https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/cistirna-odpadnich-vod-v-ostrave-nebude-v-provozu-mesice-splasky-tecou-do-odry
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Čistírna odpadních vod v Ostravě nebude v provozu měsíce, splašky tečou do Odry

25.9.2024 01:20 | OSTRAVA (ČTK)
Ilustrační foto
Ilustrační foto
Foto | Zdeňka Vítková / Ekolist.cz
Zprovoznění Ústřední čistírny odpadních vod v Ostravě-Přívoze po povodních potrvá měsíce. Většina odpadních vod z Ostravy v současnosti teče do řeky Odry a nedá se s tím nic dělat. ČTK to řekl mediální zástupce společnosti Ostravské vodárny a kanalizace Jaromír Krišica. Krizový štáb Moravskoslezského kraje vyzval vládu a ústřední krizový štáb, aby se situací zabývaly.
 
Krišica uvedl, že stav čistírny odpovídá rozsahu povodní, které ji zasáhly zejména v neděli 15. září, poté co se provalila hráz na soutoku řek Odry a Opavy. "Minimální hladina v areálu dosáhla výše 2,5 metru, ale na některých místech v objektu vystoupala hladina až do výše šesti metrů, která zapříčinila totální kolaps většiny elektrických zařízení, elektronických prvků, strojů a samotné technologie čištění odpadních vod," uvedl Krišica.

Firma nyní vyčerpává vodu ze suterénu a zjišťuje rozsah a míru poškození. "Naprostá většina technologických prvků, jako jsou například elektrické motory, automaty, plynojem, dmychadla, kotelna, byly pod vodou, jsou vážně poškozeny a není možné je jednoduše zprovoznit jen opětovnou dodávkou proudu nebo vyčištěním," uvedl Krišica.

Už nyní podle něj podnik ví, že řada prvků a zařízení bude muset být vyměněna nebo repasována. "I přes maximální snahu našich zaměstnanců a dodavatelů se zprovoznění prvního stupně mechanického čištění odpadních vod, který odstraňuje hrubé nečistoty a nerozpuštěné látky, očekává přibližně do tří měsíců. Kompletní zprovoznění dalšího stupně čištění, takzvaného biologického, pak očekáváme přibližně do pěti šesti měsíců," uvedl Krišica.

Většina odpadních vod z Ostravy tak podle něj teče do řeky Odry. "Nemáme nyní možnosti, jak to změnit. Samozřejmě jsme zastavili dovoz průmyslových odpadních vod prostřednictvím cisteren. O této situaci byly informovány všechny dotčené orgány státní správy a cestou krajského krizového štábu také ústřední krizový štáb. Menší čistírny v okrajových částech Ostravy byly postiženy povodní jen částečně a nyní jsou již zcela zprovozněny," uvedl Krišica.

Vodnatost Odry je podle něj v současnosti poměrně vysoká, a splašky jsou tak více naředěny. Dlouhodobě by ale tato situace mohla negativně ovlivnit rovnováhu ekosystému v řece.

"Krizový štáb Moravskoslezského kraje vyzval Vládu ČR a Ústřední krizový štáb, aby se tyto orgány začaly zabývat škodami v souvislosti s nefunkčností ústřední čističky odpadních vod v Ostravě a řešily související možné dopady na životní prostředí," uvedl hejtman Josef Bělica (ANO).


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (9)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Jaroslav Řezáč

25.9.2024 07:05
systém čistění odpadních vod v kumulativních čistírnách se vyčerpal.
Nějaká forma povodní tu bude zkrátka s námi vždycky, je to opravdový průser, který stojí obce hromady peněz na infrastruktuře a pak to stejně skončí v řece a to hovořím i o chemických přípravcích jako jsou léčiva, drogy, domácí chemie atd.
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

25.9.2024 07:08
v případě nízkých průtoků v řekách je pro živočichy existence "čističky" u řeky skutečná katastrofa a hnusný koktejl stoky v které mají žít...
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

25.9.2024 08:40
To se dalo čekat vzhledem k umístění čističky. V Bohumíně je umístěná na náspu v záplavovém pásmu a splašky se do ní přečerpávají z gravitační
stoky. Je to sice nákladnější řešení, ale nehrozí dlouhodobé vyřazení té
čističky po povodni jako v Ostravě. Těžce zkoušenou řeku a zbytky života
v ní dorazí splašky a nevím, co nám na to poví sousedé v Polsku, kteří z
její zvodně čerpají pitnou vodu pro miliony občanů. Ony ty úspory peněz určené původně na ochranu čističky před povodní se opravdu "vyplatily"
stejně, jako odklad výstavby ochranných hrází u D1 v Bohumíně -Pudlově!
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

