https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/chuze-po-dvou-mohla-podle-vedcu-vzniknout-pri-hledani-potravy-v-korunach-stromu
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Chůze po dvou mohla podle vědců vzniknout při hledání potravy v korunách stromů

23.12.2022 01:46 (ČTK)
Piel a jeho tým po dobu 15 měsíců studovali 13 šimpanzů, kteří žijí v údolí Issa v západní Tanzanii, tedy v prostředí podobném tomu, které obývali dávní předkové lidí. Ilustrační foto
Piel a jeho tým po dobu 15 měsíců studovali 13 šimpanzů, kteří žijí v údolí Issa v západní Tanzanii, tedy v prostředí podobném tomu, které obývali dávní předkové lidí. Ilustrační foto
Foto | wwarby / Flickr
Předkové dnešních lidí patrně začali chodit po dvou končetinách při hledání potravy v korunách stromů, nikoliv kvůli tomu, že se tak adaptovali na trávení více času na zemi. Vyplývá to ze studie, o které informoval list The Guardian.
 

Dlouho se předpokládalo, že počátky bipedie, tedy pohybu po dvou končetinách, u hominidů před přibližně sedmi miliony let souvisejí se změnou prostředí, kdy husté lesy začaly ustupovat otevřenějším travnatým biotopům. Podle tohoto předpokladu předci lidí v takových podmínkách trávili více času na zemin a mohli se lépe pohybovat po dvou nohách.

Vědci, kteří zkoumají šimpanze v Tanzanii, nyní ale tvrdí, že tato vlastnost může mít jiný původ. "Myslím si, že jsme dlouho vyprávěli tento velmi logický příběh, který ale přinejmenším naše data příliš nepodporují," řekl antropolog Alex Piel z londýnské vysoké školy University College (UCL).

Piel a jeho tým po dobu 15 měsíců studovali 13 šimpanzů, kteří žijí v údolí Issa v západní Tanzanii, tedy v prostředí podobném tomu, které obývali dávní předkové lidí. Zjistili, že tito primáti trávili více času na zemi a v pohybu v otevřených, travnatých a méně zalesněných prostranstvích než v hustých lesích.

Pozorovaní šimpanzi trávili na zemi podobné množství času jako lidoopové, kteří žijí v hustě zalesněných oblastech, včetně Gombe a Mahale.

Podle vědců to ukazuje, že tito primáti tráví na zemi podobné množství času nehledě na prostředí, ve kterém žijí. Z dat navíc vyplynulo, že po dvou nohách se pohybují nejvíc na stromech, nikoli na zemi, což zřejmě souvisí s hledáním potravy.

Chůze po dvou končetinách tak zřejmě má svůj původ v méně hustých lesích, kde jsou stromy rozmístěné dál od sebe, uvedla další autorka studie Rhianna Drummondová-Clarkeová. Podle ní mohla předkům lidí pomoci "bezpečně a efektivně se pohybovat po pružných větvích a dostat se k co největšímu množství plodů, když je najdou".

Podle týmu studie sice nemůže prokázat, že předkové lidí vykazovali stejné vzorce bipedního chování, ale zpochybňuje běžné předpoklady o tom, jak se lidé dostali k chůzi po dvou nohách, a naznačuje, že stromy hrály v evolučním příběhu roli, i když se prostředí měnilo. Autoři studie se proto domnívají, že chůze po dvou nevznikla při pohybu na zemi. Méně času na stromech pak ale mohlo urychlit její další vývoj.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (33)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Karel Zvářal

Karel Zvářal

23.12.2022 08:03
Příště třeba vědci zjistí, že chůze po čtyřech vznikla při návratu z hostince:-)

Na zadní se často staví spousta býložravců i šelem, klokan či ptáci používají k pohybu po zemi také jen (zadní) končetiny. Vznik savan a genetické předpoklady pro bipedii urychlily vývoj lidské populace.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

23.12.2022 13:33
Většina poloopic a opic umí po zadních. Už dávno. Říká se tomu predispozice.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

23.12.2022 15:33
Nějak mi to logiku nedává. Když opice hledaly potravu v korunách, lezly jak opice po čtyřech. A kdy dělaly to samé později, chodily po dvou? Proč?
Lidská noha je stavěna po pohyb na zemi.
Skutečnost je ale trochu odlišná. Celé je to dáno rozsáhlou cílenou genetickou mutací, přímo chromozomovým zlomem.
Tím se oddělili lidé od opic a změna postavy je jen důsledkem.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

23.12.2022 17:33 Reaguje na Pavel Hanzl
To byl proces trvající mnoho a mnoho generací. Tak jako savci, kteří vlezli do vody, postupně proměnili končetiny v krpaté ploutve (lachtan, tuleň, velryby), ptáci na ostrovech bez predátorů zkrátili křídla až na nepoužitelné (tučňáci, kiwi, kakapo), u Hominidů došlo k rozvoji dolních končetin, v horních naopak sílu ztratil - v porovnání se šimpanzem.

