Dálnice v Česku slaví padesátiny, základní síť je stále nedokončená
Letos stát plánuje zprovoznit 46,5 kilometru nových dálnic a do poloviny října dokončit rekonstrukci dálnice D1. Nejvíce nových kilometrů přibude na královéhradecké dálnici D11, kde jsou před dokončením dva úseky - 15kilometrový z Hradce Králové do Smiřic a sedmikilometrový ze Smiřic do Jaroměře.
Stávající plán dálniční sítě počítá se zhruba 2110 kilometry dálnic. Loni v lednu ministerstvo dopravy informovalo, že připravuje novou koncepci dálnic, která by aktuálně plánovanou síť rozšířila o více než 400 kilometrů. Nové dálnice by tvořily okruh středních Čech a měly by ulevit přetíženým cestám v okolí Prahy. Zadání podrobné studie k novým dálnicím připravuje ŘSD, hotová by měla být do konce letošního roku. Stavby by mohly začít po roce 2030.
Zatím však stále není zdaleka dokončena ani původní plánovaná síť dálnic. Chybí především okruh Prahy, kam se většina českých dálnic paprskovitě sbíhá, ale nejsou propojeny. Stále ještě chybí i dálniční spojení se sousedním Rakouskem.
Stát je dlouhodobě kritizován za pomalou výstavu dálnic a silnic. Problematická je především příprava projektů, kdy se stát musí vypořádat s námitkami účastníků řízení a ochranářů, kteří využívají mnohdy nekvalitně připravené projekty a s námitkami pak uspějí u úřadů či soudů. Stavby také zdržují zdlouhavá majetkoprávní vypořádání. Zatímco v Česku příprava zabere často až 13 let, například v Německu je to v průměru kolem sedmi let. Ke změně by měla přispět nedávno přijatá novela zákona pro urychlení výstavby dopravní infrastruktury. Ta by měla výrazně urychlit především úřední proces před zahájením stavby.
Podle serveru ceskedalnice.cz se dálniční síť v ČR v letech 1971 až 2019 v průměru ročně rozšířila o 26,2 km. Nejvíce se rozrostla o více než 450 km v roce 2016, šlo však pouze o administrativní rozšíření, neboť byla do kategorie dálnic přeřazena většina rychlostních komunikací. Krom toho bylo nejvíce km dálnic v ČR dle serveru zprovozněno v letech 2006 (68,1 km), 1980 (63,1 km) a 1997 (62,6 km). Naopak žádný dálniční úsek nebyl dle serveru otevřen v letech 1974, 1981, 1987, 1999, 2000, 2002, 2014 a 2015.
Česko ve výstavbě dálnic výrazně zaostává za okolními zeměmi. Například tempo výstavby v partnerských státech ze skupiny V4 Polsku a Maďarsku je podle médií v posledních 20 letech pětkrát rychlejší. Podle celoevropského srovnání sestaveného Michalem Bláhou ze serveru Hlídač státu Česko v délce i hustotě dálnic silně zaostává za velkou částí Evropy.
Za první skutečnou novodobou dálnicí světa, která byla využívána jako obvyklá trasa pro silniční provoz, lze považovat italskou Jezerní dálnici (Autostrada dei Laghi), kterou navrhl konstruktér Piero Puricelli. První část z Milána do Varese byla otevřena 21. září 1924.
Někdy se považuje za první dálnici světa berlínská Automobilová dopravní a zkušební dráha (AVUS), která byla otevřena v září 1921. Devítikilometrový okruh AVUS ale byl spíše testovací komunikací. V Německu vznikla před 2. světovou válkou první dálniční síť, v roce 1941 zde bylo již téměř 4000 km dálnic.
V USA byla již v roce 1908 postavena první silnice určená výhradně pro motorová vozidla. Nazývala se Motor Parkway, byla na Long Islandu v New Yorku a měřila 64 kilometrů, avšak nebyla ještě dálnicí v dnešním slova smyslu.
V bývalém Československu nechal vypracovat první projekt dálnice napříč celým státem ve 30. letech Jan Antonín Baťa. Stavba dálnice D1 byla schválena již 4. listopadu 1938 a předpokládala dálniční propojení Prahy a Podkarpatské Rusi. Se stavbou se začalo 2. května 1939, ale práce byly přerušeny válkou. Po válce byla stavba v omezeném rozsahu obnovena, v roce 1950 však byla opět zastavena.
reklama
Evropský účetní dvůr je ohledně nulových emisí z automobilů v EU opatrný
Začínají platit opravené sazby mýtného zvýšeného o poplatek za emise
#/media/File:D3_motorway_construction_east_of_Mil%C3%ADkovice_01.jpg){kind=link}