ČIŽP o případné pokutě za kácení na Šumavě rozhodne do konce roku
Podle Hnutí Duha bude ČIŽP zkoumat rozsah poškození vzácné přírody v rámci řízení, ve kterém správa může dostat pokutu až ve výši dvou milionů korun. To, že ji ale skutečně dostane, není zdaleka jisté. „V tuto chvíli nemůžeme říct, zda kácení bylo ilegální, či naopak,“ řekla Ekolistu mluvčí Inspekce Iva Awwadová. Podle ní se především musí ve správním řízení prokázat, zda vůbec došlo k poškození přírody. „ A od toho se bude odvíjet i případná pokuta,“ říká Awwadová. Řízení vede oblastní inspektorát ČIŽP v Českých Budějovicích.
Šetření se může protáhnout na řadu měsíců, kdy by mělo být hotové, není podle Ivany Awwadové jasné. Naopak podle prohlášení Hnutí Duha je postupem České inspekce životního prostředí potvrzeno, že účastníci blokády byli v právu, když se svou přítomností snažili zabránit nelegálnímu kácení. „To vůbec není pravda a hlavně se to nedá dnes říct,“ kontruje Awwadová. Řízení by mělo být ukončeno do konce roku, teoreticky se může protáhnout na řadu měsíců. To záleží na množství posudků, které si může pořídit i druhá strana sporu.
Vůči tvrzení, že už je o pokutě rozhodnuto, se ohrazuje i správa národního parku Šumava. „Implikovat jakýkoli výsledek předem, tak jako to činí nedočkaví kritikové vedení parku, je zavádějící a nepoctivé,“ prohlásil mluvčí správy Pavel Pechoušek. Správě se ale nelíbí ještě jedna věc. A to, že předmětem šetření bude i rok 2010, tedy období předchozího ředitele parku Františka Krejčího. Podle správy parku se budou zkoumat postupy převzaté z předešlé praxe, proti kterým prý ČIŽP v minulosti žádné výhrady nevyslovila.
Inspekce zkoumá na základě podnětů Hnutí Duha, zda na místě, kde se v létě kácelo, nedošlo k rušení či dokonce úhynu vzácných živočichů a zda správa nepochybila při masivním kácení souší podél turistických cest. Dalším bodem, který se šetří, je neexistence povolení na použití biocidů, které neměl park včas ani za Jana Stráského, ani za Františka Krejčíře.
Mluvčí parku Pavel Pechoušek ČTK řekl, že o zahájení správního řízení ze strany ČIŽP vedení parku ví, do 9. září se k němu má vyjádřit. "Během té doby to nebudeme komentovat, nicméně zahájení řízení nemůže předjímat jeho závěr. Inspekce parku nemusí uložit pokutu žádnou, anebo symbolickou. Inspekce bude zkoumat několik lokalit, jednou z nich je lokalita Na Ztraceném (u Ptačího potoka.) Čtyři holiny vznikly za bývalého vedení parku," řekl ČTK mluvčí.
Strana zelených, která v minulosti na nezákonný postup vedení parku upozorňovala, se také vyjádřila k aktuálnímu dění. "Ředitel parku Jan Stráský by se měl veřejnosti omluvit za nelegální kácení a perzekuci osob, které svým občanským protestem pouze hájily zákon," řekl předseda Strany zelených Ondřej Liška a vyzval ministra životního prostředí Tomáše Chalupu, aby ihned po udělení pokuty ředitele Stráského odvolal za úmyslné porušování zákona a nekompetentnost ve vedení parku.