Šimpanzi ve vodě brodí také jen po zadních. Mohli hledat potravu ve vodě (kořeny, listy), nebo naopak na savaně pozorovat okolí vztyčení ve vysoké trávě. Postupně už na ruce klesali stále míň a míň, až začali chodit jen vzpřímení. My to brali už na základce, vývoj člověka byl nám vysvětlen velmi podrobně dobrým učitelem.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

23.12.2022 17:55 Reaguje na Karel Zvářal
A zkuste chodit po čtyřech, když v ruce držíte klacek jako obranu před hady a šelmami. Byli menší než dnešní H.sap., proto strategie přežití byla pro ně důležitá.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

24.12.2022 08:51 Reaguje na Karel Zvářal
Jistě. Tenhle Darwinovský vývoj velmi često takto proběhl, má to logiku.
Jenže někdy taky ne. Příklad:
U některých malých dinosaurů se zničeho nic, bez vnější příčiny začaly odlehčovat kosti, zesilovaly přední tlapy, pak jim začaly růst blány mezi předními zadními nohami, což muselo být pro praktický život (teda evoluci) vyloženě
nevýhodné.
Proč to teda nastávalo?
Ta výhoda nastala až v okamžiku, kdy ten tvor začat létat.
Jenže tohle musel "vývoj" vědět předem a toho tvora tak vyvinul - přizpůsobil.
Stejný případ je vystoupení vodních tvorů (paryb?) na sou atd.
Odpovědět
HH

Honza Honza

23.12.2022 19:36 Reaguje na Pavel Hanzl
já myslím, že je to správný názor. V článku a příspěvcích je chyba v tom, že přírodní tlak na fylogenezi musí být podmíněn změnou genetické informace. Může to být tak, že v genetické informaci vznikne změna, kterou organizmus využije pro přestavbu těla a schopností. Zajímavé je, že největší mutátor nejsou toxiny a RTG záření ale viry- konkrétně RNA retroviry, které se zabudovávají do naší DNA- tj. do DNA přinášejí nejdelší smyslplné úseky kódování bílkovin a jsou výraznými onkogeny. Zároveň ale nejvíce ze všeho umožňují organizmu vývoj. Uvádí se, že umožnily vznik centra řeči v mozku. Jak ale organizmus přemění informaci pro výstavbu viru na jiné účely je záhada.
Odpovědět
HH

Honza Honza

23.12.2022 19:37 Reaguje na Pavel Hanzl
já myslím, že je to správný názor. V článku a příspěvcích je chyba v tom, že přírodní tlak na fylogenezi musí být podmíněn změnou genetické informace. Může to být tak, že v genetické informaci vznikne změna, kterou organizmus využije pro přestavbu těla a schopností. Zajímavé je, že největší mutátor nejsou toxiny a RTG záření ale viry- konkrétně RNA retroviry, které se zabudovávají do naší DNA- tj. do DNA přinášejí nejdelší smyslplné úseky kódování bílkovin a jsou výraznými onkogeny. Zároveň ale nejvíce ze všeho umožňují organizmu vývoj. Uvádí se, že umožnily vznik centra řeči v mozku. Jak ale organizmus přemění informaci pro výstavbu viru na jiné účely je záhada.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

23.12.2022 20:37 Reaguje na Honza Honza
Pokud informace k něčemu aspoň trochu je, přežije, pokud škodí zemře.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

24.12.2022 08:54 Reaguje na Slavomil Vinkler
Právě že nikoliv.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

24.12.2022 09:11 Reaguje na Honza Honza
Jistě. Problém je v té mutaci, což je z definice poškození DNA.
Jenže některé mutace jsou pro organismus výhodné. Může to nastat náhodou?
Zkusím příklad: Máte město, což je živý organismus (buňka) má svoje komunikace, toky energií i odpadních látek, každý detail je dotažen až do velikosti kliky od dveří atd.
Teď nastane náhodná mutace. Co to může být? Zemětřesení, potopa, požár, nepřátelská raketa, meteorit atd.
Mohl by nastat případ, že tahle událost přinese městu pozitivní, tj. evioluční výhodu?
Třeba že se v centru objeví nový supermrket, nebo výšková budova, fotbalový stadion, napojení na dálnicu atd. atd. prostě nemůže, ta pravděpodobnost je nula.
Stejným způsobem působí "kladná mutace", která dává organismu nějakou výhodu. Náhodně vzniknout nemůže.
Přitom změna druhu nebo jiná podstatná změna je vždy způsobena touhle mutací. Počítá se i mutační vzdálenost, pro člověka je to asi 17, odělením od opice po dnešek proběhly asi tři. Kdo je nám nasadil do DNA? Náhoda nikoliv.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

