CounterPunch: Hlavní oblastí GMO se stává Latinská Amerika
 |
|
| Mexiko bylo dosud opatrné v otázce modifikované kukuřice, přesto se i zde může začít experimentálně pěstovat | |
| Foto: Matanya/Wikimedia Commons |
Minulý rok v říjnu, po schůzce farmářů v Nueva Casas Grandes v mexickém státě Chihuahua, byla zastřelen Armando Villarreal. Vůdce místních zemědělců byl kritikem nelegálního pěstování geneticky modifikovaných plodin, zejména upravené kukuřice, která se na severu Mexika v převážně mennonitské oblasti objevila. Mennonité jsou náboženskou skupinou, která udržuje tradiční životní styl a zabývá se především zemědělstvím. Do Mexika přišli ve dvacátých letech minulého století z Kanady, když jim tehdejší prezident Alvaro Obregón nabídl půdu. Rodiny, které mezi sebou hovoří německy, hospodaří až na 60 000 hektarech zemědělské půdy. Ta je zavlažována díky zařízení vybudovaným mexickou vládou. Mennonité nikdy plně nesplynuli s mexickým venkovem a jejich úspěch ve vyprahlé oblasti, kde jsou možnosti pro zemědělce omezené, je zdrojem trvalého napětí, píše CounterPunch.
Ironií osudu je, že zavražděný Armando Villarreal neprotestoval proti geneticky modifikovaným odrůdám jako takovým, ale proti pěstování pašované GMO kukuřice. Ta se měla na území Mexika vozit z Kansasu, o čemž měl mít Villarreal důkazy. Mennonité naopak doufají, že jim vláda povolí pěstovat modifikovanou kukuřici, což by prý mělo snížit náklady na pesticidy i na pohonné hmoty. Po osmi měsících zůstává vražda farmářského vůdce nevysvětlená.
Dosud nevysvětlená smrt mexického farmáře není jedinou násilnou smrtí odpůrce geneticky upravených plodin, která je spojována aktivitou velkých biotechnologických společností. V brazilském Paraná byl ve stejné době zabit během demonstrace proti nelegální experimentální stanici biotechnolgické firmy Syngenta Keno Mota, aktivista hnutí bezzemků (Movimento de Sem Terras MST). Experimentální zařízení firmy Syngenta leží na hranicích národního parku Iguazu, čímž porušuje brazilské zákony, jež určují, kde se smějí modifikované plodiny pěstovat. Na rozdíl od Mexika má Brazílie jen velmi málo legislativních omezení pro GMO. Pod sociálnědemokratickým prezidentem Lulou da Silva se země stala druhým největším producentem upravené soji, hned po sousední Argentině. Argentina navíc zřejmě během následujících letech předběhne USA, dosud největšího pěstitele GMO kukuřice. Krmná kukuřice je totiž klíčovým zdrojem pro hlavní argentinský artikl - hovězí maso.
Mexiko, kde lidé začali pěstovat kukuřici před osmi tisící lety a kde je kukuřice základem výživy i kultury, je výrazně opatrnější při povolování upravených plodin. Pod heslem „nechceme zemi bez kukuřice“ se spojili zemědělci s ochránci životního prostředí, aby předešli zavlečení upravených genů do původních odrůd. Díky toto snaze vznikla mezirezortní komise CIBIOGEM, která na konci devadesátých let na pěstování modifikované kukuřice uvalila moratorium.
Jenže miliony tun modifikované kukuřice proudí do Mexika každý rok v rámci bezcelní Severoamerické dohody o volném obchodu NAFTA. V současnosti kvůli světové krizi cen potravin tlačí biotechnologické firmy na mexickou vládu, aby povolila experimentální pěstování upravených zemědělských plodin. Firmy jako je Monstanto tvrdí, že je to jediný způsob jak předejít nedostatku potravin. To je ostatně podobná taktika, jakou používá Monstanto v Evropě, kde tento rok začne pěstovat upravenou kukuřici sedm států Evropské unie, píše John Ross v časopise CounterPunch.
Jedním z motivů velkého tlaku z poslední doby prý může být i fakt, že některé patenty na hlavní značky GM plodin, jako je BT kukuřice firmy Monsanto, vyprší v následujících pěti letech. Pod tlakem biotechnologických firem povolila letos v březnu komise mexické vlády CIBIOGEM experimentální pěstování upravené kukuřice. Od července tedy mohou zemědělci legálně začít s pěstováním GM kukuřice i v Mexiku. Podle pravidel, na kterých se shodla ministerstva zemědělství a životního prostředí, nesmí být kukuřice pěstovaná na území, kde by mohly být při přenosu pylu zasaženy pole s původní kukuřicí.
Jenže právě to se dávno děje právě ve státě Chihuahua, kde se GM kukuřice objevila nejméně na dvou mennonitských farmách. Pěstování upravené kukuřice prý rozhodě neprobíhalo za podmínek, které by zabránily přenosu genů na původní rostliny. Ministerstvo zemědělství dokonce označilo mennonitský „experiment“ za polní pokus, který ukáže, jak daleko může pyl kukuřice doputovat díky působení větru a počasí. Právě vítr je prý hlavním důvodem kontaminace kukuřice v sousedním státě Sinaloa. Tam loni organizace Greenpeace našla stopy genetické modifikace v 96 % vzorků kukuřice. Greenpeace loni zaznamenala 39 případů kontaminace ve 23 zemích kvůli přenosu pylů vzduchem.
Kontaminace původní mexické kukuřice se poprvé prokázala již v roce 2001, kdy se ukázalo, že kukuřici původem z Michiganu pěstují místní indiáni ve státě Oaxaca. Zrna kukuřice přitom prodával místní vládní obchod. Podle studie národního ekologického ústavu se stopy kontaminace našly v 11 z 22 oblastí, kde se pěstuje kukuřice, ve státech Oaxaca a Puebla.
Podle článku Johna Rosse v časopise CounterPunch 23. 07. 2008
reklama
