Děkani lesnických fakult prosazují podporu smíšených lesů

Děkani dvou lesnických fakult prosazují podporu smíšených lesů, které mají podle nich řadu výhod, například ochranu půdy před erozí, posílení biodiverzity či zlepšení retenční schopnosti krajiny. V otevřeném dopise ministrovi zemědělství Miroslavu Tomanovi (ČSSD) reagují na Národní plán obnovy, který má dnes projednat vláda. V tiskové zprávě o otevřeném dopise informoval mluvčí brněnské Mendelovy univerzity Filip Vrána.

"Národní plán obnovy by měl být bezvýhradně uchopen jako příležitost pro modernizaci, inovace, investování do udržitelné budoucnosti a nastartování zásadních změn v mnoha oblastech naší společnosti," uvedl děkan Lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy univerzity v Brně Libor Jankovský. V Národním plánu obnovy plánuje vláda investovat zhruba 200 miliard korun. "Pozitivně vnímáme, že se v rámci této komponenty uvažuje o podpoře obnovy lesů po kůrovcové kalamitě, zakládaní nových stabilnějších, pestřejších a strukturovanějších lesů a rovněž o podpoře zadržování vody v lese," uvedl děkan Fakulty lesnické a dřevařské České zemědělské univerzity v Praze Róbert Marušák.

Děkani uvedli, že v době pokračující klimatické změny, kterou druhotně doprovázejí extrémy počasí, ale například i plošné odumírání lesů a kůrovcová kalamita, je podpora změny druhové a prostorové skladby porostů, stejně jako například podpora přírodě blízkých vodohospodářských opatření, revitalizací toků a mokřadů naprosto nezbytná. Stát podle nich musí podporovat změny druhové, prostorové a věkové struktury lesa ve všech jeho vývojových stadiích.

"Neméně důležité je věnovat pozornost původním, převážně jehličnatým porostům, které nám ještě po kalamitě zbyly a které musí být postupně nahrazovány smíšenými tak, aby již dále nevznikaly stejnověké monokulturní náchylné lesy bez potřebné rovnováhy a stability," uvedl Marušák.

V Národním plánu obnovy plánuje vláda investovat zhruba 200 miliard korun, z toho 172 miliard chce Česko získat z Evropské unie. Plán je rozdělený na šest hlavních oblastí, největší část, zhruba 91 miliard korun, je určena na infrastrukturu a tzv. zelenou transformaci. Další peníze jsou určeny na digitalizaci, vzdělávání a trh práce, vývoj a inovace, podporu podnikání a zdraví.

---

reklama

---