24.12.2022 16:43 Reaguje na Pavel Hanzl
No dobře, nevěříte ve vědu ani Darwinovi.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

25.12.2022 08:26 Reaguje na Slavomil Vinkler
Věřím. Darwinova evoluce samozřejmě funguje, jenže on neznal ještě genetickou mutaci. Což je další krok a mezidruhouvou změnu Darwin vysvětlit nedokáže. Einsteinova teorie taky nepopírá Newtonovu, je jen na vyšším levelu.
Odpovědět
HH

Honza Honza

25.12.2022 06:45 Reaguje na Pavel Hanzl
vykládáte to hrozně zjednodušeně. Vývoj organizmu je podložen změnami v genetice, které musí vznikat náhodně, jak se ale tyto změny projeví ve funkci organizmu, jak je organizmus využije, to se neví. Není pravda, že náhodně vznikat nemohou, jak píšete. Organizmus tuto náhodu prostě využije. V genomu máme velké množství nefunkčních úseků DNA- od našich předků, od virových infekcí, zabudovné celé tiché viry (které se i mohou probudit). Že virus poškodí buňku- přímo zásahem do genetiky, to ví každý. Hádejte jak se to může přenést na další generace?
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

25.12.2022 08:32 Reaguje na Honza Honza
Zkuste popsat náhodnou mutaci, která dá organismu nějakou výhodu.
Je to přece vlákno genů, které kódují nějakou vlastnost, vložené do přesného místa DNA a ještě ošetřené tak, aby je RNA při čtení nevyhodila jako mutaci.
DNA je jakýsi projekt na celý organismus a zkuste nějak náhodně zasáhnout do projektu, abyste ho vylepšil. To prostě nejde bez cíleného záměru.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

25.12.2022 08:46 Reaguje na Honza Honza
Jak neví? Jedna opice získala lidský gen a porodila člověka. Vypadal jak opice choval se jak opice, měl inteligenci jak opice a byla to opice, ale měla v sobě už ten vývojový gen.
Takže za statisíce generace se z ní stal člověk, kdežto opice je stále ta samá opice.
Zkuste vvymyslet, jak se vytvoří tak mohutná genová mutace (přímo chromozomový zlom) nějak cha cha "náhodou"!!
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

25.12.2022 09:51 Reaguje na Pavel Hanzl
Když jsme se učili o Austaropitecovi, neandrtálcích, cromagňonících, také jsme ještě nevěděli, že je další vývojová větev (druh člověka) tzv Denisovanů. Takže ten vývoj je postupný, rozčleněný do větví, které všechny vypátrat zpětně je prakticky nemožné. A to, že máme se šimpanzi společných 98% DNA, znamená, že jsou to vývojově naši nejbližší příbuzní. Tím ale není řečeno, že jsou to prapředkové lidí. Život na Zemi vznikl z jednobuněčných organismů donesených k nám z kosmu, ale mohl vzniknout i zde, díky příznivým podmínkám. A v průběhu času se měnil/vyvíjel v mnohobuněčné, ale ten prazáklad máme společný, a tím je buňka s DNA.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

25.12.2022 09:58 Reaguje na Karel Zvářal
správně: australopithecus
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

25.12.2022 11:55 Reaguje na Karel Zvářal
Vývoj života na zemi připomíná vývoj naší technické civilizace. Jede po tisících větví a nikdo neví, kam povede, ani ten vývojář. A ta funkčnost je testována právě Darwinovskou evolucí.
Ovšem pravděpodobnost vzniku života je přirovnávána ke kontejneru se součástkami, ve kterém by se třepáním smontoval plně funkčí Boeing 737.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

25.12.2022 20:58 Reaguje na Pavel Hanzl
Jako Alenka v říši divů:-)

