkové výrobě elektřiny podílí 3 %, v rámci obnovitelných zdrojů se jedná o 54 %.“ Tzn. všechny ty velké ftv a VtE zničené plochy polí, luk, lesů, které dodávají elektřinu, když ji nepotřebujete a jen max. 20 let oproti „věčným“ VE, dávají dohromady méně E než prostorově menší VE. V Rakousku pod horami dnes (M)VE opravdu hojně, modernizují, opravují, znovu zprovozňují a stavějí si nové.
PH
Pavel Hanzl
26.5.2025 06:38 Reaguje na Jarka O.Mě se líbí argument, že OZE dodávají elektřinu, když ji nepotřebujeme. Já vím, člověk je jako netopýr, jak vysvitne slunce, zalézá, vše vypíná, usíná, přes léto hybernuje.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
22.5.2025 10:44Leckde určitě potenciál odklonit část toku na turbínu asi je, ale osobně
se obávám nenasytnosti ji odklánět všechnu a nebo větší část. Ty rezervy
vidím v plovoucích elektrárnách pracujících podobně jako plovoucí mlýny.
Ty jsou na dvou plovácích ukotveny na břehu v toku řeky a ryby je mají
možnost obeplout a nebo taky podplout. U mlýnů ani ta mlýnská kola
pracující se spodní vodou nebyla rybám nebezpečná tak, jako náhony s
koly s horní vodou. Plováky dnes mohou být značně trvanlivé a díky nim
není výška hladiny a průtok limitujícím faktorem. Nemají vliv na průtok
a nejsou významnou překážkou rybám a ani vodákům. Lze je obeplout
a za povodní se je pouze musí lépe ukotvit. Psal jsem tu už o malé
přechodné MVE na kolech, kterou chatař v době pobytu na chatě spustí
do proudu horského potoka s drobně upravenými břehy a před odjezdem
MVE vytáhne na laně rumpálem do kůlny. Mimo jeho pobyt na chatě je
potok bez MVE a ani když je tam ona, tak není překážkou rybám. Na
rozdíl od solárů nepotřebuje baterie a jinou složitou regulaci. Sám
si ji postavil se součástek ze šrotu a jak tvrdí, tak pouze koupil prodlužovačku na připojení MVE k rozvodům v chatě.
Odpovědět
se obávám nenasytnosti ji odklánět všechnu a nebo větší část. Ty rezervy
vidím v plovoucích elektrárnách pracujících podobně jako plovoucí mlýny.
Ty jsou na dvou plovácích ukotveny na břehu v toku řeky a ryby je mají
možnost obeplout a nebo taky podplout. U mlýnů ani ta mlýnská kola
pracující se spodní vodou nebyla rybám nebezpečná tak, jako náhony s
koly s horní vodou. Plováky dnes mohou být značně trvanlivé a díky nim
není výška hladiny a průtok limitujícím faktorem. Nemají vliv na průtok
a nejsou významnou překážkou rybám a ani vodákům. Lze je obeplout
a za povodní se je pouze musí lépe ukotvit. Psal jsem tu už o malé
přechodné MVE na kolech, kterou chatař v době pobytu na chatě spustí
do proudu horského potoka s drobně upravenými břehy a před odjezdem
MVE vytáhne na laně rumpálem do kůlny. Mimo jeho pobyt na chatě je
potok bez MVE a ani když je tam ona, tak není překážkou rybám. Na
rozdíl od solárů nepotřebuje baterie a jinou složitou regulaci. Sám
si ji postavil se součástek ze šrotu a jak tvrdí, tak pouze koupil prodlužovačku na připojení MVE k rozvodům v chatě.
RČ
Radek Čuda
22.5.2025 12:23 Reaguje na Břetislav MachačekTo co píšete je podle mne samozřejmě mnohem šetrnější, ale ekonomicky je to smrt, bo aby i s těmi dotacemi MVE vydělávala tak po značnou část roku musí do náhonu sežrat drtivou většinu vody v toku. Což je samozřejmě ten průser. To řešení které třeba na konci příspěvku popisujete je fajn pro nějakého nadšence/kutila, které mu to asi dobře slouží, ale kdyby si spočítal veškerou tu taškařici kterou s tím provozem a stavbou toho bazmeku má, tak by zjistil, že se mu to nikdy nezaplatí (pokud tím tedy neřeší absenci el. přípojky k chalupě, která občas může s tát raketu).
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
22.5.2025 18:18 Reaguje na Radek ČudaJe fakt, že vlastní práci nepočítá a materiál byl za cenu
šrotu. Nemá přípojku a trvalé zařízení nechtěl. Nechtěl ani
benzinovou elektrocentrálu a vyřešil to takto. Ty mlýny jsem
viděl na Malém Dunaji a myslím si, že náklady na takovou
plovoucí MVE by mohly být při sériové výrobě nižší, než
na MVE stabilní, které jsou kus co kus originály co do
stavby budov, náhonů a jezů.
Odpovědět
šrotu. Nemá přípojku a trvalé zařízení nechtěl. Nechtěl ani
benzinovou elektrocentrálu a vyřešil to takto. Ty mlýny jsem
viděl na Malém Dunaji a myslím si, že náklady na takovou
plovoucí MVE by mohly být při sériové výrobě nižší, než
na MVE stabilní, které jsou kus co kus originály co do
stavby budov, náhonů a jezů.
RČ
Radek Čuda
23.5.2025 11:57 Reaguje na Břetislav MachačekPodle toho, jak to popisujete jde přesně o ten případ, kdy to dává smysl, nicméně tyto případy vždy budou spíše výjimkou. Přirozeně.