Omluvu blokádníkům, na které ředitel parku Jan Stráský a jeho náměstek Jiří Mánek poslali policii, požaduje ředitel Hnutí Duha Petr Machálek. „Je zcela žádoucí a mělo by být v právním státě standardem, aby za takovéto porušení zákona a znehodnocení přírody nesly kompetentní osoby odpovědnost,“ doplnila právnička Ekologického právního servisu Markéta Cooiman. Podle ní je prý škoda, že zásah inspekce přišel až ve chvíli, kdy byly způsobeny nevratné škody.
reklama
Dále čtěte |
Tetřev hlušec – ikonický druh Šumavy
Turistická trasa na Modrý Sloup se otevře nejdříve v létě příštího roku
Monitoring na Šumavě potvrdil výskyt výjimečného brouka trnoštítce horskéhoOnline diskuse
Preco este Ekolist - 6. 9. 2011 - V.J.??? CAV je podle Vás co? Česká Akademie věd nebo překlep místo CAZV? Akademie se zkracuje AV ČR, žádná CAV neexistuje. Jinak CAZV je poradní orgán ministerstva zemědělství, ne vědecká instituce.Úkolem lesníků je zajistit produkci dřeva a tomu jsou podřízeny všechny cíle. Proto jsou u nás díky intenzivnímu lesnictví stavy spousty druhů živočichů a rostlin velmi špatné a lesnictví v tomto směru pohledu dlouhodobě selhává. Úkolem orgánů ochrany přírody je mj. zajistit příznivý stav ohrožených druhů (nebo zlepšit nepříznivý stav) do budoucna. Proto se stanoviska lesních inženýrů a zoologů / ornitologů / ekologů nemohou shodnout. To je normální, potřebujeme oboje, dnes máme produkční lesnictví na drtivé většině území a i ve většině chráněných území typu CHKO není lesnictví nijak výrazně omezeno. Co je ovšem trapné je argumentace lesníků snažících se vyvrátit důvody ochrany nebo bezzásahového režimu: a) dojdou k názoru že se tam žádné zvláště chráněné druhy nevyskytují - pak ovšem dochází velmi často k úsměvným situacím, kdy tam narazí na chráněné druhy kdejaký turista, ale lesníci je interním šetřením nezjistí b) je-li populace příliš vysoká a bod a) je vyloženě trapný dojdou aspoň k názoru, že je ta populace daleko nižší a tudíž ani nemá smysl tak malou populaci chránit c) což souvisí s bodem c) že se pokusí bagatelizovat důvody ochrany - buď tam nic není, nebo je tam toho málo, nebo je toho jinde (kde hospodaří někdo jiný) víc, nebo je to území dostatečně chráněné (1% starých porostů v rezervacích je přece dost ne? - viz situace ne Soutoku) d) pokud dojde k vymizení nebo úbytku nikdo to není díky vykácení starých porostů kde se druh XY vyskytoval, ale vždy příčina vymizení je "nejasná", velkoplošné kácení / kácení je maximálně okrajovým důvodem, úbytek je patrně z "klimatických" nebo "areálových" nebo jiných příčin. Tohle se na Šumavu zdaleka všechno nevztahuje ale ukazuje to krásně účelovou argumentaci lesníků. Je-li celý jeden obor vyučovaný tak, že vše je podřízeno produkci dřeva a pěstování dřevní hmoty a např. druhová ochrana nebo ochrana a zachování části starých porostů aj. se bagatelizuje nebo ignoruje, člověk se tomu nemůže divit. Situace se mění a postoje mladé generace lesníků nejsou zdaleka tak jednoznačné, ale mění se velice pomalu. Co je lepší pro člověka je věc diskuse a toho co každý chce (a každý bude chtít něco trochu jiného). Co je ale na Šumavě lepší pro přírodu, ve smyslu pro přírodu, která jinde v republice není nebo skoro není je jasné: bezzásahový management v lesích. Pěkně to indikuje třeba výskyt tetřeva - Šumava je jediným územím kde je relativně víc bezzásahových oblastí a jediným územím u nás, kde přežila životaschopná populace tetřeva. Od dob, kdy se vyhlásily bezzásahové oblasti jeho populace mírně roste, i když je pořád strašně malá. Tam kde se lesnicky hospodaří tetřev chybí, tam kde se po kalamitách zasahovalo, tetřev není nebo tam skomírá. |
