ČR má nově v seznamu UNESCO krajinu Žatce, město, kraj i další to vítají
Zapsaná památka se skládá ze dvou částí. První tvoří krajina s chmelnicemi a vesnicemi Trnovany a Stekník včetně stejnojmenného zámku. Druhou část představuje historické centrum Žatce s jeho průmyslovou čtvrtí z 19. století, ve které je největší koncentrace staveb spojených se zpracováním chmele a obchodováním. Obě části, které ilustrují cyklus pěstování, zpracování a obchodování s nejznámější odrůdou chmele na světě – Žateckým poloraným červeňákem, jsou propojené řekou Ohří.
Podle žateckého starosty Radima Laibla (ANO) je to první chmelařská krajina na světě, která získala status památky UNESCO. Právě tradice žateckého chmele je podle vedení města hlavním důvodem zápisu na seznam světového dědictví. Také předseda Svazu pěstitelů chmele ČR Luboš Hejda uvítal, že Výbor pro světové dědictví svým rozhodnutím ocenil právě památky spojené s Žateckým poloraným červeňákem. V žatecké oblasti se pěstuje většina chmele v ČR, a to na 3744 hektarech, což je 77 procent celkové výměry.
"Jsem nesmírně potěšen, že se tuto nominaci podařilo zapsat na seznam světového dědictví, neboť pěstování chmele, našeho zeleného zlata, je neodmyslitelně spjato s českou kulturou," uvedl k zápisu Žatce a chmelařské krajiny na seznam UNESCO ministr kultury Martin Baxa (ODS). Hejtman Ústeckého kraje Jan Schiller (ANO) navíc věří, že tento zápis pomůže celému regionu, mimo jiné v tom, aby už nebyl vnímaný jako špinavý a ošklivý.
Po zápisu na seznam UNESCO se chce město podle předsedy přípravného výboru Jaroslava Špičky soustředit na rozvoj infrastruktury. V plánu má vybudování centrálního parkoviště, které chybí, zlepšení značení pro turisty i zpřístupnění chmelových stezek. Chystá i marketingovou kampaň s cílem přilákat i zahraniční turisty, u kterých není povědomí o krajině žateckého chmele tak rozšířené, a s místními podnikateli se chce domluvit na dalších aktivitách. Velkého přílivu turistů, jako zažívá například Český Krumlov, se ale radnice neobává. "Myslíme si, že to bude pozvolný nárůst, který bude odvislý od naší propagace," řekl Špička.
Město usilovalo o umístění na seznam UNESCO od roku 2007, kdy bylo zapsáno na indikativní seznam. První verze nominace byla zaměřená jen na urbanistické a technické dědictví v Žatci. Výbor pro světové dědictví ji v roce 2018 doporučil přepracovat tak, aby obsahovala i stále produktivní krajinu. Doplněna tam tak byla krajina chmelnic v oblasti Stekníku spolu s tamním státním zámkem. To kvitovala ředitelka NPÚ Naďa Goryczková a věří, že status světového dědictví pomůže zvýšit zájem o zámek. Jeho nová expozice podle ní v budoucnu představí i "jedinečnost krajiny chmelnic propojené s vesnicemi se zemědělskými usedlostmi a místy pro zpracování, skladování a následné obchodování s chmelem".
Dosud posledním zápisem na seznamu hmotného dědictví z ČR byla v roce 2021 trojice lázeňských měst z Karlovarského kraje. Česko má také osm zápisů mezi světovým nehmotným dědictvím, na tento seznam naposledy přibyla loni v prosinci tradice spojená se stavbou vorů a jejich plavením po řekách, kterou Česko nominovalo spolu s Lotyšskem, Německem, Rakouskem, Španělskem a Polskem.
Na českém seznamu uchazečů o zápis mezi památky světového dědictví jsou také mimo jiné horský hotel a vysílač na Ještědu, hrad Karlštejn, industriální soubory v Ostravě, luhačovické lázně nebo pevnost Terezín.
reklama
Aktivisté bojují za prohlášení mostu Červeňák za kulturní památku
Na hradě Košumberk vznikne expozice o hospodaření s vodou ve středověku
Poslední návštěvníci se mohli letos podívat do nitra vyhaslé Komorní hůrky