Náklady na ty plovoucí MVE by při sériové výrobě bezpochyby nižší být mohly (samozřejmě ne při nákladech toho chataře, kdy práce nic a materiál šrot), nicméně i tak si myslím, že ta efektivita nebude nic moc a jejich užití bude dávat smysl spíše ve výjimečných a dosti specifických případech. V ale samozřejmě nic proti.
Odpovědět
Náklady na ty plovoucí MVE by při sériové výrobě bezpochyby nižší být mohly (samozřejmě ne při nákladech toho chataře, kdy práce nic a materiál šrot), nicméně i tak si myslím, že ta efektivita nebude nic moc a jejich užití bude dávat smysl spíše ve výjimečných a dosti specifických případech. V ale samozřejmě nic proti.
DF
Daniel Fiala
23.5.2025 14:20Řečeno bylo mnohé, ale to zásadní, co mě rozpaluje do ruda a brání dotyku klávesnice nikoli.
1) Podívejte se na hromadu 15 tun úhořů nasekaných na díly. Jediná turbína za necelý rok. A kolik vyloví rybáři? Desetinu za rok v celé ČR? Proto jsme evropsky na 1 % populace ú.ř. od 80. let!!! A neargumentujte křivácky ála Anguillicola. To je jen důsledek "zachraňování přírody po lidsku". Ta příčina je v MVE!
2) Podívejte se na dočasně vyschlé koryto v délce do 2 km, stačí na chvíli. Prostě ryba na suchu to nevydrží do příchodu ČIŽPa. Volavky to sklidí obratem. Tady vina padá na MVE zcela jednoznačně!!! Při Q<Q355 by mělo být produkování el.en u derivace mimo koryto trestáno roční výlukou.
A rybí přechody? Podívejte se na pár vybraných párkrát do roka. Těch elektrárníků, kteří se o průchodnost opravdu starají je z tisíce jeden, dva ... Kde není kontrola, krade se jak v Česku.
3) Podívejte se na anoxické sedimenty bublající za tepla metanem. To jak jsme zničili ekosystémy řek svýma srač...a, které nechceme pořádně čistit, protože je to na náš vkus "moc drahé" (v moři už to málokoho pálí), opravdu nemůžou elektrárníci. Ale i oni tyjí z toho ničení! A víc a víc.
Srovnávat násobky vodních provozů před 100+ lety s dneškem je už na chocholouška. Jak ryba podjede mlýnké kolo a jak lopatky turbíny?
To jsou naprosto fatální důsledky pro řeku jako ekosystém tekoucí vody a ryby jako hlavní resp. viditelnou složku a klíčovým viníkem jsou zavzduté úseky.
A jestli MVE nebo VVE? Srovnejte délku vzdutí podle vyrobené energie. Tam je odpověď. Něčím svítit musíme.
Osoby v článku uvedené záměrně lžou! ZÁMĚRNĚ!!!
Oni to moc dobře vědí, byli na semináři, bylo jim ukázáno!
Ale jsou si také jisti, že v době, kdy o pravdě rozhoduje wiki-klik, stačí lhát dostatečně dlouho a usilovně. 100x opakovaná lež ... protože pro peníze cokoliv, třeba ohnutá páteř.
Taková "reklama" není novinařina, to je její popření!
Odpovědět
1) Podívejte se na hromadu 15 tun úhořů nasekaných na díly. Jediná turbína za necelý rok. A kolik vyloví rybáři? Desetinu za rok v celé ČR? Proto jsme evropsky na 1 % populace ú.ř. od 80. let!!! A neargumentujte křivácky ála Anguillicola. To je jen důsledek "zachraňování přírody po lidsku". Ta příčina je v MVE!
2) Podívejte se na dočasně vyschlé koryto v délce do 2 km, stačí na chvíli. Prostě ryba na suchu to nevydrží do příchodu ČIŽPa. Volavky to sklidí obratem. Tady vina padá na MVE zcela jednoznačně!!! Při Q<Q355 by mělo být produkování el.en u derivace mimo koryto trestáno roční výlukou.
A rybí přechody? Podívejte se na pár vybraných párkrát do roka. Těch elektrárníků, kteří se o průchodnost opravdu starají je z tisíce jeden, dva ... Kde není kontrola, krade se jak v Česku.
3) Podívejte se na anoxické sedimenty bublající za tepla metanem. To jak jsme zničili ekosystémy řek svýma srač...a, které nechceme pořádně čistit, protože je to na náš vkus "moc drahé" (v moři už to málokoho pálí), opravdu nemůžou elektrárníci. Ale i oni tyjí z toho ničení! A víc a víc.
Srovnávat násobky vodních provozů před 100+ lety s dneškem je už na chocholouška. Jak ryba podjede mlýnké kolo a jak lopatky turbíny?
To jsou naprosto fatální důsledky pro řeku jako ekosystém tekoucí vody a ryby jako hlavní resp. viditelnou složku a klíčovým viníkem jsou zavzduté úseky.
A jestli MVE nebo VVE? Srovnejte délku vzdutí podle vyrobené energie. Tam je odpověď. Něčím svítit musíme.
Osoby v článku uvedené záměrně lžou! ZÁMĚRNĚ!!!
Oni to moc dobře vědí, byli na semináři, bylo jim ukázáno!
Ale jsou si také jisti, že v době, kdy o pravdě rozhoduje wiki-klik, stačí lhát dostatečně dlouho a usilovně. 100x opakovaná lež ... protože pro peníze cokoliv, třeba ohnutá páteř.
Taková "reklama" není novinařina, to je její popření!
MK