25.9.2024 09:17 Reaguje na Břetislav Machaček
ono to je zajímavé, proč někde hráze vydrželi a jinde se prolomili.
Koryto řeky bude vždy stejné a je jedno jak moc " uměle" se vytvoří, svojí cestu si najde.
Další je kůrovcová kalamita v Jeseníkách a velké odlesnění a pak v případě kumulace v soutoku hráze tlak nemusí vydržet. Jestliže bylo v minulosti koryto řeky uměle přeložené o to více...
Alibismus měst, že k povodni nemůže dojít bylo doloženo neexistujícími mobilními zábranami v zastavené oblasti center měst i když o tom věděli 48 hodin dopředu.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

26.9.2024 09:40 Reaguje na Jaroslav Řezáč


Ano voda si cestu najde, pokud ji tu cestu umožníme najít!
Pominu-li materiál v hrázích, tak je v prvé řadě problémem
návodní strana hrází, která se udržuje jako travnaté bezlesí. Travní drn odolává vymílání klidné rozlité vody a nikoliv dravému proudu a nebo dokonce jako v Ostravě tečně směrovanému přítoku řeky Opavy. Pokud na hlíněnou hráz
porostlou pouze trávou působí proud jiné řeky tečně,
tak moc dlouho nevydrží. Stačí ale takovou hráz zpevnit
lomovým kamenem ve formě záhozu bez zdění a odolá tomu
proudu. No a pak tu je neočekávané vymílání břehů a hrází
po vytvoření překážky ve formě spadlého a nebo bobry
pokáceného stromu, který proud řeky vychýlí na tento
břeh a voda vymele meandr. V přirozeném korytě to nevadí,
ale pokud potřebuji něco břehem a hrází chránit, tak je
to malér jako hrom. Voda je živel, kterému stačí podat
prst i ve formě bobří nory v hrázi a za nějaký čas je
z nory koryto v hrázi, kterou budou lidé zasypávat tunami
materiálu. Jinak výmluva na odlesnění budiž, ale co takové
odlesněné svahy Alp a Karpat spásané dobytkem? Ono vždy
záleží hlavně na podloží a síle půdní vrstvy na té skále.
Do skály voda nezasákne i kdyby se všichni podělali a
pár centimetrů půdy se nasytí za hodinu, natož za tři dny.
Je dobře, že jsou dnes předpovědi počasí tak přesné a to
umožňuje regulovat hladinu přehrad, ale samozřejmě jen
tam, kde nějaké jsou. Uvedu příklad dvou řek v Jeseníkách,
které odvádějí vodu z téměř stejné plochy a těmi jsou
Moravice a Opava. Na jedné jsou přehrady dvě a škody
zanedbatelné. Na druhé žádná a škoda za miliardy. Už je
to všem Nevěřícím Tomášům jasné, že přehrady jsou nutné,
aby se tyto škody neopakovaly? Pokud stále nikoliv, tak
už to považuji za umanutost a nebo dokonce za zlomyslnost vystavit postižené opakovaně katastrofám.
Odpovědět
DF

Daniel Fiala

25.9.2024 10:28 Reaguje na Břetislav Machaček
Opravdu se to dalo čekat? I po 27 letech?! A pane Machačku, Vy víte jaké je finanční a organizační "propojení" nebo "rozpojení" mezi OVak a SMVaK?

Není to čirou náhodou tak, že vybrané peníze v míře neobvyklé končí zcela jinde než by měly?

Ještě schází, aby se našel "strategický" producent/výrobce a btw znečišťovatel, jehož podpora je v zájmu vlasti/strany/vlády/ekonomiky a dostane na rok generální pardon. V tu chvíli nějaké fekálie a na kyslík vychcípaná řeka přestane všechny zajímat. Tihle manažeři musí Duhu milovat!

https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/petici-proti-drahe-vode-podepsalo-3215-lidi-byvaly-ministr-nemecek-ji-predal-mf

A proti zaujatosti si zopakujt(m)e holá čísla: na PPO se vydalo 60 mld za 20 let!!!
V celé republice!!!
https://cnn.iprima.cz/porady/360deg/360-260
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

25.9.2024 14:59 Reaguje na Daniel Fiala
Vy pokládáte 60 miliard za 20 let za dost? 3 miliardy ročně je 3 stovky na osobu , ne?
Odpovědět
DF