Ten vývojář je zřejmý, a vyplývá z názvu jednoho vědního oboru. Příroda je GENiální, a proto ji musíme chránit. Umíme mnohé vyrobit, resp napodobit přírodu (ponorky, letadla), ale život stvořit neumíme. Zasahujeme do alel v rámci existujících druhů, avšak zcela nové zatím nedokážeme. Přesto to někdy možná půjde, ale lidé by měli vždy dávat přednost vý/tvorům evoluce.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

26.12.2022 09:34 Reaguje na Karel Zvářal
Ta genialita je projev inteligence, to jinak možné není. Ale kdo je ten Tvůrce a Stvořitel? V tom videu jeden názor je.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

25.12.2022 11:58
Tady je velmi zajímavým způsobem vysvětlen nejen vývoj života na Zemi, ale i celý náš Vesmír, včetně Velkého třesku.
https://www.stream.cz/top-5-to-nejlepsi-ze-sveta/mimozemske-civilizace-od-urovne-1-do-7-my-jsme-pouze-na-0-72-64517045
Odpovědět
HH

Honza Honza

25.12.2022 15:21 Reaguje na Pavel Hanzl
1. bádáte nad něčím, co je dávno ověřeno- jak vzniká vývoj: zcela náhodně se slepými uličkami, náhodnými mutacemi. Důkaz? Virové infekce, kdy části virů jsou v naší DNA (lze to prokázat genet. rozborem), vznik rakoviny- buňka náhle genet. mutací změní své chování.
Tento vývoj hlavně proběhl před miliardou let v době jednobuněčných organizmů, kdy se stvořila buňka, její stavba a funkce (rovněž to lze prokázat na jednobuň. organizmech a archeologicky). Tehdy buňka měla život pár hodin a trvalo to miliardu let, než se zdokonalila. Další vývoj- od polypa ke člověku jsou jen kosmetické téměř bezvýznamné změny v genetice této buňky.
2. buňka nemá žádné jiné možnosti vývoje než náhodu, má ale dokonalý systém jak tuto změnu zastavit- bránit všem mutacím
V lidském těle stále vzniká tisíce mutací, změn genomu a téměř všechny jsou potlačeny a opraveny. Vznik rakoviny je stejná náhoda, jako že budete mít 6 prstů
Neodpověděl jste na moji otázku: tyto změny se projeví na vývoji jen v případě, že je postižena pohlavní zárodečná buňka
3. k vašemu videu: je tady jedna chyba, vývoj v kosmu je pro živé organizmy nemožný. Kosmický prostor je pro život nepřijatelný. Na Marzu lidi přežijí pár měsíců, pak umřou. Kosmický prostor je vhodný jen pro robotickou civilizaci.


Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

25.12.2022 16:03 Reaguje na Honza Honza
Mutace samozřejmě probíhají a čtečky RNA je opravují. Vystříhavají introny (část bez genu), můžou část DNA vystřihnout (delece), vložit (inserce), může pár genů otočit, že se čtou pozpátku (transverse), může jej zdvojit (duplikace), vyměnit s jinými vláknem (inverse) atd..
Tj. vytváří inteligencí práci a může DNA modifikovat dle svých představ.
Na to, že je to molekula, je nějak podezřele chytrá.

V tom videu se samozřejmě vůbec nepočítá s "živým organismem" zemského typu, těch variant založených na úplně jiném fyzickém základu, je přece neomezeně.

Samozřejmě ten nový gen musí vzniknout v gametě (pohlavní buňce) a zrova v té, která jde do oplození a dalšího života. To je další důkaz, že nemůže vzniknout náhodně, to by nejde testovat na miliónových populacíc, to by okamžitě vymřely.
Odpovědět
HH

Honza Honza

25.12.2022 16:51 Reaguje na Pavel Hanzl
a ještě je zajímavé, že tato náhodná mutace (pokud je náhodná) vzniká jen v 1 buňce a ke zplození potřebujeme buňky 2- samčí a samičí. Tzn. že novému organizmu se nabídnou 2 varianty a může si z nich vybrat. Jak to udělá? Něco známe- o tom píšete a je to zajímavé, ale jinak do fungování regulace čtení genomu jsme ještě nepronikly, kdybychom to znali, mohli bychom řadu nemocí vyléčit- třeba rakovinu. Ale vy si myslíte, že je nějaká vyšší moc?, já vám nerozumím!
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

