ČR podporuje snahu definovat náhrady škod způsobených válkou na přírodě

Česká republika i všechny členské země EU podporují snahu Ukrajiny, aby mezinárodní společenství definovalo takzvanou ekocidu, tedy škody, které způsobil válečný konflikt na životním prostředí a které by měl hradit agresor. Uvedl to ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) na tiskové konferenci před odletem na klimatický summit OSN COP28 v Dubaji.

Ministr poukázal na to, že kvůli ruské agresi je obrovské území na Ukrajině zaminované a velké škody na životním prostředí způsobilo i zničení Kachovské přehrady. Voda z protržené přehrady letos v červnu zaplavila podle ukrajinských úřadů 8600 kilometrů čtverečních, což je více než rozloha Plzeňského kraje.

Odstranit škody způsobené válkou na Ukrajině může podle Hladíka trvat desítky let. Nečeká ale, i kvůli účasti Ruska na summitu, že by se státy na definici ekocidy nyní dohodly. Nicméně mezinárodní společenství by podle ministra mělo definici podpořit, protože nejde jen o Ukrajinu, ale podobné škody mohou vznikat i v jiných zemích.

Hladík řekl, že na summitu ho čekají bilaterální jednání s ministry dalších zemí. Sejde se i se svým ukrajinským protějškem Ruslanem Strilecem.

Agentura AFP tento týden uvedla, že náklady škod způsobených ruskou agresí na životním prostředí na Ukrajině byly v listopadu vyčísleny na 56 miliard dolarů (přes 1,2 bilionu korun). Upozornil na to zástupce Rozvojového programu OSN (UNDP) na Ukrajině Jaco Cilliers. Odborníci na životní prostředí přitom do velkých částí Ukrajiny nemají přístup - ať už proto, že je Rusové okupují, nebo proto, že jsou blízko frontové linie, poznamenala AFP. Vědci proto škody odhadují například pomocí satelitních snímků nebo záběrů ze sociálních sítí.

Strilec uvedl, že konflikt zasáhl téměř 30 procent ukrajinských lesů a přibližně 20 procent národních parků. Bojištěm se stalo také Černé moře, kde Ukrajina zaznamenala úmrtí tisíce delfínů. Mnoho zvířat bylo nalezeno na plážích, kde skončili dezorientovaní kvůli zvukům provázejícím vojenské aktivity. Podle Strilece úřady oficiálně evidují tisíc mrtvých zvířat, přesný počet ale nelze určit. Odborníci mluví o desítkách tisíc uhynulých zvířat, doplnil.

Náměstkyně ukrajinského ministra životního prostředí Viktorija Kirejevová na klimatické konferenci uvedla, že boje mají na svědomí přibližně 150 milionů tun emisí, což je více, než vyprodukuje Belgie za rok.

Hladík již dříve zdůraznil, že pro ČR je na summitu důležité vyjednat, aby se nejpozději v roce 2025 zlomil globální trend růstu emisí a aby emise celosvětově začaly klesat. Letošní ročník summitu podle něj přináší rozhodující okamžik v provádění Pařížské dohody, protože se budou poprvé vyhodnocovat závazky jednotlivých zemí, které určí další směřování v ochraně klimatu.Česko podle něj také usiluje o to, aby se do závěrů summitu dostal text o ztrojnásobení globální kapacity větrné energie a zdvojnásobení úsilí týkající se energetických úspor do roku 2030.

---

reklama

---