Člověk v tísni vyhlašuje sbírku na uzdravování české krajiny
"Na obnově krajiny chceme spolupracovat se všemi, kteří k ní mohou jakkoli přispět. Zaměřit se chceme na zemědělce, lesníky, obce, nevládní neziskové organizace, spolky, jednotlivce, ale i kraje, státní správu a Evropskou unii. Společně chceme proměnit krajinu, aby poskytovala zdravou úrodu, místo k životu a byla odolná vůči nečekaným událostem," uvedla vedoucí klimatických programů Člověka v tísni Magdalena Davis.
Člověk v tísni pracuje na obnově krajiny již nyní. Spolupracuje s obcemi na Moravě, které byly zasažené tornádem a povodněmi, a s odborníky z environmentálních organizací. Organizace plánuje novou sbírkou rozšířit stávající aktivity o spolupráci s dalšími obcemi. Po vypracování potřebných analýz a plánů obnovy chce Člověk v tísni spolufinancovat konkrétní opatření vhodná pro danou lokalitu. Rozšířit se pomocí sbírky mají také poradenství v tvorbě faremních plánů na míru a spolupráce se zemědělci.
Třetina darovaných peněz poputuje na podporu projektů organizací, které na obnově zdravé krajiny v Česku dlouhodobě pracují. "Rádi bychom prostřednictvím této sbírky také podpořili zájem společnosti, organizací i firem nebo institucí o péči o českou krajinu a pomohli díky tomu posílit stávající činnost environmentálních organizací," řekla Davis.
S obnovou krajiny má organizace zkušenosti ze svých aktivit v regionech, na které intenzivně dopadají změny klimatu. Například v zemích subsaharské Afriky, jako jsou Etiopie, Angola nebo Zambie, pomáhá obnovovat tisíce hektarů degradované půdy, hloubí studny a navrhuje plány na ochranu podzemních vod. Zároveň školí zemědělce o šetrném obhospodařování půdy.
Člověk v tísni je česká humanitární, rozvojová, vzdělávací a lidskoprávní organizace, která vznikla v roce 1992. Jejím cílem je pomáhat v krizových oblastech a podporovat respektování lidských práv ve světě.
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (9)
smějící se bestie
15.8.2024 22:04Slavomil Vinkler
16.8.2024 08:39Emil Bernardy
16.8.2024 09:02Slavomil Vinkler
16.8.2024 11:38 Reaguje na Emil BernardyBřetislav Machaček
17.8.2024 11:59a všelijakých spolků. Po povodni v roce 1997 jsem se zařekl a pár lidem,
které jsem znal a viděl jak dopadli, jsem večer vhodil do schránky obálky
s hotovostí. Žádné zdanění, žádné uváznutí procent pro zaměstnance charit
a jiných organizací. Nevěděli komu mají poděkovat a o to více je hřála
pomoc neznámého dárce, který nečekal na poděkování a nějakou vděčnost.
Tak nějak si představuji nezištnou pomoc v praxi a to doslova "žebrání"
na které se v době vyučování využívá školní mládež mě doslova vytáčí.
Je samozřejmě svaté právo každého takovým "žebravým mnichům" přispívat,
ale já to odmítám, protože s darem nenaučíme nikoho dobře hospodařit.
No a co se opírá pouze o dary a dotace, tak není životaschopné. Budiž
pro začátek a nebo v nouzi, ale nastálo to zavání příživnictvím a
činností, která je uměle udržována při životě. Mimochodem Člověk v
tísni je dnes moloch s mezinárodním přesahem a spoustou profesionálních
"dobrovolníků" a to nepovažuji za zrovna hospodárné vynaložení darů.
Raději přispěji malému spolku ze sousedství, který nemá profesionální
vedení a každý dar má svůj konkrétní hmatatelný cíl. Víte, když třeba
vidím denně opilé bezdomovce, kteří si chodí pro dávky a navíc se mají
možnost zdarma okoupat v charitním zařízení, kde je vybaví čistým
oblečením a kde je nechají přespat, tak si říkám jaký to má smysl, když
by si tu pomoc mohli odpracovat třeba úklidem sněhu a odpadků, které
mnozí sami kolem sebe nastýlají. Je to ještě pomoc bližnímu a nebo jen
gesto placených zaměstnanců charity, aby vykázali činnost podporovat
flákačství a opilství. Totéž u drog a nyní "uzdravování" české krajiny. Komu budou ty prostředky z darů vypláceny a za co? Kdo o tom bude
rozhodovat a kolik za tu "práci" bere? Ne. Konkrétně rád přispěji, ale
nikoliv na něco, kde nebudu moci rozhodnout, jak bude můj dar využit.
Uvedu příklad u akce Kola pro Afriku. Ojetá kola každý pes jiná ves
darovaná v Africe po pár týdnech bez náhradních dílů skončila ve
křoví a následující rok totéž. Kola měla být raději nová, jednoho
typu a bez přehazovaček a složitých brzd. A nebo tam měla být na
kola bezplatná půjčovna se servisem a prve všechny naučit si jich
vážit a umět je udržovat. Poslat silniční kolo do savany, je jako
jim tam poslat lyže a to kolo je brzo pouze odpad a šrot. Děkuji,
ale na nekonkrétní činy a hlouposti nepřispívám!
Anyr
17.8.2024 17:03 Reaguje na Břetislav MachačekČím větší projekt, tím věštší potřeba organizovat, a i kdyby to všichni dělali zdarma, tak už jen provozní náklady se nějak platit musí.
Ergo, je skvělé pomáhat osobně a konkrétně, ale neměly by se dehonestovat jiné způsoby, které mohou mít mnohem větší pozitivní dopad, protože jsou organizované.
A už vůbec by se nemělo pracovat s předsudky o korytech, lenosti, marnotratnosti a že "všichni chtějí jen co nejvíc vydělat". To sice bylo velice české, mnoho Čechů stále v minulosti žije a jsou i společensky aktivní, ale pokud bychom to vzali jako "všeplatící neměnnou realitu", tak z minulosti uděláme současnost, a to by lidé chtít neměli.
pavel peregrin
17.8.2024 18:46 Reaguje na AnyrBřetislav Machaček
18.8.2024 12:08 Reaguje na Anyrvypisujících podobné sbírky. Přitom jde často o velmi bohaté lidi, kteří by se mohli klidně obejít bez odměny za tu práci.
Proto je už nepodporuji, protože u nich mizí velká část
darů, které se k těm potřebným nikdy nedostanou. Oni disponují s armádou zaměstnanců doma i v zahraničí a s
majetky, které jsou pro takovou činnost zcela zbytné.
Stačí si přečíst výroční zprávy těch spolků a účetní
uzávěrky a budete zděšen, kde ty peníze končí.