25.12.2022 17:27 Reaguje na Honza Honza
Pokud je někomu nabídne možnost výběru, počítá se s jeho inteligentním jednáním. A to samé musí mít i ten, kdo nabízí. Ale v tomhle případě se dědí dominantní gen, je to složitější, ale zná se to.
Čím hlouběji se vědci potápí do podstaty života, tím víc jim ta vyšší moc vystupuje.
Pravděpodobnost kladné mutace nejjednoduššího genu je asi nula celá a asi 10 tisíc devět set nul, než je jednička. A pokud bychom tolerovali miliardy (trilióny atd.) alel (variant), pořád máte těch 10 tisíc 800 nul. Prostě absolutní nula - prostě tudy cesta nevede.
Rozumnější vypadá ID systém (inteligent design), který tu "vyšší moc" celkem slušně dokazuje. Já mám pocit, že je to všechno to samé. Bůh, Stvořitel, ID, mimozemská civilizace, jediné, co v tom nesedí, je náhoda.
Odpovědět
HH

Honza Honza

25.12.2022 18:01 Reaguje na Pavel Hanzl
je to zajímavý názor, já vám ho neberu, tak daleko jsem v myšlení nedospěl, abych to mohl vyvracet.
Rozumět fungování buňky by byl skvělý objev. Bylo by to na nobelovu cenu, věda jistě bude postupovat dál (i v léčbě rakoviny a poznání jejích příčin).
Ještě k tomuto problému mohu dodat: geny které kódují naše centrum řeši- tj. centrum na ovládání mluvidel se podobá sekvenci genů RNA viru, proto věda si myslí, že to byla náhodná mutace. Toto centrum mají také ptáci, proto dokáží mluvit, ale nemají ho např. opice. Přitom ptákům je to k ničemu, na mluvení nemají inteligenci- tj. tomu, co nám papoušek říká, sám moc nerozumí. Ptáci zpívají jen proto, aby označili teritorium. K tomu by jim stačilo jen hvízdání. Naopak opice by to potřebovaly, jsou inteligentní a rády by se vzájemně dorozumívaly, ale mají smůlu. Z toho mi vychází, že je to spíš náhoda jako celý život. Ale byl bych rád, kdyby tady byla nějaká vyšší moc a měla vraha Putina pod palcem!!!
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

25.12.2022 18:26 Reaguje na Honza Honza
Fungování buňky je prozkoumané snad úplně, věda doláže zjistit, jak to funguje, ale neptá se nikdy, proč. To je už kaše teologie.
Inteligencí je poměrně dost, ta mechanická je u některých ptáků, zvláště krkavcovitých, lepší, než u šimpanzů. Ale proč má kdo jaká mluvidla může mít x různých příčin, ta náhoda tam asi taky nebude. Putin je asi důkazem, že neexistuje nějaký osobní, spravedlivý Bůh. A Stvořitel to má na salámu, pro něho jsme jen pokusní králíci.
Odpovědět
HH

Honza Honza

25.12.2022 19:07 Reaguje na Pavel Hanzl
šimpanz se naučil až 350 slov ale znakovou řečí. Kdyby mohl mluvit, tak byste si s ním krásně popovídal. Krkavci jsou inteligentní, řeší složité úkoly, umí používat nátroje, papoušek i něčemu rozumí, co říká, ale popovídat si s ním bohužel nejde.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

26.12.2022 09:35 Reaguje na Honza Honza
To mi připadá příliš fantastické.....
Odpovědět
HH

Honza Honza

26.12.2022 10:11 Reaguje na Pavel Hanzl
váš názor mě inspiroval k této úvaze: jestli se zajímáte o kvantovou mechaniku, víte že chcete-li měřit dráhu elektronu, elektron se chová jako částice, nechcete-li ho měřit, chová se jako vlnění. Budete-li v budoucnu tuto dráhu měřit, chová se vždy jako částice. Existují provázané částice, kde když změníte spin u jedné z částic, změní se okamžitě spin u druhé i kdyby byla na konci vesmíru. Jak mohou částice o nás a o sobě vědět? I mozek se možná chová kvantově- nápady, intuice, jakoby náhodné přeskočení na jinou hladinu. Mohou být tedy věci ve vesmíru, mající jiný podklad, než by se nám zdálo. Něco ještě jiného, nadvládu informace nad hmotou.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

26.12.2022 13:19 Reaguje na Honza Honza
Jistě, lidské poznání je jak ostrov a oceánu nepoznaného a čím se zvětšuje, natahuje se i jeho pobřeží, tj. styk s neznámem. Kvantová fyzika je už mimo moje možnosti, ale názor, že vznik a vývoj života je náhodný, je evidentní nesmysl.
Spíš bych věřil na tu civilizaci na úrovni čtyři.
Odpovědět
HH

Honza Honza

26.12.2022 17:14 Reaguje na Pavel Hanzl
OK
Odpovědět
 
reklama


Blíž přírodě

Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist