Čistá řeka nemusí být nutně zdravá, tvrdí švýcarští výzkumníci
Dosud byla kvalita říčních vod posuzována z hlediska měřených veličin: teploty, hodnot pH nebo koncentrace živin. Svou roli hrály také odběry bentosu, drobných vodních bezobratlých živočichů a larev hmyzu, případně rostlinných organizmů obývající břeh a dno vod. Jak ale čas ukázal, dnešní sladkovodní ekosystémy mohou být vystaveny pestřejší škále stresujících faktorů. Napřimování říčních toků, betonování břehů nebo budování jezů a plavebních komor mohou ovlivňovat režimy proudění i transport látek, a činí například příbřežní porosty náchylnější k invazím nepůvodních druhů.
Profesor Mark Gessner z EAWAG usuzuje, že stávající měřítka už nemají dostatečnou vypovídací hodnotu, protože neposuzují ekosystém jako celek. „Zásadním faktorem, který by posoudil zdravotní stav ekosystému je, zda fungují přirozené procesy,“ tvrdí Gessner. Tento hodnotící faktor byl dosud prý opomíjen. Rozhodl se proto se svými kolegy otestovat, jak skutečně funguje metabolismus říčních toků.
Unikátní terénní výzkum probíhal ve Francii, Velké Británii, Irsku, Polsku, Portugalsku, Rumunsku, Španělsku, Švédsku a Švýcarsku. Založen byl na prostém pokusu: vědci do stovky vybraných řek vypustili pytle ze síťoviny naplněné listím z dubu a olší. Pak stačilo jen měřit rychlost pozvolného rozkladu poloviny listí, jako určité analogie k měření poločasu rozpadu radioaktivních prvků. Měřeny byly i koncentrace fosfátů a anorganických sloučenin dusíku. A k jakým výsledkům došli vědci při zdravotní kontrole říčních toků?
Ve vodách s nižším obsahem živin existuje méně organismů schopných efektivně rozkládat odpadní látky. Lépe na tom překvapivě nejsou ani vody eutrofní, tedy bohaté na živiny. V nich sice existuje velké množství bezobratlých destruentů-rozkladačů, ale jejich počet pozitivně nekoreluje s rychlostí rozkladu. Řeky tedy navzdory poměrně dobrým výsledkům, měřených tradičními metodami, nejsou schopny reagovat na vyšší příjem živin, který se dostane do metabolismu ekosystému.
„Pacient nemusí mít nutně teplotu, aby nebyl zdráv,“ shrnuje Gessner. Podle něj kontrolu zdraví říčních toků nelze zakládat jen na fyzikálních vlastnostech vody. Evropské vodní toky prý vyžadují diferenciální diagnózu, podobně jako se dělá u nemocných lidí. "Myslím, že stanovení rychlosti rozkladných procesů je k tomu správným krokem,“ říká Gessner.
reklama
Další informace |
Dále čtěte |
Vědci popsali, jak rostlinné buňky spouští své životně důležité procesy
Británie plánuje omezit testy na zvířatech, pomoct má i umělá inteligence
Amatérští mykologové společně s vědci vytvořili seznam lošákovitých hubOnline diskuse
nevědomky přesně trefil - 23. 7. 2012 - M.Z.Ja myslim, ze vedomky :)Problem je v tom, ze reky vubec nezajimaji ceske ekology a ani ekolist... (A to mne irituje, kdyz vidim ty stohy jinych clanku venovanych vselijakym ruznym pitomostem.) Nevim, jak silny je vliv pobrezni vegetace primo na zivot v rece (v tom zminovanem uzkem stinnem udoli na tom asi tolik nesejde, jestli tam jsou kere nebo velke stromy resp. ma to vyznam jen v globalu povodi) ale ja prece ani netvrdim, ze o ty brehove porosty (vesmes krasne olse a jine stromy) nejde. Za poslednich 60 - 155 let (od konce valky resp. od stavby severojizni nemecke drahy) se breh te reky postupne navratil prirodnimu vzhledu s vesmes krasnymi, velkymi stromy u brehu a ted to nejaci planovaci Greenway chteji bezmyslenkovite pokacet. Oni tu trasu naplanuji jen nad mapou (ne seznamenim v realu) a realizatori to pak s buldozery bezmyslenkovite provedou. A to bych si tu cyklotrasu docela pral. Vidim vsak, ze to je zatim jen pouha medialni bublina, bez vaznejsich planu prave v tech nejpodstatnejsich usecich (Riegrovka, nebo tedy nad Lisnym) plus kdyz uz zacnou kus stavet, tak nesetrne a s nejasnym planem. Dodnes nejsou na internetu k nalezeni plany lavek pod Malou Skalou ktere se staveji ocividne kvuli tomu, ze CD vyhnaly stavitele ze sveho pozemku na strmem brehu pod Skalou. |