Daniel Fiala

25.9.2024 16:05 Reaguje na Slavomil Vinkler
Pane Vinklere, žasnu :-) Jak zrovna Vy můžete nepochopit šest vykřičníků? Doplňte si navíc podíl na km2 nebo km délky toku (to je fuk) a vypadne vám haléřový výsledek.
Takže aby bylo jasno a mimo pochybnost: je to naprosto bagaltelní suma, dokazující "naši vinu", jak vážně bere(me), od státu přes municipality po jednotlivce, riziko stále častějšího a vyššího zaplavení/zatopení.
Nadsázkou: víc se rozfrcalo i na "dětská hřiště".
https://www.idnes.cz/pardubice/zpravy/stegosaurus-detske-hriste-odvolani-starosta-rejda-uohs.A240925_113501_pardubice-zpravy_skn

A čertovo kopýtko? Toto konstatování není obhajobou ani NH, natož NM, ani nepropaguje "polder do každé vesnice". Ale míří na srovnání škod a prevence.
Rvát se s přírodou ne nakonec neúnosně drahé. Ani moudře ustoupit nevyjde lacino, ale musíme se to učit.
Vzniknou cenové mapy zasažených území vč. infrastruktury a dá-li Bůh, bude se porovnávat efektivita (při zachování principu nezhoršovat Q/h situaci dolů po toku)
Za rozumné výdaje bych proto považoval výkupy pozemků vč. neprodejných nemovistostí za účelem přesunu výš a dál od vody (silný stát ... aha, nemáme). Rovněž tak odstranění nových i starých hrází bránících rozlivům na z.p. (po dohodě a za úplatu). Odstranění silnic tvořících bariéry a zpětná vzdutí ... + zpřísnění restrikcí na výstavbu v nivách. A též sumu na "vyčištění" a údržbu přehrad/polderů, atd.
Na to by mohl v každém kraji vzniknout Fond, kde by zatopené subjekty kumulovaly SVÉ prostředky na investice do SVÉ ochrany.

Jenom si představte ten škandál, kdyby místo cedulek s hvězdičkama byla u rozšíření koryta na úkor stávající silnice cedulka: "S fin. prispěním obyvatel, továren a města X zaplavených v roce 2024"
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

26.9.2024 10:11 Reaguje na Daniel Fiala
Velkým problémem je u nás "posvátná kráva" soukromého
majetku na kterou se nikdo nesmí ani křivě podívat, aby se
ihned proti němu nepostavili vlastníci. Zpackaná privatizace
vodovodů a kanalizací nese své kyselé ovoce jak v cenách
vodného a stočného, tak v investicích. Cílem zahraničních
akcionářů není dlouhodobá investice, ale co nejvyšší zisk,
dokud to ještě funguje. Akcionáři chtějí své dividendy a
nikoliv vkládat nové investice do inovací a pokroku tam,
kde lidé poznali něco jiného než nadvládu kapitálu nad
společností. Lidé si tu totiž pamatují levné energie a
taky levnou vodu a dobře ví, kolik od nás za to plyne
do kapes akcionářů místo toho, aby se to investovalo
zpět. Uvedu vám příklad z našeho města. Město vlastní
téměř všechny byty, které nabízely za pár korun po
plyšáku okolní podniky. Postupně je generálkuje a taky
zatepluje. Nájmy končí v investicích do bytů a nikoliv
jako jinde ve vilách a autech soukromých vlastníků.
Městský majetek lze považovat za státní a stát o nic
nepřišel, ale naopak získal. U sítí tomu tak ale není
a stát a jeho občané jsou rukojmí vlastníků, kteří
diktují ceny za distribuci a u vody i za surovinu.
Nabízí se odkup státem a nebo vyvlastnění a postupovat
stejně v našem městě, které bohatne zvelebováním svého
majetku ke spokojenosti nájemců s relativně nízkým
nájmem a občanů, protože si bohaté město může dovolit
investice i do toho, na co jinde peníze nemají. Zde je
zakopaný pes zpackané privatizace, kdy se města a obce
zbavily akcií vodovodů a kanalizací, které měly být
NEPRODEJNÉ a být ziskem z akcie pro daná města a obce.
Ty se mohly klidně vzdát zisků a vkládat je do rozvoje
ČOV, vodáren a nových rozvodů pitné vody a kanalizace.
Tak se musí spoléhat na soukromé firmy a nebo jim jako
u nás pomáhají s investicemi, aby vůbec investovaly.
Město je investorem nových kanalizací včetně dalších
úprav s tím spojených a konaných společně(chodníky nad
kanalizační sítí) a následně jim kanalizace odprodávají.
Nic jiného jim nezbývá, když páteřní stoky a ČOV městu
nepatří a majitel kanalizací nemá záměr sám něco dál
stavět. Nezdá se vám ten systém zvrácený, že aby se něco
postavilo, tak to musí iniciovat město a nikoliv vlastník
ČOV a kanalizační sítě? To ho musí město doslova dokopat
k možnosti mít další zákazníky a další zisk?
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist